Antonín Hajn

Antonín Hajn

PhDr. Antonín Hajn (* 24. júl 1868, Solnice – † 26. marec 1949, Praha) bol český novinár a politik.

Život

Hajn bol syn tesára. Absolvoval gymnázium v Chrudime a neskôr vyštudoval dejiny na filozofickej fakulte Pražskej univerzity (dnes Karlova univerzita). V roku 1901 bol promovaný na doktora filozofie. V roku 1893 bol zatknutý a postavený pred súd pre velezradu spolu s ďalšími troma zakladateľmi anarchistického spolku pokrokovej študentskej mládeže Omladina (Karel Stanislav Sokol, Dr. Alois Rašín a Josef Škába) a odsúdený na 18 mesiacov žalára.

Od roku 1897 bol členom Radikálnej pokrokovej strany a začal vydávať stranícky týždenník, a neskôr denník Samostatnost. V rokoch 1905-09 redigoval aj stranícky časopis Pokroková revue. V rokoch 1908-1912 bol predsedom České strany štátoprávne pokrokovej, nástupkyne predchádzajúcej strany. V rokoch 1907-1911 bol členom rakúsko-uhorskej Ríšskej rady a v Čechách poslancom zemského snemu.

Počas prvej svetovej vojny bol činný v domácom odboji. V období vzniku Česko-Slovenska bol od 14. novembra 1918 do 15. apríla 1920 členom Revolučného národného zhromaždenia. Poslancom zostal aj v neskorších čs. parlamentoch, až do roku 1935.

Jeho brat, Alois Hajn, bol členom pokrokového hnutia mládeže, novinárom a členom Sociálno-demokratickej strany.

Osobnosť

Hajn bol jednou z významných osobností reformných Čiech konca 19. storočia. Zaujímal sa najmä o sociálne otázky. Bol jedným z vodcov študentského hnutia a neskôr radikálneho pokrokového hnutia.

Masaryk o Hajnovi

Tomáš Garrigue Masaryk nepriamo pripisuje Hajnovi zásluhy o zakreslenie dnešných slovenských hraníc:

Když jsem roku čtrnáct chtěl jet za hranice, to už jsem docela rozhodně počítal se Slovenskem. Ale abych měl jaksi plnou moc v tomto směru něco dělat, chtěl jsem vědět, co tomu říkají jiní poslanci a politikové, a sondoval jsem u nich. Mluvil jsem s Antonínem Hajnem za státoprávníky; Hajn byl hned a plně při věci a řekl mi, že má u generálního štábu známeho důstojníka, který by nám mohl nakreslit mapu příštího Slovenska z hlediska národnostního, strategického a tak. Opravdu mi pak přinesl mapu, na které byly nakřesleny příští hranice plavajzem; a naše dnešní hranice se kryjí skoro přesně s těmi na té mapě. (Karel Čapek - Hovory s T.G. Masarykem, Čs. spisovatel, Praha 1969, strana 104)