Diskusia:Blížejov

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
z Wikipédie, slobodnej encyklopédie

Historie obce Blížejov

První zmínka o obci je činěna nepřímo a to v přídomku Benedy, Zdeňka a Uhy z Blíživy (de Bliziva), kteří přivěsili své pečeti k listině vydané 3.3.1324. Historická literatura v některých případech má vyjmenované vladyky za bratry. Z erbů na pečetích jimi užitých je zřejmé, že pocházeli z jednoho rodu erbu stříbrného berana v červeném štítě. Předpokládá se , že za nich došlo k rozdělení blížejovského statku nejméně na dvě části. První z nich byla v držení předků vladyků Blíživských z Blíživy – erbu zlatých zkřížených jeleních parohů v modrém štítě, kteří vlastnili statek Chotiměř s tvrzí. K této části příslušelo také podací právo kostelní k blížejovskému farnímu kostelu Sv. Martina. Na přelomu 14. a 15. století měl chotiměřský statek tři vlastníky – Hrocha z Blížejova a z Chotiměře (1379-1403), jeho předek Hněvek z Chotiměře v roce 1379 nárokoval právo podací k blížejovskému kostelu a nakonec byl jeho držitelem (1381), Václav Šrůta z Metelska (1413) a současně také Sezama z Chotiměře (1406-1423), který také držel právo podací ke kostelu sv. Martina v Blížejově. Tato část byla později příslušná k panství Nahošice. Od té doby patřila větší část vsi Blížejov k nahošickému statku. Druhá část Blížejova se dostala do držení vladyckého rodu Blíživských z Blíživy. Za jejich předka je považován již zmíněný Hroch z Blíživy a Chotiměře. Na tomto díle byla vybudována vodní tvrz připomínaná poprvé v roce 1542. Rod Blíživských z Blíživy zde hospodařil až do roku 1552, kdy Jetřich prodal vše co mu patřilo Václavovi Henigarovi ze Seeberga, vlastníku tvrze a statku Nahošice. Od té doby patřila větší část vsi Blížejov k nahošickému statku. Václav Henigar ze Seeberga, syn Ruprechtův a vnuk zmíněného Václava prodal v roce 1626 Nahošice Aleně Salomeně Černínové z Chudenic. Ta převedla své vlastnické právo na třetího manžela Jindřicha Morela z Letin. Ten se podruhé oženil s Johankou Dorotou Měsíčkovou z Výškova, která prodala v roce 1666 Nahošice Černínům z Chudenic. Od nich je koupil Jan Jáchym Leopold Schirdinger ze Schirdingu majitel panství Chotiměř. V roce 1728 se jeho dcera Eleonora, dědička Chotiměře, Nahošic a Blížejova vdala za Adolfa Henigara ze Seeberga. Novomanželé si statek Nahošice neponechali a prodali ho Janovi Jiřímu Ottovi z Ottenthalu. V roce 1761 statek opět měnil majitele a vystřídali se zde tři v krátkém sledu. Nakonec v roce 1810 koupili panství bratři Petr a Jakub Prušánkové. Jejich potomci byli vlastníky panství až do konce patrimoniální správy v roce 1850. Majetkové poměry v Blížejově byly komplikované. Malá část vsi s kostelem a právem podacím patřila k Chotiměři a část s tvrzí a dvorem, držená vladyky Blížejovskými z Blíživy, byla pak v roce 1552 prodána Hanigarům. Tuto část v polovině 17.století získala obec poddanského města Horšovský Týn. Dnešní obec Blížejov tvoří osm částí. Vedle vlastního Blížejova také Přívozec, Chotiměř, Františkov, Malonice ,Lštění ,Výrov a Nahošice. Mnohé z nich sdíleli alespoň v některých úsecích historie společné osudy s Blížejovem. V Přívozci stávala tvrz (dnes zámeček), kterou v roce 1366 držel vladyka Sezema pocházející z rodu z Osvračína erbu berana – lze říci, že byl nejméně příbuzným původním držitelům Blíživy. Malonice byly příslušenstvím statku Blížejov a s ním se dostaly do držení obcí města Horšovský Týn. Tvrz byla také v Chotiměři a první známý vlastník vsi Hněvek držel hlas podací ke kostelu v Blížejově. Františkov byl založen v letech 1792-1794 majitelem jednoho ze statků v Chotiměři Františkem Regnerem. Výrov připomínaný v roce 1410 patřil k Blížejovu. Jedině Lštění mělo jinou historii a bylo součástí panství Přívozec pánů z Vřesovic.