Šternberský palác (Malá Strana): Rozdiel medzi revíziami
nová |
(Žiaden rozdiel)
|
Verzia z 13:52, 10. január 2011
 |
Na tomto článku sa práve pracuje. Prosím, nezasahujte. Kým je tu zobrazená táto správa, prosím, neupravujte túto stránku. Vyhnete sa tak prípadným konfliktom pri ukladaní. Redaktor, ktorý sem pridal tento oznam, je uvedený v histórii, ak by ste ho chceli kontaktovať. |
Šternberský palác je barokový palác na Malostranskom námestí 19, č. p. 7, Malá Strana, Praha 1. Vznikl v roce 1703 propojením dvou sousedních budov. Nyní je součástí komplexu budov Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Historie
Na místě dnešního paláce stávaly dva renesanční domy. I na dnešním průčelí je patrná ustupující část paláce, která je postavena na základech domu zvaného „Na baště“. V tomto domě 2. června 1541 vypukl zničující požár, kterému padlo za oběť dvě třetiny domů Malé Strany, celá severní část Pražského hradu a poškozen byl i chrám sv. Víta. Druhý dům původně patřil císařskému poručíkovi Antoniu Vittali. Aby po bitvě na Bílé hoře zachránil svůj majetek vyvěsil na dům obraz Panny Marie, který zde v různých podobách přetrvává dodnes.
Po zničujícím požáru byla parcela pod domem Na baště dlouhou dobu neprodejná, byla považována za prokletí města. Až v roce 1664 ji získal císařský komoří Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka, který o dvacet let později koupil i sousední dům Vittaliho.
K architektonickému spojení obou budov došlo až v letech 1703 - 1719, kdy budovy vlastnil František Damián ze Šternberka. Z největší pravděpodobností se tak stalo podle projektu Giovanni Battisty Aliprandiho. Vnitřní výzdobu paláce provedli štukatéři Giuseppe Donato Frisoni a Giovanni Bartolomeo Cometa, a malíři Jan Rudolf Byss a Abraham a Isaac Godynové.
Na fasádě byl zachován tradiční obraz Korunování Panny Marie a vlastnictví rodu potvrzuje šternberský erb, zdobený Řádem zlatého rouna s korunkou.
Dům má mimořádný význam pro dějiny české vědy a umění. V době, kdy jeho majitelem byl František Josef hrabě ze Šternberka Manderscheidu (1763 - 1830) zde byla založena Soukromá společnost nauk (1770), v roce 1790 přejmenovaná na Královskou českou společnost nauk. V roce 1796 tu vznikla i Společnost vlasteneckých přátel umění a bylo zde také první sídlo sbírek Národní galerie. U dalšího člena rodu, přírodovědce Kašpara Maria ze Šternberka, se scházely vůdčí osobnosti národního obrození (Josef Dobrovský, František Martin Pelcl, František Palacký, Viktor Barvitius) a v jejich kruhu vznikla myšlenka zřízení Národního musea (1818) a Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách (1820).
Pozri aj
- Zoznam národných kultúrnych pamiatok Českej republiky
- Zoznam pražských pamiatok
- Malostranské námestie
Literatúra
- Kubíček Alois: Pražské paláce, Poláček, Praha, 1946
- Emanuel Poche, Pavel Preiss: Pražské paláce, Odeon, Praha, 1977
- Slavomír Ravik: Velká kniha o Praze, Regia, Praha, 2000, ISBN 80-86367-05-3
Iné projekty
Commons ponúka multimediálne súbory na tému Šternberský palác (Malá Strana)
Súradnice: 16_E 50° 05′ 19″ s.š., 14° 24′ 16″ v.d.
Externé odkazy
- http://pragensia.tiscali.cz/art.asp?id=184
- http://www.pametihodnosti.cz/pamatka/456/praha___sternbersky_palac_palac.html
Zdroj
Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Šternberský palác (Malá Strana) na českej Wikipédii.