Apolitickosť

z Wikipédie, slobodnej encyklopédie
Disambig.svg O nepodriadenosti politickým vplyvom (synonymum: nepolitickosť) pozri nepolitickosť.

Apolitickosť je pasívny, nevšímavý, ľahostajný vzťah k verejným veciam spoločenského a politického zamerania, vyhýbanie sa politickej činnosti.[1][2][3] Osoba vyznačujúca sa apolitickosťou sa označuje ako apolita.[4][5][6]

Príčinou apolitickosti môže byť zaostalá vzdelanostná úroveň, ale môže ísť aj o prejav vedomého indiferentizmu.[2]

Referencie[upraviť | upraviť zdroj]

  1. Buzássyová, Klára; Jarošová, Alexandra, edi. (2006), „apolitickosť“, Slovník súčasného slovenského jazyka (1. vyd.), Bratislava: VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, str. 151, ISBN 80-224-0932-4, https://slovnik.juls.savba.sk/?w=apolitickos%C5%A5&s=exact&c=0bba&cs=&d=sssj, dost. 2022-09-02 
  2. a b „apolitičnost“, Malá československá encyklopedie, I. svazek A – Č (1. vyd.), ACADEMIA, nakladatelství Československé akademie věd, str. 204, „pasivní, lhostejný vztah ke spol.[ečenskému] životu a polit.[ické] činnosti. A.[političnost] je rozšířena zvl.[áště] mezi nejzaostalejšími, nejméně uvědomělými vrstvami obyv.[atelstva] kap.[italistických] zemí; často výsledek záměrného ideol.[ogického] působení vládnoucích tříd. Může však být i projevem vědomého indiferentismu. Burž.[oazní] ideol.[ogie] skrývá své třídně polit. zaměření pod maskou nestranickosti, neutrality. Odvádění pozornosti pracujících v kap. od sociálněpolit.[ických] problémů se děje pěstováním individualismu a spotřebitelské psychologie. – Marx.[ismus]-len.[inismus] staví proti a. ideu stranickosti, zdůrazňuje třídní charakter všech forem ideologie a objasňuje význam spol., veřejněpolitické aktivity pracujících. Socialismus společenskou výchovou k pokrokové angažovanosti vede k negaci apolitičnosti.“ 
  3. Porovnaj: Buzássyová, Klára; Jarošová, Alexandra, edi. (2006), „apolitický“, Slovník súčasného slovenského jazyka (1. vyd.), Bratislava: VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, str. 151, ISBN 80-224-0932-4, https://slovnik.juls.savba.sk/?w=apolitick%C3%BD&s=exact&c=0bba&cs=&d=sssj, dost. 2022-09-02 ; Kačala, Ján; Pisárčiková, Mária; Považaj, Matej, edi. (2020), „apolitický“, Krátky slovník slovenského jazyka (5., dopl. a uprav. vyd.), Martin: Matica slovenská, str. 59, ISBN 978-80-8128-261-4, „nevšímavý, ľahostajný k politike“ 
  4. „apolita“, Encyclopaedia Beliana : slovenská všeobecná encyklopédia v dvanástich zväzkoch, Prvý zväzok, A-Belk (1. vyd.), Bratislava: Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie vied, 1999, ISBN 80-224-0554-X, https://beliana.sav.sk/heslo/apolita, dost. 2022-09-04 
  5. „apolita“, Malá slovenská encyklopédia, Bratislava: Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie vied; Goldpress Publishers, 1993, str. 91, ISBN 80-85584-12-3, „človek s pasívnym vzťahom k verejným veciam spoloč. a polit. zamerania“ 
  6. Balážová, Ľubica; Bosák, Ján, edi. (2005), „apolita“, Slovník cudzích slov : akademický (2., dopl. a uprav. vyd.), Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo – Mladé letá, ISBN 80-10-00381-6, https://slovnik.juls.savba.sk/?w=apolita&s=exact&c=U153&cs=&d=scs, dost. 2022-09-02