Kosmova kronika
| Kosm(as)ova kronika česká | |
|---|---|
| Chronica Boemorum | |
 'Chronica Boemorum' | |
|
| |
| Autor | Kosmas |
| Pôvodný jazyk | latinčina |
| Krajina vydania | České kniežatstvo |
| Dátum 1. vydania originálu | 1119 – 1125 |
| Literárne obdobie | stredoveká literatúra |
| Literárny žáner | kronika |
| Ďalšie odkazy | |
| Commons | Kosm(as)ova kronika česká |
Kosm(as)ova kronika alebo Kosm(as)ova kronika česká (lat. orig. Chronica Boemorum, v presnom preklade Kronika Čechov) je najstaršia česká kronika týkajúca sa dejín Čechov. Pôvodný text bol napísaný po latinsky a jeho autorom bol Kosmas, dekan pražskej svätovítskej kapituly.
Obsah kroniky[upraviť | upraviť zdroj]
Kronika je rozdelená do troch kníh; začína stavbou Babylonskej veže a vznikom Čechov a chronologicky postupuje až do Kosmasovej súčasnosti.
- Prvá kniha je faktograficky vágna a nepresná, napriek tomu je z ideologického hľadiska zásadná, pretože ponúka informácie o počiatkoch budovania Českého kniežatstva. Končí smrťou kniežaťa Jaromíra v roku 1035 a obsahuje tak aj prijatie kresťanstva za kniežaťa Bořivoja, stručné správy zo života sv. Václava a sv. Vojtecha, a najmä z obdobia vlády Boleslava II.
- Druhá kniha opisuje vývoj českého štátu od roku 1038 (resp. nástupu Břetislava I. na kniežací trón v roku 1034) do smrti kráľa Vratislava II. v roku 1092.
- Tretia kniha opisuje najmä ideál panovníka, ktorým je Břetislav II. a končí smrťou kniežaťa Vladislava I. v roku 1125.
Opis udalostí týkajúcich sa Slovenska[upraviť | upraviť zdroj]
| „ | Roku od narození Páně 894
Bořivoj, první křesťanský kníže svaté víry, přijal křest.Téhož roku moravský král Svatopluk, jak se všeobecně vypravuje, zmizel uprostřed svého vojska a nikde se již neobjevil. Pravda však je, že když přišel sám k sobě, uznal, že zapomněl na prokázaná dobrodiní a nespravedlivě pozdvihl zbraně proti svému pánu, císaři Arnulfovi, jehož synu byl kmotrem a jenž mu podrobil nejen Čechy, ale i jiné země odtud až k Odře a odtamtud do Uher a k řece Hronu. Zmocnila se jej lítost, a tak za půlnočního temna a nikým nepozorován vsedl na koně. Projel svým táborem a uchýlil se na jedno místo na stráni hory Zobor, kde kdysi s jeho podporou a pomocí vystavěli tři poustevníci ve velikém a nepřístupném lese kostel. Když tam dojel, na skrytém místě v tomto lese zabil koně a svůj meč zahrabal do země. Na úsvitu přišel k poustevníkům, aniž poznali, kdo je. Byl i po mnišsku oholen a oblečen v poustevnické roucho. A pokud žil, nedal se nikým poznat, a teprve když již poznal, že se blíží smrt, zjevil mnichům, kdo je, a potom hned zemřel. Království po něm drželi krátký čas jeho synové,121 ale méně šťastně. Neboť jednak bylo od Uhrů rozchváceno, jednak od východních Němců a Poláků až do základů nepřátelsky zpustošeno. |
“ |
| – '[1]:50 | ||
| „ | Roku od narození Páně 996
Když slavný Kristův praporečník, biskup Vojtěch, ulovil sítěmi víry Panonii (pozn. Uhorsko) a s ní i Polsko, nakonec, rozsévaje slovo Boží v Prusích, tento vezdejší život pro Krista šťastně zaměnil za mučednickou smrt v pátek dne 23. dubna. |
“ |
| – '[1]:66 | ||
| „ | Roku od narození Páně 1030
Toho roku kníže Břetislav způsobil Uhrům velkou porážku a poplenil jejich zemi až k hradu Ostřihomi. |
“ |
| – '[1]:81 | ||
| „ | Roku od narození Páně 1109
Když uhodil veliký mráz a všechny vody silně zamrzly, kníže Svatopluk, jemuž se již zahojila rána ve vyraženém oku, bez prodlení opět sebral vojsko. Tři dny a tři noci bez přerušení spěchal a dne 14. února vpadl do Uher. A aniž tam kdo co tušil, přitrhl znenadání s vojskem k hradu Nitře a byl by do něho vpadl, kdyby posádka, jež tam stále je na stráži, nezavřela bránu. Vyplenili tedy a vypálili podhradí, a když se vraceli, potkali zástupy četných uprchlíků, kteří na vozech a na koních prchali do řečeného hradu. Sebrali je všechny jako snopy na polích, zapálili jejich vsi, zpustošili celou tu krajinu a s obrovskou kořistí na dobytku i ostatních statcích se radostně vrátili do svých domovů. |
“ |
| – '[1]:168 | ||
Najvýznamnejšie rukopisy Kosmasovej kroniky[upraviť | upraviť zdroj]
Pôvodný rukopis Kosmasovej kroniky sa nedochoval a dnes je známych celkom 15 rukopisov.
- Lipský rukopis (koniec 12. stor.) – bol dlho najstarším rukopisom; stratil sa počas 2. svetovej vojny a dnes je považovaný za zničený
- Budyšínsky rukopis (prelom 12. a 13. stor.) – je uložený v Národnom múzeu v Prahe
- Drážďanský rukopis
- Štrasburský rukopis (dnes zničený)
- Viedenský rukopis
Pokračovatelia Kosmovi a další vplyv kroniky[upraviť | upraviť zdroj]
Kosmova kronika sa stala známou čoskoro po svojm vzniku, bola často opisovaná a stala sa predlohou pre dalšie pokusy spracovať české dejiny po roku 1125. Týmto kronikárom, ktorí na Kosmovu kroniku nadviazali, sa hovorí pokračovatelia Kosmovi a patrí sem Kanovník vyšehradský, Mních sázavský alebo Vincentius a Jarloch. Kroniku ak svoj zdroj popri tom používala väčšina neskorších českých stredovekých kronikárov (výrazne např. Dalimil, Přibík Pulkava z Radenína) alebo i Václava Hájek z Libočan.
Referencie[upraviť | upraviť zdroj]
- ↑ a b c d KOSMAS. Kronika Čechů. Preklad Karel Hrdina, Marie Bláhová, Magdalena Moravová. 8. vyd. Praha : Argo. 285 s. Predhovor napísal Martin Wihoda, dostupné online. ISBN 978-80-257-0465-3.
Ďalšia literatúra[upraviť | upraviť zdroj]
- 167. COZMAS PRAŽSKÝ. In: KUZMÍK, Jozef. Slovník starovekých a stredovekých autorov, prameňov a knižných skriptorov so slovenskými vzťahmi. Vyd. 1. Martin : Matica slovenská, 1983. 608 s. (Dokumentácia.) S. 253 – 255.
Iné projekty[upraviť | upraviť zdroj]
Commons ponúka multimediálne súbory na tému Kosmova kronika
Zdroj[upraviť | upraviť zdroj]
- Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Kosmova kronika česká na českej Wikipédii.