Preskočiť na obsah

Moravská kuchyňa

z Wikipédie, slobodnej encyklopédie
Makový valašský frgál
Olomoucké syrečky
Moravský vrabec
Demikát
Štramberské uši a frgál
Znojemská omáčka
Šumajstr
Moravské údené
Vinohrad u Velkých Pavlovic
Rôzne druhy slivovice
Moravské nealko nápoje

Dnes sa moravská kuchyňa považuje za súčasť českej kuchyne, ale existuje mnoho jedál, ktoré sú pre Moravu typické. Špecifický charakter moravskej kuchyne[1][2] je formovaný geografickými podmienkami a podnebím[3], ktoré výrazne inklinuje ku karpatským a panónskym oblastiam.[4] Povodie Dunaja a stáročia trvajúci vzťah medzi obyvateľstvom, kultúrou a kuchyňou tejto oblasti, ako aj zloženie plodín (víno, marhule, broskyne, slivky, mandle, slivky)[5][6][7], ktoré sa v Čechách prirodzene vyskytujú len v malom množstve[8]. Moravská kuchyňa má tiež niektoré spoločné prvky so slovenskou kuchyňou (najmä na Slovácku a Valašsku), dolnorakúskou kuchyňou a dokonca aj s maďarskou kuchyňou. Najmä na Valašsku bola moravská kuchyňa do určitej miery ovplyvnená rumunskou kuchyňou vďaka valašskej kolonizácii. V lašskom regióne sa prejavujú aj vplyvy poľskej kuchyne[9].

Morava sa delí na niekoľko etnografických regiónov (napríklad Horácko, Valašsko, Haná, Slovácko a Lašsko), z ktorých každý má svoje typické jedlá.

Korenie

[upraviť | upraviť zdroj]

Morava, podobne ako Čechy, západné Slovensko a časť Rakúska, sa vyznačuje majoránkou a rascou ako dominantným korením. K nim sa na Morave pridávajú medvedí a vínny cesnak, paprika, tymian a rozmarín, ktoré rastú v neúmerne veľkom množstve a používajú sa v ľudovej kuchyni a vo všeobecnej kuchyni.[10]

Príklady moravských regionálnych pokrmov

[upraviť | upraviť zdroj]

Horácko

[upraviť | upraviť zdroj]

Príklady pokrmov z Horácka:[1][11]

  • Horácka polievka, krémová polievka s hubami a zemiakmi
  • Kyselka alebo Keselka, tiež Zelňačka, polievka z kyslej kapusty a zemiakov (existuje aj variant s klobásou)
  • Horácký závitok, hovädzí závitok
  • Žďársky vrabec, plátok bravčového brucha podávaný s krupicovou kašou
  • Podhorácké mládě, orechový koláč

Valašsko

[upraviť | upraviť zdroj]

Príklady pokrmov z Valašska:[1][12]

  • Frgál, veľké kynuté koláče s náplňou a posýpkou
  • Kontrabáš, zmes pohánky, zemiakov a slaniny alebo klobásy
  • Stryk, zemiakové placky pochádzajúce zo Sliezska
  • Kyselica, krémová polievka z kyslej kapusty, klobásy a zemiakov[13]
  • Syry, napríklad bryndza[14][15]
  • Demikát, syrová polievka, najčastejšie z bryndze[15][16]
  • Pečená hus
  • Hŕstková polievka, strukovinová polievka[16]
  • Rascová polievka[17]
  • Hríbová polievka[17]
  • Valašský chlieb[2]

Haná

[upraviť | upraviť zdroj]

Príklady pokrmov z Hanej:[1][18]

  • Tvargely a syry, najznámejšie sú olomoucké syrečky
  • Rôzne kaše (napr. fazuľová, hrachová, múčna, krupicová[19]) a polievky (napr. syrnica[20])
  • Tróč, tradičný koláč s posýpkou[21]
  • Hertepláky, tenké zemiakové placky podávané s makom, cukrom alebo džemom[22]
  • Pukáče, knedle zo zemiakového cesta plnené tvarohom, podávané na sladko[23]
  • Hanácke halušky
  • Hanácky kobližky, šišky[24]
  • Barkes, sladké zemiakové placky s ovocím[25]
  • Šêške s makom, šolánkê s makom, lôkše s makom zo zemiakového cesta (aj varianty so strúhaným perníkom)
  • Plumlovský rezeň, rezeň podávaný s vajcom, syrom a klobásou[26]
  • Hodolanská omáčka, omáčka z mlieka a klobásy[27]
  • Loštický rezeň, rezeň plnený syrom[28]
  • Šmetynky, kremrole
  • Beleše, kysnuté placky
  • Cviboch, piškótový dezert s tvarohom
  • Hanácky šalát, šalát z červenej kyslej kapusty
  • Hŕstková polievka[16]
  • Slaninové knedličky[29]
  • Hanácke bôček, bravčový bôčik plnený syrom[30]

Slovácko

[upraviť | upraviť zdroj]

Príklady pormov zo Slovácka:[1][31][32][33][34]

  • Fazulnica, fazuľová polievka
  • Šumajstr, zmes krúpov, fazule a škvarkov
  • Moravský vrabec, kúsky bravčového mäsa s kapustou, rozšírené zo Slovácka do zvyšku Česka
  • Kuracie plátky v marhulovej omáčke, kuracie medailóniky v marhuľovej omáčke s kúskami marhúľ a mandlí[35] (skôr Hanácke Slovácko)
  • Halušky
  • Patenty, tenké placky zo zemiakov a múky
  • Lopaťák (podobne ako frgál)[4]
  • Trdelník, valcovité sladké pečivo posypané škoricou a cukrom
  • Štědrák, koláč z kysnutého cesta so štyrmi vrstvami náplne[36]
  • Guliváry, plnené knedle[37]
  • Šmetrdóle, kremrole
  • Burčiak[38]
  • Šustka, kúsky vareného zemiakového cesta, podobné trhancom[39]
  • Béleše, placky z kysnutého cesta[39]
  • Pagáčky[39]
  • Bundavina, dusená zelenina v smotanovej omáčke[40]
  • Slížky, zemiakové knedle podávané s kyslou kapustou a slaninou[39]
  • Meltašky, orechový dezert[41]
  • Pěry, pirohy[42]

Lašsko

[upraviť | upraviť zdroj]

Príklady pokrmov z Lašska:[9][43]

  • Bigos, pôvodne poľské jedlo, zmes kapusty, mäsa a klobásy
  • Chlebová polievka[44]
  • Ostravská klobása
  • Štramberské uši, regionálna špecialita (Štramberk), sladkosť z perníkového cesta
  • Klobásník, guľky z kysnutého cesta plnené mletým mäsom, podávané najmä na Veľkú noc[45]

Celomoravské

[upraviť | upraviť zdroj]
  • Kváskový chlieb
  • Znojemská omáčka
  • Moravská údené mäso, tuhšie, ale jemnejšie, slabo korenené (zvyčajne len cesnakom), menej solené ako v Čechách, zvyčajne dlho pripravované pri nízkej teplote

Moravské nápoje

[upraviť | upraviť zdroj]

Na Morave je rozšírené vinohradníctvo a Vinohradnícka oblasť Morava je najvýznamnejšou vinohradníckou oblasťou v Česku. Delí sa na 4 vinohradnícké podoblasti: Znojemskú, Mikulovskú, Velkopavlovickú a Slováckú. Na Morave sa vyrába biele aj červené víno; medzi najpestovanejšie odrody bieleho vína patrí Rulandské sivé, Rizling rýnsky a Chardonnay, medzi najpestovanejšie odrody červeného vína patrí Rulandské modré, Frankovka a Zweigeltrebe. Existujú aj regionálne moravské odrody ako Pálava a Aurelius[46][47].

Na Morave sú oveľa obľúbenejšie liehoviny (napríklad slivovica) ako v Čechách. Je to pravdepodobne spôsobené tým, že v roku 1835 bol vo Viedni vydaný dekrét, ktorý umožňoval jednotlivcovi ročne vypáliť až 56 litrov 50-percentného liehu z plodín z vlastných záhrad bez platenia dane. Tento dekrét však platil len na Morave, nie v Čechách[48].

Medzi moravské značky piva patria Litovel, Holba z Hanušovic, Zubr z Přerova, Ježek z Jihlavy, Černá Hora, Ostravar, Starobrno alebo Radegast varený v Nošoviciach v Sliezsku.

Medzi moravské minerálne vody patrí napríklad hornomoštěnická Hanácká kyselka, moravskoberounská Ondrášovka, Šaratica alebo luhačovická Vincentka.

Referencie

[upraviť | upraviť zdroj]
  1. 1 2 3 4 5 S.R.O, Beneficio Media. Tradiční moravské pokrmy - Ústav práva a právní vědy [online]. www.ustavprava.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  2. 1 2 Původní česká kuchyně je dílem několika národů. Deník.cz, 2009-06-03. Dostupné online [cit. 2025-05-28]. (po česky)
  3. ↑ 10 nápadů na nástěnce Moravská a Valašská kuchyně | jídlo, recepty na vaření, mňamky [online]. Pinterest, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online.
  4. 1 2 Mišpule a fíky přečkaly ve Znojmě staletí [online]. Radiožurnál, 2010-12-22, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  5. ↑ HALUZA, Oldřich. Unikátní objev v Brně: v zahradě rostou lanýže. Řeší záhadu, jak se tam dostaly. Brněnský deník, 2020-11-19. Dostupné online [cit. 2025-05-28]. (po česky)
  6. ↑ SMOLA, Vojtěch. OBRAZEM: V okolí Znojma dozrávají exotické fíky. Rostou tam po staletí. Hodonínský deník, 2016-08-16. Dostupné online [cit. 2025-05-28]. (po česky)
  7. ↑ HRABAL, Michal. Jako v Itálii. Za rok sklidí pěstitel z Přibic až metrák fíků. Břeclavský deník, 2018-06-22. Dostupné online [cit. 2025-05-28]. (po česky)
  8. ↑ Levandulová farma v srdci jižní Moravy | ParaCENTRUM Fenix [online]. 2019-06-27, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  9. 1 2 Krajové speciality | Moraviasilesia [online]. www.moraviasilesia.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. Archivované 2021-09-24 z originálu. (po česky)
  10. ↑ ADMIN. Kde roste medvědí česnek? | medvědí česnek [online]. 2017-04-01, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  11. ↑ vysocina.eu
  12. ↑ Recepty moravské kuchyně - Východní Morava [online]. www.vychodni-morava.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. Archivované 2020-02-28 z originálu.
  13. ↑ PRIMA, F. T. V.. Valašská bílá kyselica z kysaného zelí s klobásou a slaninou [online]. Prima Fresh, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  14. ↑ TOPRECEPTY.CZ. Uvařte si valašský domikát: Snadnou polévku, jíž dodává pikantní chuť ovčí sýr brynza [online]. toprecepty.cz, 2022-02-11, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  15. 1 2 PRAVOPISNĚ.CZ; PRAVOPISNĚ.CZ, Tomáš Tuček-. Demikát × demykát [online]. Pravopisně.cz, 2020-04-08, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  16. 1 2 3 WEBMASTER. Hrstková polévka [online]. 2018-04-26, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  17. 1 2 SVĚRÁK, František. Karlovické nářečí. Brno: [s.n.] S. 162.
  18. ↑ iReceptář | Hanácká kuchyně: syrnice, tvarůžky, zelí, maso, koláče [online]. www.ireceptar.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  19. ↑ S.R.O, Beneficio Media. Tradiční moravské pokrmy - Ústav práva a právní vědy [online]. www.ustavprava.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  20. ↑ Hanácká syrnica | Albert [online]. www.albert.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  21. ↑ SALES@WINET.CZ, Winternet -. Hanácké tróč – Navštivte Střední Moravu [online]. www.strednimorava-tourism.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. Archivované 2020-02-28 z originálu. (po česky)
  22. ↑ TOPRECEPTY.CZ. Hanácké hertepláky [online]. toprecepty.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  23. ↑ INSPIRACE, ReceptyOnLine cz-kuchařka, recepty a. Recept : Pukáče z Hané | ReceptyOnLine.cz - kuchařka, recepty a inspirace [online]. www.receptyonline.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  24. ↑ MAILTO:INTERNET@CESKATELEVIZE.CZ, Ceska Televize;. Hanácké koblížek — Všechno, co mám ráda [online]. Česká televize, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  25. ↑ SNČJ [online]. sncj.ujc.cas.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online.
  26. ↑ TOPRECEPTY.CZ. Plumlovský řízek [online]. toprecepty.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  27. ↑ TOPRECEPTY.CZ. Hodolanská omáčka [online]. toprecepty.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  28. ↑ TOPRECEPTY.CZ. Loštický řízek [online]. toprecepty.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  29. ↑ Oběd po Olomoucku? Špekové knedlíky [online]. Hanácký Večerník | Zpravodajství z Olomouce a okolí, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  30. ↑ TOPRECEPTY.CZ. Hanácké bóček [online]. toprecepty.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  31. ↑ SMETANOVÁ, Ilona. Poklady naší kuchyně: Slovácku vévodí moravský vrabec se zelím [online]. iDNES.cz, 2012-08-07, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online.
  32. ↑ Slovácké brynzové halušky | MilujiVaření.cz [online]. www.milujivareni.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  33. ↑ iReceptář | Slovácké lokše s mákem a povidly, meruňkové taštičky [online]. www.ireceptar.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  34. ↑ Pohádka jménem trdelník - Jožkovy stránky [online]. Jožkovy stránky, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. Archivované 2020-02-28 z originálu. (po česky)
  35. ↑ Kuřecí plátky v meruňkové omáčce po Židlochovicku [online]. Brno, 2015-02-19, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  36. ↑ A11 TV. TVS: Špetka Slovácka - Štědrák (5. díl) [online]. 2015-12-07, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online.
  37. ↑ TELEVIZE TVS. TVS: Špetka Slovácka - Guliváry (19. díl) [online]. 2016-06-20, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online.
  38. ↑ Jazykovědma prozrazuje: Kde vzal bouřlivák burčák své jméno | 100+1 zahraniční zajímavost [online]. www.stoplusjednicka.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  39. 1 2 3 4 https://slovackyregion.cz/images/dokumenty_podluzi/zvony-podluzi/zvony_2018-22.pdf
  40. ↑ Bundavina z Ladné [online]. Brno, 2015-03-06, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  41. ↑ Recept na bojanovické meltašky (1. část) - Dolní Bojanovice - Za našima humny | Česká televize [online]. [Cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  42. ↑ Slovácko - Co se na Slovácku vařívalo (únor 2006) [online]. slovacko.cf.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online.
  43. ↑ Bigos, chlebenka i rurka. Pavel Maurer přibližuje moravskoslezskou kuchyni [online]. Radiožurnál, 2018-07-28, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  44. ↑ doczz.cz [online]. doczz.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online.
  45. ↑ Jak upéct velikonoční klobásník | recept | jaktak.cz [online]. www.jaktak.cz, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  46. ↑ Vína z Moravy a vína z Čech [online]. Vína z Moravy a vína z Čech, [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (po česky)
  47. ↑ https://mze.gov.cz/public/web/file/644471/SVZ___Vino_2019.pdf
  48. ↑ Příběh českého pálení z ovoce. Barlife. Dostupné online [cit. 2025-05-28]. Archivované 2020-02-28 z originálu. (po česky)

Literatúra

[upraviť | upraviť zdroj]
  • MARTIN Pavel, Lahůdky moravské kuchyně. Praha, Vpk 2002. ISBN 80-86081-89-3
  • ROHRER R.M.,Die Mährische Köchin. (poprvé) Brünn 1887, dále 20 vydání. Nyní reprint Leipzig 2018. ISBN 978-3-95692-509-2
  • ŠTIKA Jaroslav, Lidová strava na Valašsku. Ostrava, Profil 1980
  • HOŠKOVÁ Miloslava, Hanácká kuchařka. Olomouc, Petr Baštan 2011. ISBN 978-80-87091-24-1
  • HOŠKOVÁ Miloslava, CHALUPOVÁ Zita, Hanácká kuchařka: volné pokračování. Olomouc, Agriprint 2015. ISBN 978-80-87091-58-6
  • HOŠKOVÁ Miloslava, Tradice lidové stravy na severní Moravě. Šumperk, Okresní vlastivědné muzeum 1986.
  • KOUDELKA Karel, Jihomoravská kuchařka. Brno, Krajský výbor Českého svazu novinářů 1989.
  • VAŠÁK, Jaroslav. Valašská kuchařka: + gastronomický průvodce po Valašsku. Rožnov pod Radhoštěm, Radovan Stoklasa 2010
  • VAŠÁK, Jaroslav. Valašská kuchyně: krajové speciality. Praha, Ikar 2012. ISBN 978-80-249-1966-9
  • Hornická kuchařka z Ostravska: co se vařilo a vaří. Opava: Matice slezská 2009. ISBN 978-80-86887-11-1
  • Jak šmakuje Moravskoslezsko?: kuchařka krajových receptů, díly 1-4. Ostrava, Moravskoslezský kraj, Krajský úřad, 2011, 2012, 2013, 2014. ISBN 978-80-87503-10-2, 978-80-87503-21-8, 978-80-87503-40-9, 978-80-87503-52-2
  • BARTOŠ František, MAŠÍČEK Cyrill, Líšeň. Brno. MM 1902
  • BURIAN V., Lidová strava na Vyškovsku. In: Československá etnografie 9/1961 s. 192
  • KOLEKTIV, Mé vzpomínky na Zelný trh. Brno, KIC 2003
  • MARTIN Pavel, Moravská kuchařka. Praha, nakladatelství Ivo Železný 2004. ISBN 978-80-8709-103-6
  • LUDVÍKOVÁ M., Lidová strava na Kloboucku a Ždánicku. Mikulov 1968

Iné projekty

[upraviť | upraviť zdroj]

Zdroj

[upraviť | upraviť zdroj]

Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Moravská kuchyně na českej Wikipédii.

Zdroj: „https://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Moravská_kuchyňa&oldid=8148280“