Tatranský národní park

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Tatranský národní park
Tatranský národný park
IUCN kategorie II (Národní park)
Letecký snímek Západních Tater
Letecký snímek Západních Tater
Základní informace
Vyhlášení1. ledna 1949
Rozloha738 km2
SprávaSpráva Tatranského národného parku se sídlem ve Štrbě
Poloha
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajŽilinský a Prešovský kraj
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
Tatranský národní park
Tatranský národní park
Další informace
Webwww.tanap.sk
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tatranský národní park (slovensky Tatranský národný park, zkráceně TANAP) je nejstarší z devíti národních parků na Slovensku. Leží v pohoří Tatry na severu Slovenska při hranicích s Polskem. Na polské straně na něj navazuje menší Tatrzański Park Narodowy.

Národní park se rozprostírá na ploše 738 km², jeho ochranné pásmo zabírá 307,03 km², to je dohromady 1045,03 km².[1] V parku je celkem 600 km turistických stezek a 16 značených a udržovaných cyklistických tras. Nachází se zde nejvyšší vrcholy Slovenska, nejvyšší je Gerlachovský štít (2655 m). Park je významný pro svoji rozmanitou faunu a flóru s mnoha endemity, včetně tatranských kamzíků a svišťů.

Vznik parku a jeho historie[editovat | editovat zdroj]

Observatoř Skalnaté pleso

Park byl zřízen 1. ledna 1949.[1] Je nejstarším národním parkem vzniklým v tehdejším Československu (tedy i na dnešním Slovensku). V roce 1987 byly ke stávajícímu parku přidruženy Západní Tatry.[1] Roku 1993 se stal TANAP biosférickou rezervací UNESCO.[1] V roce 2003 byly upraveny hranice území parku a ochranného pásma.[1] Od roku 2004 je park součástí sítě evropsky významných lokalit Natura 2000.[1]

Správu TANAP vedl v letech 2007 - 2023 Pavol Majko. Ředitelem Správy TANAP se stal v prosinci 2023 v neveřejném výběrovém řízení Peter Olexa, na kterého v lednu 2024 vyšlo najevo, že byl 2014 odsouzen za pytláctví[2].

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Národní park zahrnuje oba nejvyšší podcelky Tater, Západní i Východní Tatry. Západní Tatry se dělí na Osobitou, Roháče, Sivý vrch, Liptovské Tatry, Liptovské Kopy a Červené vrchy, Východní Tatry se skládají z Vysokých Tater a Belianských Tater. Západní část Tatranského národního parku leží v Žilinském kraji a východní část v Prešovském kraji.

V parku se nachází více než sto horských ples. Největší je Veľké Hincovo pleso, které zabírá 0,2 km². Prostor u Štrbského plesa je hranicí mezi dvěma úmořími. Na východ teče řeka Poprad, která patří do úmoří Baltského moře. Na východě pramení přítoky Váhu, který náleží k úmoří Černého moře. Mezi nejznámější vodopády parku patří Studenovodské vodopády, Kmeťov vodopád, Vajanského vodopád, Roháčsky vodopád a Vodopád Skok. Nejvyšším bodem parku je Gerlachovský štít. Je nejvyšším bodem Slovenska, Tater a celých Karpat. Nejvyšší horou Západních Tater je Bystrá (2248 m n. m.) a nejvyšší horou Belianských Tater Havran (2152 m n. m.). V parku je víc než 300 jeskyní, ale pouze Belianska jeskyně blízko obce Lendak je zpřístupněna pro veřejnost. Doposud nejdelší objevený jeskynní systém má jeskyně Javorinka.

Biologie a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Štrbské pleso

Geologické složení, půdní vlastnosti a klimatické podmínky přispívají k originální flóře a fauně v parku.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Téměř dvě třetiny parku jsou zalesněny, převážně smrkem a jedlí. Nejrozšířenějším stromem je smrk ztepilý následovaný borovicí lesní, borovicí limbou, modřínem opadavým a borovicí kleč. Listnaté stromy, zejména javory, rostou hlavně v Belianských Tatrách.

V parku roste více než 1300 cévnatých rostlin, 57 z nich neroste nikde jinde než v Karpatech, 41 roste pouze v Západních Karpatech a 37 pouze v Tatrách. Významnými endemity jsou Erysimum wahlenbergii, Cochlearia tatrae, Erigeron hungaricus a další.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

V parku žije 155 druhů ptáků, 42 druhů savců, 8 druhů plazů a 3 druhy obojživelníků. Domov zde má také mnoho bezobratlých. Ze savců zde žije například medvěd hnědý, svišť horský, kamzík horský a rys ostrovid.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tatra National Park, Slovakia na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Tatranský národný park- základné informácie [online]. Správa Tatranského národného parku [cit. 2011-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-04. (slovensky) 
  2. TANAPu šéfuje pytlák Olexa - Horydoly.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]