Kitzbühel: Rozdiel medzi revíziami
nová |
d robot Pridal: da:Kitzbühel |
||
Riadok 86: | Riadok 86: | ||
[[Kategória:Mestá v Rakúsku]] |
[[Kategória:Mestá v Rakúsku]] |
||
[[bg:Кицбюел]] |
[[bg:Кицбюел]] |
||
[[cs:Kitzbühel]] |
[[cs:Kitzbühel]] |
||
[[da:Kitzbühel]] |
|||
[[de:Kitzbühel]] |
[[de:Kitzbühel]] |
||
[[en:Kitzbühel]] |
[[en:Kitzbühel]] |
Verzia z 02:07, 23. august 2010
Na tomto článku sa práve pracuje. Prosím, nezasahujte. Kým je tu zobrazená táto správa, prosím, neupravujte túto stránku. Vyhnete sa tak prípadným konfliktom pri ukladaní. Redaktor, ktorý sem pridal tento oznam, je uvedený v histórii, ak by ste ho chceli kontaktovať. |
Kitzbühel | |
obec | |
Štát | Rakúsko |
---|---|
Spolková krajina | Tirolsko |
Súradnice | 47°27′S 12°24′V / 47,450°S 12,400°V |
Rozloha | Chyba výrazu: Nerozpoznané diakritické znamienko „{“ km² (Chyba výrazu: Neočakávaný operátor < ha) |
Obyvateľstvo | 7 04 11 | | }} ({{Obyvateľstvo-AT-Chyba výrazu: Neočakávané číslo | 7 04 11 | POP_DATE | }}) |
Hustota | Chyba výrazu: Nerozpoznané diakritické znamienko „{“ obyv./km² |
Časové pásmo | SEČ (UTC+1) |
- letný čas | SELČ (UTC+2) |
PSČ | 6370 |
ŠÚJ | Chyba výrazu: Neočakávané číslo Chyba výrazu: Neočakávané číslo Chyba výrazu: Neočakávané číslo |
Poloha obce v Rakúsku
| |
Poloha obce v rámci okresu
| |
Wikimedia Commons: Kitzbühel | |
OpenStreetMap: mapa | |
Portál, ktorého súčasťou je táto stránka: | |
Kitzbühel je mesto v rakúskom Tirolsku ležící na řece Kitzbühler Ache, v nadmořské výšce 762 metrů, mezi horskými vrcholy Hahnenkamm (1712 m) a Kitzbüheler Horn (1996 m). Je také administrativním centrem okresu Kitzbühel.
Dejiny
Prvními obyvateli byli v období mezi 11. a 8. storočím před naším letopočtem Ilyrové těžící v okolních horách měď. Okolo roku 15 pred Kr. jednotky císaře Augusta překonaly Alpy a založily zde nové provincie, mezi nimi Noricum. Po zániku západořímské říše se okolo roku 800 v oblasti usadil germánský kmen Bavorů, a začal mýtit zdejší lesy. Ve 12. storočí je porvé zmiňováno jméno Chizbuhel v dokumentech kláštera v Chiemsee. Chizzo v bavorštině znamená klan, Bichl (Bühel) popisuje umístění osady na kopcích.
Kitzbühel se stal součástí Horního Bavorska v roce 1255. Vévoda Ludvík II. Bavorský mu udělil městská práva 6. júna 1271, a město bylo obehnáno silnými hradbami. Během následujících století se město stalo centrem obchodu a úspěšně se rozvíjelo. Nikdy nebylo postiženo válkou. Hradby byly proto sníženy na úroveň prvního patra a byly na nich postaveny nové domy. Když se Margita Tirolská vdala za bavorského vévodu Ludvíka V., stal se Kitzbühel v roce 1342 součástí Tirolska. Po míru v Schärdingu v roce 1369 byl opět navrácen Bavorsku. 30. júna 1504 se město znovu vrátilo k Tyrolsku, když Maximilián I. Habsburský obsadil spolu s ním i Kufstein.
Maximilián Kitzbühel zastavil a město se na konci 16. století dostalo do správy hrabat z Lambergu. K 1. máju 1840 přešlo město oficiálně pod rakouskou správu. Válečná tažení 18. a 19. storočia se města nijak výrazně nedotkla, ačkoliv někteří obyvatelé se zapojili do tyrolského povstání proti Napoleonovi. Kitzbühel se také ještě jednou dostal pod bavorskou správu po uzavření Prešpurského mieru.
Po pádu Napoleona a Viedenskom kongrese připadl opět Tirolsku.
Když císař František Jozef I. dokončil spojení své říše a byla postavena železniční trať mezi Salzburgem a Tyrolskem v roce 1875, začal obchodní a průmyslový rozvoj města. Během prvej a druhej svetovje vojn zůstal Kitzbühel daleko od válečného dění.
Turistika
Kitzbühel je jedním z nejznámějších rakouských turistických a sportovních středisek. Ve městě a přilehlých obcích Reith, Aurach a Jochberg se nachází 516 ubytovacích podniků (z toho 6 pětihvězdičkových hotelů) s celkovou kapacitou 9200 lůžek. Jejich klientelu tvoří převážně Nemci (v zimě 35%, v létě dokonce 46%), Rakúšania (20% v zimě a 18% v létě) a Briti (14% a 10%), ale v posledních letech přibývá také Rusov, kteří zde vlastní i některé hotely: například luxusní hotel Grand Tirolia patří Jeleně Baturinové, manželce moskevského starosty Lužkova a nejbohatší ženě v Rusku.
Na svazích hory Hahnenkamm se každoročně pořádají závody světového poháru v alpském lyžování.
V létě se stává centrem golfu - v okolí města jsou dvě osmnáctijamková a dvě devítijamková hřiště a další se brzy začne stavět. Pravidelně se tu koná také jeden z turnajů ATP Generali Open. Od roku 1988 se také jezdí v okolí Kitzbüheler Alpenrallye, závod historických automobilů.
V okolí města je síť turistických stezek a horských cest v celkové délce přes 500 km - např. na Hahnenkamm, na Kitzbüheler Horn, k Schwarzsee (možnost koupání).
Obce v nejbližším okolí
Doprava
Městem prochází silnice B161, spojující St. Johann in Tirol s městem Mittersill, protíná ji B170 do Wörglu.
Železnice byla do Kitzbühelu dovedena v roce 1875. Ve městě jsou železniční stanice Kitzbühel Hauptbahnhof, Kitzbühel Hahnenkamm a Kitzbühel Schwarzsee na trati spojující Salzburg s Tyrolskem.
Partnerské mestá
- Bad Soden am Taunus, Nemecko, 1984
- Greenwich, Connecticut, USA, 1961
- Jamagata, Japonsko, 1963
- Rueil-Malmaison, Francúzsko, 1979
- Sterzing-Vipiteno, Taliansko, 1971
- Sun Valley, Idaho, USA, 1967
Rodáci
- Alfons Walde (* 1891 - † 1958), expresionistický maliar a architekt
- Peter Aufschnaiter (* 1899 - † 1973), horolezec a geograf
- Andreas Molterer (* 1931), lyžiar
- Ernst Hinterseer (* 1932), lyžiar
- Hias Leitner (* 1935), lyžiar
- Toni Sailer (* 1935), lyžiar
- Christl Haas (* 1943 - † 2001), lyžiar
- Hansi Hinterseer (* 1954), lyžiar a spevák
- Klaus Sulzenbacher (* 1965), lyžiar
- Markus Gandler (* 1966), bežec na lyžiach
Iné projekty
- Commons ponúka multimediálne súbory na tému Kitzbühel
Externé odkazy
Externé odkazy
Zdroj
Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Kitzbühel na českej Wikipédii.