Kitzbühel: Rozdiel medzi revíziami

	Kitzbühel
	obec
Štát	Rakúsko
Spolková krajina	Tirolsko
Súradnice	47°27′S 12°24′V / 47,450°S 12,400°V
Rozloha	Chyba výrazu: Nerozpoznané diakritické znamienko „{“ km² (Chyba výrazu: Neočakávaný operátor < ha)
Obyvateľstvo	7 04 11 \| \| }} ({{Obyvateľstvo-AT-Chyba výrazu: Neočakávané číslo \| 7 04 11 \| POP_DATE \| }})
Hustota	Chyba výrazu: Nerozpoznané diakritické znamienko „{“ obyv./km²
Časové pásmo	SEČ (UTC+1)
- letný čas	SELČ (UTC+2)
PSČ	6370
ŠÚJ	Chyba výrazu: Neočakávané číslo Chyba výrazu: Neočakávané číslo Chyba výrazu: Neočakávané číslo
	Poloha obce v Rakúsku
	Šablóna:Klikacia mapa okresu Poloha obce v rámci okresu
	Wikimedia Commons: Kitzbühel
	OpenStreetMap: mapa
	Geografický portál

Interaktívne prechádzať históriu

← Predchádzajúca úprava Ďalšia úprava →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálneWikitext

V textu

Verzia z 11:47, 20. september 2010

Súradnice: 47°27′S 12°24′V / 47,450°S 12,400°V

Kitzbühel je mesto v rakúskom Tirolsku ležiace na rieke Kitzbühler Ache v nadmorskej výške 762 metrov, medzi horskými vrcholmi Hahnenkamm (1712 m) a Kitzbüheler Horn (1996 m). Je tiež administratívnym centrom okresu Kitzbühel.

Dejiny

Prvými obyvateľmi boli v období medzi 11. a 8. storočím pred naším letopočtom Ilýri ťažiací v okolitých horách meď. Okolo roku 15 pred Kr. jednotky csára Augusta prekonali Alpy a založili tu nové provincie, medzi nimi Noricum. Po zániku západorímskej ríše sa okolo roku 800 v oblasti usadil germánsky kmeň Bavorov, a začal mýtiť miestne lesy. Ve 12. storočí je po prvé zmieňované meno Chizbuhel v dokumentoch kláštora v Chiemsee. Chizzo v bavorštine znamená klan, Bichl (Bühel) popisuje umiestnenie osady na kopcoch.

Kitzbühel sa stal súčasťouí Horného Bavorska v roku 1255. Vojvoda Ľudovít II. Bavorský mu udelil mestské práva 6. júna 1271, a mesto bolo obohnané silnými hradbami. Počas nasledujících storočí sa mesto stalo centrom obchodu a úspešne sa rozvíjelo. Nikdy nebolo postihnuté vojnou a hradby boli preto znížené na úroveň prvého poschodia a boli naĽich postavené nové domy. Keď sa Margaréta Tirolská vydala za bavorského vojvodu Ľudovíta V., stal sa Kitzbühel v roku 1342 súčasťou Tirolska. Po mieri v Schärdingu v roku 1369 bol opäť vrátený Bavorsku. 30. júna 1504 sa mesto znovu vrátilo k Tirolsku keď Maximilián I. Habsburský obsadil spolu s ním aj Kufstein.

Maximilián Kitzbühel dal do zálohy a mesto sa na konci 16. storočia dostalo do správy grófov z Lambergu. K 1. máju 1840 prešlo mesto oficiálne pod rakúsku správu. Vojnové ťaženia 18. a 19. storočia sa mesta nijako výrazne nedotkli, hoci niektorí obyvatelia sa zapojili do tirolského povstania proti Napoleonovi. Kitzbühel sa ešte raz dostal pod bavorskú správu po uzatvorení Prešpurského mieru.

Po páde Napoleona a Viedenskom kongrese pripadol opäť Tirolsku.

Keď cisár František Jozef I. dokončil spojenie svojej ríše a bola postavená železničná trať medzi Salzburgom a Tirolskom v roku 1875, začal obchodný a priemyslový rozvoj mesta. Počas prvej a druhej svetovje vojn zostal Kitzbühel ďdaleko od vojnového diania.

Turistika

Kitzbühel je jedním z nejznámějších rakouských turistických a sportovních středisek. Ve městě a přilehlých obcích Reith, Aurach a Jochberg se nachází 516 ubytovacích podniků (z toho 6 pětihvězdičkových hotelů) s celkovou kapacitou 9200 lůžek. Jejich klientelu tvoří převážně Nemci (v zimě 35%, v létě dokonce 46%), Rakúšania (20% v zimě a 18% v létě) a Briti (14% a 10%), ale v posledních letech přibývá také Rusov, kteří zde vlastní i některé hotely: například luxusní hotel Grand Tirolia patří Jeleně Baturinové, manželce moskevského starosty Lužkova a nejbohatší žene v Rusku.

Na svazích hory Hahnenkamm se každoročně pořádají závody svetového poháru v alpskim lyžovaní.

V lete sa stává centrem golfu - v okolí mesta jsou dve osmnáctijamková a dvě devítijamková hřiště a další se brzy začne stavět. Pravidelne sa tu koná také jeden z turnajů ATP Generali Open. Od roku 1988 sa také jazdí v okolí Kitzbüheler Alpenrallye, závod historických automobilů.

V okolí mesta je síť turistických stezek a horských cest v celkové délce přes 500 km - napr. na Hahnenkamm, na Kitzbüheler Horn, k Schwarzsee (možnost koupání).

Obce v najbližšom okolí

Doprava

Mestem prochází silnice B161, spojující St. Johann in Tirol s městem Mittersill, protíná ji B170 do Wörglu.

Železnice byla do Kitzbühelu dovedena v roce 1875. Ve městě jsou železniční stanice Kitzbühel Hauptbahnhof, Kitzbühel Hahnenkamm a Kitzbühel Schwarzsee na trati spojující Salzburg s Tyrolskem.

Partnerské mestá

Rodáci

Alfons Walde (* 1891 - † 1958), expresionistický maliar a architekt
Peter Aufschnaiter (* 1899 - † 1973), horolezec a geograf
Andreas Molterer (* 1931), lyžiar
Ernst Hinterseer (* 1932), lyžiar
Hias Leitner (* 1935), lyžiar
Toni Sailer (* 1935), lyžiar
Christl Haas (* 1943 - † 2001), lyžiar
Hansi Hinterseer (* 1954), lyžiar a spevák
Klaus Sulzenbacher (* 1965), lyžiar
Markus Gandler (* 1966), bežec na lyžiach

Iné projekty

Commons ponúka multimediálne súbory na tému Kitzbühel

Externé odkazy

Zdroj

Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Kitzbühel na českej Wikipédii.

@@ Riadok 24: / Riadok 24: @@
 Kitzbühel sa stal súčasťouí  [[Horné Bavorsko|Horného Bavorska]] v roku [[1255]]. Vojvoda Ľudovít II. Bavorský mu udelil mestské práva [[6. jún]]a [[1271]], a mesto bolo obohnané silnými [[hradby|hradbami]]. Počas nasledujících storočí sa mesto stalo centrom obchodu a úspešne sa rozvíjelo. Nikdy nebolo postihnuté vojnou a hradby boli preto znížené na úroveň prvého poschodia a boli naĽich postavené nové domy. Keď sa [[Margaréta Tirolská]] vydala za bavorského vojvodu Ľudovíta V., stal sa Kitzbühel v roku [[1342]] súčasťou [[Tirolsko|Tirolska]]. Po mieri v Schärdingu v roku [[1369]] bol opäť vrátený Bavorsku. [[30. jún]]a [[1504]] sa mesto znovu vrátilo k Tirolsku keď [[Maximilián I. Habsburský]] obsadil spolu s ním aj [[Kufstein]].
-Maximilián Kitzbühel zastavil a město se na konci [[16. storočie|16. storočí]] dostalo do správy hrabat z Lambergu. K [[1. máj]]u [[1840]] přešlo město oficiálně pod rakouskou správu. Válečná tažení [[18. storočie|18.]] a [[19. storočie|19. storočia]] se města nijak výrazně nedotkla, ačkoliv někteří obyvatelé se zapojili do tyrolského  povstání proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]]. Kitzbühel se také ještě jednou dostal pod bavorskou správu po uzavření [[Bratislavský mier (1805)|Prešpurského mieru]].
+Maximilián Kitzbühel dal do zálohy a mesto sa na konci [[16. storočie|16. storočia]] dostalo do správy grófov z Lambergu. K [[1. máj]]u [[1840]] prešlo mesto oficiálne pod rakúsku správu. Vojnové ťaženia [[18. storočie|18.]] a [[19. storočie|19. storočia]] sa mesta nijako výrazne nedotkli, hoci niektorí obyvatelia sa zapojili do tirolského povstania proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]]. Kitzbühel sa ešte raz dostal pod bavorskú správu po uzatvorení [[Bratislavský mier (1805)|Prešpurského mieru]].
-Po pádu Napoleona a [[Viedenský kongres|Viedenskom kongrese]] připadl opět Tirolsku.
+Po páde Napoleona a [[Viedenský kongres|Viedenskom kongrese]] pripadol opäť Tirolsku.
-Když císař [[František Jozef I.]] dokončil spojení své říše a byla postavena železniční trať mezi [[Salzburg]]em a Tyrolskem v roce [[1875]], začal obchodní a průmyslový rozvoj města. Během [[prvá svetová vojna|prvej]] a [[druhá svetová vojna|druhej svetovje vojn]] zůstal Kitzbühel daleko od válečného dění.
+Keď cisár [[František Jozef I.]] dokončil spojenie svojej ríše a bola postavená železničná trať medzi [[Salzburg]]om a Tirolskom v roku [[1875]], začal obchodný a priemyslový rozvoj mesta. Počas [[prvá svetová vojna|prvej]] a [[druhá svetová vojna|druhej svetovje vojn]] zostal Kitzbühel ďdaleko od vojnového diania.
 == Turistika ==