Voľby do Národného zhromaždenia 1935: Rozdiel medzi revíziami

z Wikipédie, slobodnej encyklopédie
Interaktívne prechádzať históriu
← Predchádzajúca úpravaĎalšia úprava →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálneWikitext
Kristo~skwiki (diskusia | príspevky)
2 689 editací
Kristo~skwiki (diskusia | príspevky)
2 689 editací
Riadok 111: Riadok 111:
| align=center |'''100 %'''
| align=center |'''100 %'''
| align=center |'''300'''
| align=center |'''300'''
|}

== Výsledky volieb do Senátu ==

{| class="wikitable"
! <center>Strana
! Počet hlasů
! Procentuální vyjádření
! Počet mandátů
|- align=center
| align=left |'''[[Sudetoněmecká strana]]'''
| 1 092 255
| 15,01 %
| 23
|- align=center
| align=left |'''[[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu]]'''
| 1 042 924
| 14,33 %
| 23
|- align=center
| align=left |'''[[Česká strana sociálně demokratická|Československá sociálně demokratická strana dělnická]]'''
| 910 252
| 12,51 %
| 20
|- align=center
| align=left |'''[[Komunistická strana Československa]]'''
| 740 696
| 10,18 %
| 16
|- align=center
| align=left |'''[[Česká strana národně sociální|Československá strana národně socialistická]]'''
| 672 126
| 9,24 %
| 14
|- align=center
| align=left |'''[[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Československá strana lidová]]'''
| 557 684
| 7,66 %
| 11
|- align=center
| align=left |'''[[Autonomistický blok]]''' ([[Hlinkova slovenská ľudová strana|HSĽS]], [[Slovenská národní strana (historická)|SNS]], [[Autonomní zemědělský sojuz]] a [[Polská strana v Československu]])
| 495 166
| 6,80 %
| 11
|- align=center
| align=left |'''[[Národní sjednocení]]'''
| 410 095
| 5,64 %
| 9
|- align=center
| align=left |'''[[Československá živnostensko-obchodnická strana středostavová]]'''
| 393 732
| 5,41 %
| 8
|- align=center
| align=left |'''[[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR]]'''
| 271 097
| 3,73 %
| 6
|- align=center
| align=left |'''[[Zemská křesťansko-socialistická strana]], [[Maďarská národní strana]] a [[Spišská německá strana]]'''
| 259 832
| 3,57 %
| 6
|- align=center
| align=left |Ostatní strany
| 431 194
| 5,93 %
| 3
|-
|'''celkem'''
|<center> '''7 277 053'''
| align=center |'''100 %'''
| align=center |'''150'''
|}
|}


Verzia z 11:28, 10. január 2014

 Na tomto článku sa práve pracuje. Prosím, nezasahujte.
Kým je tu zobrazená táto správa, prosím, neupravujte túto stránku. Vyhnete sa tak prípadným konfliktom pri ukladaní. Redaktor, ktorý sem pridal tento oznam, je uvedený v histórii, ak by ste ho chceli kontaktovať.

Voľby do Národného zhromaždenia v roku 1935 sa konali dňa 19. mája 1935. Išlo o v poradí štvrté voľby (predtým v rokoch 1920, 1925, 1929) v období prvej republiky. v dňoch 8. júna - 9. júna 1990.

Volebný systém

Napriek snahe o zmenu volebného systému, kedy k zisku mandátu by bolo potrebné získať aspoň 300 000 hlasov, s výnimkou menšín (čo by sa dotklo najmä poľskej a židovskej), kedy malo stačiť 50000 hlasov do poslaneckej snemovne a 60000 do senátu sa nakoniec mandáty mali prideliť len tým stranám, ktoré buď vo volebnom kraji získali 20 000 hlasov alebo celoštátne 120 000 hlasov. Cieľom bolo hlavne pomôcť aktivistickým nemeckým politickým stranám proti SdP (BdL alebo Nemecká kresťansko-sociálna strana ľudová). Nová volebná úprava viedla k spájaniu niektorých menších politických strán do účelových volebných koalícií. Významným rozdielom voči predchádzajúcim voľbám bolo spojenie termínu volieb do dolnej a hornej komory do jedného dňa.[1] [2] 26. mája 1935, týždeň po parlamentných voľbách, sa tiež konali voľby do okresných a krajinských zastupiteľstiev.

Dopad voleb

Volieb sa zúčastnilo 16 strán a koalícií, z nich mandáty získalo 14.[3] Zvolených bolo 300 poslancov a 150 senátorov.

Celoštátnym víťazom volieb do dolnej aj hornej komory sa stala Sudetonemecká strana, ktorá do poslaneckej snemovne získala o 70 000 hlasov viac ako druhá v poradí Republikánska strana poľnohospodárskeho a maloroľníckeho ľudu (agrárna strana). Kvoli systému skrutínií a prerozdeľovania hlasov v jednotlivých krajoch však viac mandátov získali agrárnici.[4]

Víťazom volieb podľa jednotlivých krajín ČSR sa stali SdP (Česká krajina), Československá strana ľudová (Moravskosliezska krajina), Autonomistický blok (Slovenská krajina) a KSČ (Podkarpatskoruská krajina).[5]

Výsledky volieb do Poslaneckej snemovne

Strana
Počet hlasov Percentuálne vyjadrenie Počet mandátov Predseda
Sudetoněmecká strana a Karpatoněmecká strana[6][7][8]
1 249 530
15,18 %
44
Konrád Henlein
Republikánská strana poľnohospodárskeho a maloroľníckeho ľudu[9]
1 176 593
14,29 %
45
Rudolf Beran
Československá sociálno-demokratická strana robotnícka a Židovská strana[10]
1 034 774
12,55 %
38
Antonín Hampl
Komunistická strana Československa[11]
849 509
10,32 %
30
Klement Gottwald
Československá strana národno-socialistická[12]
755 880
9,18 %
28
Václav Klofáč
Československá strana ľudová[13]
615 877
7,48 %
22
Jan Šrámek
Autonomistický blok (HSĽS, SNS, Autonomní zemědělský sojuz a Polská strana v Československu)
564 273
6,86 %
22
Národné zjednotenie[14] Ruská nacionálně autonomní strana a Ruská národní strana[15]
456 353
5,57 %
17
Karel Kramář
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská[16]
448 047
5,44 %
17
Rudolf Mlčoch
Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR[17]
299 942
3,64 %
11
Ludwig Czech
Zemská křesťansko-socialistická strana, Maďarská národní strana, Spišská nemecká strana[18]
291 831
3,55 % 9
Národná obec fašistická[19]
167 433
2,04 %
6
Radola Gajda
Německá křesťansko-sociální strana lidová[20]
162 781
1,98 % 6
Friedrich Stolberg
Nemecký zväz poľnohospodárov[21]
142 399
1,73 % 5
Franz Spina
Ostatní -
celkom účast (91,85%)
8 231 412
100 % 300

Výsledky volieb do Senátu

Strana
Počet hlasů Procentuální vyjádření Počet mandátů
Sudetoněmecká strana 1 092 255 15,01 % 23
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 1 042 924 14,33 % 23
Československá sociálně demokratická strana dělnická 910 252 12,51 % 20
Komunistická strana Československa 740 696 10,18 % 16
Československá strana národně socialistická 672 126 9,24 % 14
Československá strana lidová 557 684 7,66 % 11
Autonomistický blok (HSĽS, SNS, Autonomní zemědělský sojuz a Polská strana v Československu) 495 166 6,80 % 11
Národní sjednocení 410 095 5,64 % 9
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavová 393 732 5,41 % 8
Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR 271 097 3,73 % 6
Zemská křesťansko-socialistická strana, Maďarská národní strana a Spišská německá strana 259 832 3,57 % 6
Ostatní strany 431 194 5,93 % 3
celkem
7 277 053
100 % 150

Referencie

  1. ↑ Borek, D.: Židovské strany v politickém systému Československa 1918-1938, Moderní Dějiny, 11. svazek, ISBN 80-7286-053-4
  2. ↑ Kárník, Z.: České země v éře První republiky, Díl 2. Československo a české země v krizi a v ohrožení (1930-1935), ISBN 80-7277-031-4
  3. ↑ http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/publ/4219-06-1920_az_1935 Volby do Národního shromáždění 1920 až 1935 - Český statistický úřad
  4. ↑ Kárník. s. 498-501
  5. ↑ Kárník. s. 500
  6. ↑ Kandidátní listiny pro volbu do Poslanecké sněmovny, http://www.czso.cz/xl/edicniplan.nsf/t/E7004ABC8E/$File/1935.pdf
  7. ↑ Oficiální název kandidátní listiny Sudetendeutsche Partei (für das Karpathengebiet: Karpathendeutsche Partei), Vorsitzender Konrad Henlein
  8. ↑ Kárník. s. 496
  9. ↑ Oficiální název kandidátní listiny Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu zakladatel Antonín Švehla (Domovina domkářů a malorolníků, Slovenská rolnická jednota, Sdružení ruských zemědělců, Československý domov majitelů domů a domků, odborová jednota republikánských zaměstnanců a Odborové sdružení, Ústřední sdružení úředníků, učitelů a zřízenců)
  10. ↑ Oficiální název kandidátní listiny Československá sociálně-demokratická strana dělnická
  11. ↑ Oficiální název kandidátní listiny Komunistická strana Československa (sekce Komunistické internacionály)
  12. ↑ Oficiální název kandidátní listiny Československá strana národně socialistická (předseda Václav Klofáč) na Podkarpatské Rusi Ruská národní jednota, Karpatoruská strana národněsocialistická, Ruské národní sjednocení a Karpatoruská trudová strana malozemědělců a bezzemků
  13. ↑ Oficiální název kandidátní listiny Československá strana lidová
  14. ↑ bývalá Československá národní demokracie, Národní fronta a Národní liga
  15. ↑ Oficiální název kandidátní listiny Národní sjednocení předseda Karel Kramář spolu s Ruským blokem: Ruská nacionálně autonomní strana a Ruská národní strana
  16. ↑ Oficiální název kandidátní listiny Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská
  17. ↑ Oficiální název kandidátní listiny Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik
  18. ↑ Oficiální název kandidátní listiny Christlichsoziale Landespartei, Magyar Nemzeti Párt, Einheit des bodenständigen Deutschtums in Slovensko und Podkarpatská Rus und Sudetendeutsche
  19. ↑ Oficiální název kandidátní listiny Národní obec fašistická, předseda Rudolf Gajda
  20. ↑ Oficiální název kandidátní listiny Deutsche Christlich-soziale Volkspartei
  21. ↑ Oficiální název kandidátní listiny Bund der Landwirte, politische Partei des christlich-deutschen Landvolkes
Zdroj: „https://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Voľby_do_Národného_zhromaždenia_1935&oldid=5683526“