Hynek Žalčík: Rozdiel medzi revíziami
vytvorená stránka "Hynek Žalčík bol významný český hudobný producenta textár..." |
typografia |
||
| Riadok 1: | Riadok 1: | ||
'''Hynek Žalčík''' (*[[9. apríl]] [[1949]] – † [[8. február]] [[2005]]) bol významný český hudobný [[producent]] a [[textár]]. Produkoval albumy skupín ako [[Flamengo]], [[Framus Five]], [[Progres 2|The Progress Organization]] a [[Barnodaj]], [[Blue Effect]], [[Energit]], [[Marsyas]], [[Jazz Q]], [[C&K Vocal]], [[Collegium musicum]], [[Dežo Ursiny|Deža Ursinyho]] a mnoho dalších, z ktorých mnohé patria k najvýznamnejším nahrávkam českej a slovenskej rockovej histórie. |
'''Hynek Žalčík''' (* [[9. apríl]] [[1949]] – † [[8. február]] [[2005]]) bol významný český hudobný [[producent]] a [[textár]]. Produkoval albumy skupín ako [[Flamengo]], [[Framus Five]], [[Progres 2|The Progress Organization]] a [[Barnodaj]], [[Blue Effect]], [[Energit]], [[Marsyas]], [[Jazz Q]], [[C&K Vocal]], [[Collegium musicum]], [[Dežo Ursiny|Deža Ursinyho]] a mnoho dalších, z ktorých mnohé patria k najvýznamnejším nahrávkam českej a slovenskej rockovej histórie. |
||
Český [[publicista]] [[Jiří Černý]] zhrnul jeho prínos takto: ''"Právě začátkem sedmdesátých let téměř monopolní a tudíž přísně střežená firma [[Supraphon]] vydala několik alb, která nejenže nebyla ani v nejmenším poplatná normalizačnímu, pookupačnímu režimu, ale naopak otevřela českému i slovenskému [[rock |
Český [[publicista]] [[Jiří Černý]] zhrnul jeho prínos takto: ''"Právě začátkem sedmdesátých let téměř monopolní a tudíž přísně střežená firma [[Supraphon]] vydala několik alb, která nejenže nebyla ani v nejmenším poplatná normalizačnímu, pookupačnímu režimu, ale naopak otevřela českému i slovenskému [[rock]]u, [[folk]]u a zhudebněné poezii nové obzory. Za všemi těmi dodnes výjimečnými deskami stál Hynek Žalčík. Blonďatý mládenec do svých čtyřiadvaceti let dosáhl coby producent výsledků, pro něž nemáme v tuzemsku srovnání. Mimo hudební kruhy se o něm mnoho nevědělo. Jak nenápadně žil, tak také 8.února po náhlé nemoci zemřel.'' |
||
''... za Žalčíka mluvila jen a jen jeho práce. Od roku 1969 tak dlouho otravoval redaktory Supraphonu, aby [[Jaroslav Hutka|Jaroslavu Hutkovi]] vydali písničkářské album, až v roce 1974 vyšlo ''Stůj, břízo zelená''. Mezitím Hutku přesvědčil, že rezignace na vlastní písničky ve prospěch národních ze Sušilovy sbírky není zrada ani na národě, ani na charakteru. Dřív než [[Josef Kainar]] v roce 1971 zemřel, stačil Žalčík svými opakovanými nájezdy na Dobříš vymáčknout ze čtyřiapadesátiletého rozpolceného básníka a předsedy znormalizovaného spisovatelského svazu texty pro rocková alba [[Michal Prokop|Michala Prokopa]] a skupiny Framus Five (''Město Er'') a [[Vladimír Mišík|Vladimíra Mišíka]] a skupiny Flamengo (''Kuře v hodinkách''). S odstupem času je zřejmé, že Kainarovy texty zvýšily českému rocku laťku podobně vysoko, jako [[Bob Dylan|Dylanovy]] texty americkým rockerům. Ne náhodou některé skladby z Kuřete v hodinkách převzala skupina CaK Vocal na svůj albový debut ''Generace''.'' |
''... za Žalčíka mluvila jen a jen jeho práce. Od roku 1969 tak dlouho otravoval redaktory Supraphonu, aby [[Jaroslav Hutka|Jaroslavu Hutkovi]] vydali písničkářské album, až v roce 1974 vyšlo ''Stůj, břízo zelená''. Mezitím Hutku přesvědčil, že rezignace na vlastní písničky ve prospěch národních ze Sušilovy sbírky není zrada ani na národě, ani na charakteru. Dřív než [[Josef Kainar]] v roce 1971 zemřel, stačil Žalčík svými opakovanými nájezdy na Dobříš vymáčknout ze čtyřiapadesátiletého rozpolceného básníka a předsedy znormalizovaného spisovatelského svazu texty pro rocková alba [[Michal Prokop|Michala Prokopa]] a skupiny Framus Five (''Město Er'') a [[Vladimír Mišík|Vladimíra Mišíka]] a skupiny Flamengo (''Kuře v hodinkách''). S odstupem času je zřejmé, že Kainarovy texty zvýšily českému rocku laťku podobně vysoko, jako [[Bob Dylan|Dylanovy]] texty americkým rockerům. Ne náhodou některé skladby z Kuřete v hodinkách převzala skupina CaK Vocal na svůj albový debut ''Generace''.'' |
||
| Riadok 7: | Riadok 7: | ||
''Podobně novátorským počinem se jeví první album Deža Ursinyho, ''Provisorium''. Dodnes je mi záhadou, jaké nadšení i diplomacii Žalčík vynaložil, aby spolu přinutil hrát rockové hvězdy, které byly – byť o málo – starší než on a navíc zcela protichůdných povah. Nicméně bratislavští intelektuálové Ursiny a [[Jaro Filip]] přinesli pečlivou partituru, rytmický tandem mišíkovských samorostů Vladimír Kulhánek (baskytara) a Erno Šedivý (bicí) zareagoval „Co, vole, ukaž to sem“ a jelo se. Že se tuzemské skladby zpívaly výhradně anglicky byl další neuvěřitelný průlom do normalizačních zvyklostí. A jaksi mimochodem Provisorium díky až devatenáctiminutovým skladbám vlastně předjalo pozdější experimenty anglických [[Yes]] a [[Pink Floyd]].'' |
''Podobně novátorským počinem se jeví první album Deža Ursinyho, ''Provisorium''. Dodnes je mi záhadou, jaké nadšení i diplomacii Žalčík vynaložil, aby spolu přinutil hrát rockové hvězdy, které byly – byť o málo – starší než on a navíc zcela protichůdných povah. Nicméně bratislavští intelektuálové Ursiny a [[Jaro Filip]] přinesli pečlivou partituru, rytmický tandem mišíkovských samorostů Vladimír Kulhánek (baskytara) a Erno Šedivý (bicí) zareagoval „Co, vole, ukaž to sem“ a jelo se. Že se tuzemské skladby zpívaly výhradně anglicky byl další neuvěřitelný průlom do normalizačních zvyklostí. A jaksi mimochodem Provisorium díky až devatenáctiminutovým skladbám vlastně předjalo pozdější experimenty anglických [[Yes]] a [[Pink Floyd]].'' |
||
''Ve stejné době Žalčík produkoval skupině The Progress Organization album ''Barnodaj'', které brněnští muzikanti už nikdy nepřekonali. Podstatně pomohl kytaristovi [[Luboš Andršt|Luboši Andrštovi]] a jeho desce se skupinou Energit. V roce 1977 už bylo vylisované výběrové album písničkářů ze společenství [[Šafrán|Šafránu]], na pohled asi nejhezčí Žalčíkova práce. Nakonec v pochartovním policejním běsnění muselo jít všechno do šrotu, i obalová fotografie dvou dětí [[Vlasta Třešňák|Vlasty Třešňáka]]. Ani potom Žalčík nehledal žádné zlaté střední cesty. [[Jan Spálený|Janu Spálenému]] vyprodukoval nezvalovského ''Edisona'', [[Semafor|Semaforu]] jubilejní výběrové trojalbum 1959-1969, [[Pavel Kopta|Pavlu Koptovi]] editoval knižní výbor ''Abeceda''.''" <ref |
''Ve stejné době Žalčík produkoval skupině The Progress Organization album ''Barnodaj'', které brněnští muzikanti už nikdy nepřekonali. Podstatně pomohl kytaristovi [[Luboš Andršt|Luboši Andrštovi]] a jeho desce se skupinou Energit. V roce 1977 už bylo vylisované výběrové album písničkářů ze společenství [[Šafrán|Šafránu]], na pohled asi nejhezčí Žalčíkova práce. Nakonec v pochartovním policejním běsnění muselo jít všechno do šrotu, i obalová fotografie dvou dětí [[Vlasta Třešňák|Vlasty Třešňáka]]. Ani potom Žalčík nehledal žádné zlaté střední cesty. [[Jan Spálený|Janu Spálenému]] vyprodukoval nezvalovského ''Edisona'', [[Semafor|Semaforu]] jubilejní výběrové trojalbum 1959-1969, [[Pavel Kopta|Pavlu Koptovi]] editoval knižní výbor ''Abeceda''.''" <ref>{{Citácia elektronického dokumentu |
||
| priezvisko = ČERNÝ |
| priezvisko = ČERNÝ |
||
| meno = Jiří |
| meno = Jiří |
||
| Riadok 20: | Riadok 20: | ||
| jazyk = po česky |
| jazyk = po česky |
||
}}</ref>) |
}}</ref>) |
||
== O albumoch == |
== O albumoch == |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
Luboš Andršt na situáciu okolo albumu Město ER spomína: ''"Producentské žezlo Framus Five u Supraphonu převzal po Michaelu Prostějovském Hynek Žalčík a ten přišel s nápadem, aby text pro titulní rozměrnou skladbu nové LP desky napsal Josef Kainar, a rovněž on zprostředkoval kontakt mezi skupinou a básníkem"''. <ref name=" lubosandrst.cz ">{{Citácia elektronického dokumentu |
Luboš Andršt na situáciu okolo albumu Město ER spomína: ''"Producentské žezlo Framus Five u Supraphonu převzal po Michaelu Prostějovském Hynek Žalčík a ten přišel s nápadem, aby text pro titulní rozměrnou skladbu nové LP desky napsal Josef Kainar, a rovněž on zprostředkoval kontakt mezi skupinou a básníkem"''. <ref name=" lubosandrst.cz ">{{Citácia elektronického dokumentu |
||
| priezvisko = ANDRŠT |
| priezvisko = ANDRŠT |
||
| Riadok 40: | Riadok 37: | ||
}}</ref>) |
}}</ref>) |
||
Kainar bol považovaný za [[Normalizácia |
Kainar bol považovaný za [[Normalizácia (ČSSR)|normalizačného]], i keď výnimočného básnika, ktorý síce urobil mnoho sporných rozhodnutí a krokov, na druhej strane však vyrastal na [[džez]]e a [[blues]] a mal za sebou celý rad naozaj pôsobivých textov, ktorými otextoval americké džezové a bluesové originály. Podstatné však bolo, že Kainar bol členom [[Komunistická strana Česko-Slovenska|KSČ]], i keď bol trochu nepohodlný. Ale bola to možnosť, ako pretlačiť [[bigbít]] do [[Supraphon]]u. |
||
''"Žalčík se znal s Kainarem z dětství, přes rodinu. Docela drze jsme tedy vyjeli na zámek v Dobříši a tam ho navštívili. Nějakou chvíli jsme do něj hučeli, on zpočátku vůbec nechtěl psát. Prožíval složité období a měl i zdravotní problémy. Nakonec se nám ho podařilo přesvědčit a zlomit přes hudbu, kterou jsme mu pouštěli, i přes pár lahviček portského, které jsme přivezli."'' <ref |
''"Žalčík se znal s Kainarem z dětství, přes rodinu. Docela drze jsme tedy vyjeli na zámek v Dobříši a tam ho navštívili. Nějakou chvíli jsme do něj hučeli, on zpočátku vůbec nechtěl psát. Prožíval složité období a měl i zdravotní problémy. Nakonec se nám ho podařilo přesvědčit a zlomit přes hudbu, kterou jsme mu pouštěli, i přes pár lahviček portského, které jsme přivezli."'') <ref>{{Citácia elektronického dokumentu |
||
| priezvisko = KASAL |
| priezvisko = KASAL |
||
| meno = Jiří |
| meno = Jiří |
||
| Riadok 54: | Riadok 51: | ||
| miesto = |
| miesto = |
||
| jazyk = po česky |
| jazyk = po česky |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Titulná skladba plánovaného albumu bola zložená z niekoľkých hudobných fragmentov a hlavnú tému tvorila pieseň ''The Escape Over The World'', ktorú Framus Five dovtedy hrávali na koncertoch s anglickým textom. Josef Kainar dostal od M. Prokopa pracovnú demo-nahrávku, na ktorej bol len klavír a vokálna linka. Podľa tejto nahrávky básnik vytvoril text, ktorému dal názov Město ER, a až následne začala kapela pracovať na aranžmáne skladby. Kompletný tvar Kainar počul až na premiére 23. septembra 1970 v Slovanskom dome. <ref name=" |
Titulná skladba plánovaného albumu bola zložená z niekoľkých hudobných fragmentov a hlavnú tému tvorila pieseň ''The Escape Over The World'', ktorú Framus Five dovtedy hrávali na koncertoch s anglickým textom. Josef Kainar dostal od M. Prokopa pracovnú demo-nahrávku, na ktorej bol len klavír a vokálna linka. Podľa tejto nahrávky básnik vytvoril text, ktorému dal názov Město ER, a až následne začala kapela pracovať na aranžmáne skladby. Kompletný tvar Kainar počul až na premiére 23. septembra 1970 v Slovanskom dome). <ref name= "lubosandrst.cz "/> |
||
| priezvisko = ANDRŠT |
|||
| meno = Luboš |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Město ER |
|||
| url = http://www.lubosandrst.cz/cs/biografie/alba/mesto-er.html |
|||
| dátum vydania = |
|||
| dátum aktualizácie = |
|||
| dátum prístupu = |
|||
| vydavateľ = lubosandrst.cz |
|||
| miesto = |
|||
| jazyk = po česky |
|||
}}</ref>) |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
Medzi najvýznamnejšie albumy histórie česko-slovenského roku patrí debut brnianskej skupiny Progress Organization, ktorý bol natočený v roku 1971, v čase, kedy už skupina vlastne neexistovala. Hynek Žalčík jej |
Medzi najvýznamnejšie albumy histórie česko-slovenského roku patrí debut brnianskej skupiny [[Progress Organization]], ktorý bol natočený v roku 1971, v čase, kedy už skupina vlastne neexistovala. Hynek Žalčík jej debut presadil do edičného plánu Supraphonu ešte na začiatku jej kariéry, keď si mladú kapelu všimol pri jej koncerte v pražskom Rádiopaláci. Dlhé plánovacie termíny reálneho socializmu však spôsobili, že keď prišiel termín nahrávky, Progress Organization už bol minulosťou a jej členovia hrali v iných kapelách. |
||
Na jar 1971 sa dala štvorica dokopy pre vystúpenie na 3. medzinárodnom bigbeatovom festivale v Prahe a nahrávku platne. Tesne pre začiatkom nahrávania sa producent aj hudobníci dozvedeli, že je politicky neprijateľné, aby bola celá platňa naspievaná v angličtine. Nakoniec bol prijatý kompromis, že jedna strana LP (kde sa nachádzajú aj piesne prevzaté z repertoáru skupín [[Beatles]] a [[Cream]]) bude v angličtine, druhá, s pôvodnými skladbami, bude v češtine. |
Na jar 1971 sa dala štvorica dokopy pre vystúpenie na 3. medzinárodnom bigbeatovom festivale v Prahe a nahrávku platne. Tesne pre začiatkom nahrávania sa producent aj hudobníci dozvedeli, že je politicky neprijateľné, aby bola celá platňa naspievaná v angličtine. Nakoniec bol prijatý kompromis, že jedna strana LP (kde sa nachádzajú aj piesne prevzaté z repertoáru skupín [[Beatles]] a [[Cream]]) bude v angličtine, druhá, s pôvodnými skladbami, bude v češtine. |
||
| Riadok 79: | Riadok 62: | ||
Ako textár bol narýchlo privolaný spevák [[Petr Ulrych]], ktorý priamo v štúdiu pretextovával české pôvodné skladby s anglickými textami. Jeden text napísal aj sám producent Hynek Žalčík. |
Ako textár bol narýchlo privolaný spevák [[Petr Ulrych]], ktorý priamo v štúdiu pretextovával české pôvodné skladby s anglickými textami. Jeden text napísal aj sám producent Hynek Žalčík. |
||
Ako konštatoval publicista Petr Gratias, došlo tak pozoruhodnému sociálnemu paradoxu, že vďaka cenzúre a politickému tlaku boli rockové skupiny nútené zdokonalovať sa vo vlastnej tvorbe, siahnuť po českých |
Ako konštatoval publicista Petr Gratias, došlo tak pozoruhodnému sociálnemu paradoxu, že vďaka cenzúre a politickému tlaku boli rockové skupiny nútené zdokonalovať sa vo vlastnej tvorbe, siahnuť po českých a slovenských textoch a odpútať sa od angloamerických vzorov. Koniec koncov aj v prípade debutu skupiny Progress Organization platí, že práve strana s českým textami dopadla oveľa lepšie než jej anglický protipól, dodnes je životaschopnejšia a výrazne prispela k nadčasovej pozícii platne Barnodaj. <ref>{{Citácia elektronického dokumentu |
||
| priezvisko = GRATIAS |
| priezvisko = GRATIAS |
||
| meno = Petr |
| meno = Petr |
||
| Riadok 93: | Riadok 76: | ||
}}</ref>) |
}}</ref>) |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
Väčšina českých a koniec koncov aj slovenských skupín šesťdesiatych rokov vychádzala zo svojich angloamerických vzorov a spievala po anglicky. S postupujúcou normalizáciou však bolo stále ťažšie presadiť sa v štúdiu s anglicky spievaným repertoárom a preto skupiny ako východisko hľadali niekoho, kto by im bol ochotný a schopný pretextovať ich skladby do češtiny, resp. slovenčiny. A bol to práve Žalčík, kto po skúsenostiach s ''Městom ER'' navrhol hudobníkom opäť osloviť Josefa Kainara. |
Väčšina českých a koniec koncov aj slovenských skupín šesťdesiatych rokov vychádzala zo svojich angloamerických vzorov a spievala po anglicky. S postupujúcou normalizáciou však bolo stále ťažšie presadiť sa v štúdiu s anglicky spievaným repertoárom a preto skupiny ako východisko hľadali niekoho, kto by im bol ochotný a schopný pretextovať ich skladby do češtiny, resp. slovenčiny. A bol to práve Žalčík, kto po skúsenostiach s ''Městom ER'' navrhol hudobníkom opäť osloviť Josefa Kainara. |
||
Ten sa na rozdiel od prvej spolupráce s Framus Five do novej práce vrhol s nadšením. Na stretnutie spomínal Vladimír Mišík takto: ''"Pustili jsme mu na zámku v Dobříši demosnímky nazpívané „duvaduva“ a on si hned začal podupávat. Kdyby ho to nebavilo, tak by to, myslím, nedělal. To neměl zapotřebí. Napsal si melodické linky zpěvu do not, pod to rovnou sázel texty, sem tam škrtanec… [[Beat generation|beatnický]] způsob psaní. Měl kruhy pod očima, když nám materiál po pár dnech odevzdával."'' |
Ten sa na rozdiel od prvej spolupráce s Framus Five do novej práce vrhol s nadšením. Na stretnutie spomínal Vladimír Mišík takto: ''"Pustili jsme mu na zámku v Dobříši demosnímky nazpívané „duvaduva“ a on si hned začal podupávat. Kdyby ho to nebavilo, tak by to, myslím, nedělal. To neměl zapotřebí. Napsal si melodické linky zpěvu do not, pod to rovnou sázel texty, sem tam škrtanec… [[Beat generation|beatnický]] způsob psaní. Měl kruhy pod očima, když nám materiál po pár dnech odevzdával."'' <ref>{{Citácia elektronického dokumentu |
||
| priezvisko = FENCL |
| priezvisko = FENCL |
||
| meno = Ondřej |
| meno = Ondřej |
||
| Riadok 115: | Riadok 96: | ||
Ako sa nakoniec ukázalo, Žalčík bol nielen výborný producent, ale aj dobrý a pohotový textár. Keďže Kainar už poslednú pieseň otextovať nestihol, podujal sa na to sám a napísal text ''Stále dál'' v čistokrvnom kainarovskom duchu. Text sa ničím neodlišuje od zvyšku celého albumu, ale verne dodržiava jeho hľadačskú a pútnickú poetiku. |
Ako sa nakoniec ukázalo, Žalčík bol nielen výborný producent, ale aj dobrý a pohotový textár. Keďže Kainar už poslednú pieseň otextovať nestihol, podujal sa na to sám a napísal text ''Stále dál'' v čistokrvnom kainarovskom duchu. Text sa ničím neodlišuje od zvyšku celého albumu, ale verne dodržiava jeho hľadačskú a pútnickú poetiku. |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Název Provisorium pripomínal neustálu premenlivosť hudby, ale aj čohokoľvek iné, čo malo spoločné s [[Dežo Ursiny|Dežom Ursinym]]. Ursiny dlho nevedel nájsť najoptimálnejšiu podobu svojich skladieb. Po rokoch skúšania síce na Beatovom festivale v Prahe zožal úspech, vzápätí však Ursiny v duchu svojich zvyklostí súbor rozpustil a zdalo sa, že z plánovaného nahrávania dlhohrajúcej platne opäť nič nebude. |
||
| ⚫ | Následne do hry vstúpil Hynek Žalčík a Ursinymu ponúkol použiť rytmiku Flamenga, ktoré práve v tom čase skončilo nahrávanie LP ''Kuře v hodinkách''. Po jeho vypočutí Ursiny s návrhom súhlasil. Zo svojich bývalých spolupracovníkov si do pražského štúdia priviedol len hráča na klávesové nástroje [[Jaro Filip|Jara Filipa]], zvyšok už tvorili muzikanti z Flamenga. Nahrávanie prebiehalo v nečakane pohodovej atmosfére a aj napriek tomu, že na tejto platni Ursiny spolupracuje s jednou z najtvrdších rytmík, výsledok je nečakane vzdušný a krehký. <ref>{{Citácia elektronického dokumentu |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Název Provisorium pripomínal neustálu premenlivosť hudby, ale aj čohokoľvek iné, čo malo spoločné s Dežom Ursinym. Ursiny dlho nevedel nájsť najoptimálnejšiu podobu svojich skladieb. Po rokoch skúšania síce na Beatovom festivale v Prahe zožal úspech, vzápätí však Ursiny v duchu svojich zvyklostí súbor rozpustil a zdalo sa, že z plánovaného nahrávania dlhohrajúcej platne opäť nič nebude. |
||
| ⚫ | Následne do hry vstúpil Hynek Žalčík a Ursinymu ponúkol použiť rytmiku Flamenga, ktoré práve v tom čase skončilo nahrávanie LP ''Kuře v hodinkách''. Po jeho vypočutí Ursiny s návrhom súhlasil. Zo svojich bývalých spolupracovníkov si do pražského štúdia priviedol len hráča na klávesové nástroje Jara Filipa, zvyšok už tvorili muzikanti z Flamenga. Nahrávanie prebiehalo v nečakane pohodovej atmosfére a aj napriek tomu, že na tejto platni Ursiny spolupracuje s jednou z najtvrdších rytmík, výsledok je nečakane vzdušný a krehký. <ref |
||
| priezvisko = |
| priezvisko = |
||
| meno = |
| meno = |
||
| Riadok 134: | Riadok 113: | ||
}}</ref>) |
}}</ref>) |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
V časoch najtuhšej normalizácie sa producentovi Hynkovi Žalčíkovi podaril skutočný husársky kúsok, keď v Supraphone presadil vydanie výberu českých blues, pod ktorými bol ako autor textov podpísaný Josef Kainar. Ako zámienku využil nedožité básnikovo jubileum, ktorý by sa práve v tom čase dožil šesťdesiatych rokov a album s Kainarovými textami mal byť jeho dôstojným pripomenutím. |
V časoch najtuhšej normalizácie sa producentovi Hynkovi Žalčíkovi podaril skutočný husársky kúsok, keď v Supraphone presadil vydanie výberu českých blues, pod ktorými bol ako autor textov podpísaný Josef Kainar. Ako zámienku využil nedožité básnikovo jubileum, ktorý by sa práve v tom čase dožil šesťdesiatych rokov a album s Kainarovými textami mal byť jeho dôstojným pripomenutím. |
||
Nebolo to však pritom až také jedoduché, pretože Kainar bol rozporuplnou postavou, ktorá nebola prijímaná jednoznačne ani komunistami, ale ani ľuďmi stojacimi v opozícii. Na jednej strane bol síce komunista a písal oslavné básne na Sovietský zväz, na druhej strane vyrástol na džeze a |
Nebolo to však pritom až také jedoduché, pretože Kainar bol rozporuplnou postavou, ktorá nebola prijímaná jednoznačne ani komunistami, ale ani ľuďmi stojacimi v opozícii. Na jednej strane bol síce komunista a písal oslavné básne na Sovietský zväz, na druhej strane vyrástol na džeze a bluese a preto ani amerikanizácia českého džezu a rocku mu nebola až tak veľmi cudzia. Sám navyše vynikajúco otextoval celý rad amerických džezových a bluesových skladieb (''Diga Diga Do'', ''Miss Otis lituje''). No a Žalčíkov projekt ponúkal zaujímavý výber džezových, rockových a folkových piesní s Kainarovými textami. |
||
To, že tento sampler vyšiel, bolo možné považovať za malý zázrak. Rok 1977 bol rokom [[Charta 77|Charty]], kedy politické orgány boli podozrievavé a v pohotovosti. Žalčík sa však ukázal ako dobrý [[diplomat]] a zdatný obchodník, keď presvedčil zodpovedných funkcionárov, že pre vydanie piesní otextovaných komunistickým básnikom je vzhľadom na jeho blížiace sa životné jubileum ten správny čas. |
To, že tento sampler vyšiel, bolo možné považovať za malý zázrak. Rok 1977 bol rokom [[Charta 77|Charty]], kedy politické orgány boli podozrievavé a v pohotovosti. Žalčík sa však ukázal ako dobrý [[diplomat]] a zdatný obchodník, keď presvedčil zodpovedných funkcionárov, že pre vydanie piesní otextovaných komunistickým básnikom je vzhľadom na jeho blížiace sa životné jubileum ten správny čas. |
||
| Riadok 145: | Riadok 122: | ||
Zázrakom v tomto prípade bola skutočnosť, že po rokoch sa na legálnom nosiči objavili piesne z tzv. trezorových platní ''Město ER'' a ''Kuře v hodinkách'' (na oboch platniach hrali hudobníci ako Erno Šedivý, Ivan Khunt alebo Káša Jahn, ktorí v sedemdesiatych rokoch emigrovali na Západ, čo bol dostatočný dôvod ich mená nepripomínať). Takže aj vydanie albumu bolo až do poslednej chvíle neisté a neustále ohrozované zákazmi. |
Zázrakom v tomto prípade bola skutočnosť, že po rokoch sa na legálnom nosiči objavili piesne z tzv. trezorových platní ''Město ER'' a ''Kuře v hodinkách'' (na oboch platniach hrali hudobníci ako Erno Šedivý, Ivan Khunt alebo Káša Jahn, ktorí v sedemdesiatych rokoch emigrovali na Západ, čo bol dostatočný dôvod ich mená nepripomínať). Takže aj vydanie albumu bolo až do poslednej chvíle neisté a neustále ohrozované zákazmi. |
||
Výber piesní a dramaturgia albumu boli urobené nesmierne citlivo a prepájanie už “zavedených“ spevákov a orchestrov ([[Jiří Suchý]], [[Eva Olmerová]], [[Orchester Gustava Broma]]) s rockovými a folkovými (Michal Prokop, Vladimír Mišík, Flamengo, Etc.) sa ukázalo ako veľmi životaschopné. Okrem toho sa ukázali rôzne prístupy a možnosti jednej formy blues. Hlavne však všetci zúčastnení sa mohli oprieť o vynikajúce texty Josefa Kainara (sám Kainar ako hudobník vedel do textov vniesť aj muzikantské metrum). Dodnes album predstavuje jedinečný projekt a komplexný pohľad na česky spievané blues. |
Výber piesní a dramaturgia albumu boli urobené nesmierne citlivo a prepájanie už “zavedených“ spevákov a orchestrov ([[Jiří Suchý]], [[Eva Olmerová]], [[Orchester Gustava Broma]]) s rockovými a folkovými (Michal Prokop, Vladimír Mišík, Flamengo, Etc.) sa ukázalo ako veľmi životaschopné. Okrem toho sa ukázali rôzne prístupy a možnosti jednej formy blues. Hlavne však všetci zúčastnení sa mohli oprieť o vynikajúce texty Josefa Kainara (sám Kainar ako hudobník vedel do textov vniesť aj muzikantské metrum). Dodnes album predstavuje jedinečný projekt a komplexný pohľad na česky spievané blues. <ref>{{Citácia elektronického dokumentu |
||
| priezvisko = |
| priezvisko = |
||
| meno = |
| meno = |
||
| Riadok 159: | Riadok 136: | ||
}}</ref>) |
}}</ref>) |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
Jan Spálený spomína na Hynka Žalčíka nasledovne: ''"Edisona jsem prvně slyšel, když nám tu báseň na hodině češtiny na jedenáctiletce přečetla kantorka. Do té doby jsem nevěděl, že Nezval něco takového napsal, v osnovách byly jen ty režimní nezvalovštiny. Ty básně se mě hluboce osobně dotkly. Edison je o něčem, co je dodnes mou prioritou - o práci. Práci, která dává smysl, dokonce až maniakální práci. Práci, která je ještě kousek před láskou. '' |
Jan Spálený spomína na Hynka Žalčíka nasledovne: ''"Edisona jsem prvně slyšel, když nám tu báseň na hodině češtiny na jedenáctiletce přečetla kantorka. Do té doby jsem nevěděl, že Nezval něco takového napsal, v osnovách byly jen ty režimní nezvalovštiny. Ty básně se mě hluboce osobně dotkly. Edison je o něčem, co je dodnes mou prioritou - o práci. Práci, která dává smysl, dokonce až maniakální práci. Práci, která je ještě kousek před láskou. '' |
||
''Někdy po gymplu jsem si jen tak pro sebe Edisona zhudebnil a noty jsem dal doma na skříň, kde ležely do té doby, než je po letech našel Hynek Žalčík, což byl dnešními slovy manažer, který uměl i za minulého režimu prosadit zdánlivě nemožné věci. Žalčík pak bouchal na dveře Supraphonu, a když byl vyhozen dveřmi, vlezl oknem. Nakonec firmu přesvědčil, aby Edisona vydala…"'' |
''Někdy po gymplu jsem si jen tak pro sebe Edisona zhudebnil a noty jsem dal doma na skříň, kde ležely do té doby, než je po letech našel Hynek Žalčík, což byl dnešními slovy manažer, který uměl i za minulého režimu prosadit zdánlivě nemožné věci. Žalčík pak bouchal na dveře Supraphonu, a když byl vyhozen dveřmi, vlezl oknem. Nakonec firmu přesvědčil, aby Edisona vydala…"'' <ref>{{Citácia elektronického dokumentu |
||
| priezvisko = ŠEFL |
| priezvisko = ŠEFL |
||
| meno = Milan |
| meno = Milan |
||
| Riadok 175: | Riadok 150: | ||
| vydavateľ = Týdenik Rozhlas |
| vydavateľ = Týdenik Rozhlas |
||
| miesto = |
| miesto = |
||
| jazyk = po |
| jazyk = po česky |
||
}}</ref>) |
}}</ref>) |
||
== Diskografia (Produkcia/Umelecká spolupráca Hynek Žalčík) == |
== Diskografia (Produkcia/Umelecká spolupráca Hynek Žalčík) == |
||
=== LP === |
|||
'''LP:''' |
|||
* Collegium musicum: ''Collegium musicum'' (Supraphon 1971) |
* Collegium musicum: ''Collegium musicum'' (Supraphon 1971) |
||
* Progress Organization: ''Barnodaj'' (Supraphon 1971) |
* Progress Organization: ''Barnodaj'' (Supraphon 1971) |
||
| Riadok 206: | Riadok 179: | ||
* Václav Hrabě, Miroslav Kovářík, Vladimír Mišík & Etc…: ''Pár tónů, které přebývají'' (Panton 1989) |
* Václav Hrabě, Miroslav Kovářík, Vladimír Mišík & Etc…: ''Pár tónů, které přebývají'' (Panton 1989) |
||
=== SP === |
|||
'''SP:''' |
|||
* Flamengo: ''Každou chvíli / Týden v elektrickém městě'' (Supraphon 1971) |
* Flamengo: ''Každou chvíli / Týden v elektrickém městě'' (Supraphon 1971) |
||
* Dagmar Voňková: ''Chlapci na tom horním konci / Holoubek'' (Supraphon 1976) |
* Dagmar Voňková: ''Chlapci na tom horním konci / Holoubek'' (Supraphon 1976) |
||
== Referencie == |
== Referencie == |
||
{{Referencie}} |
|||
<references/> |
|||
{{DEFAULTSORT:Žalčík, Hynek}} |
|||
Verzia z 18:56, 29. január 2014
Hynek Žalčík (* 9. apríl 1949 – † 8. február 2005) bol významný český hudobný producent a textár. Produkoval albumy skupín ako Flamengo, Framus Five, The Progress Organization a Barnodaj, Blue Effect, Energit, Marsyas, Jazz Q, C&K Vocal, Collegium musicum, Deža Ursinyho a mnoho dalších, z ktorých mnohé patria k najvýznamnejším nahrávkam českej a slovenskej rockovej histórie.
Český publicista Jiří Černý zhrnul jeho prínos takto: "Právě začátkem sedmdesátých let téměř monopolní a tudíž přísně střežená firma Supraphon vydala několik alb, která nejenže nebyla ani v nejmenším poplatná normalizačnímu, pookupačnímu režimu, ale naopak otevřela českému i slovenskému rocku, folku a zhudebněné poezii nové obzory. Za všemi těmi dodnes výjimečnými deskami stál Hynek Žalčík. Blonďatý mládenec do svých čtyřiadvaceti let dosáhl coby producent výsledků, pro něž nemáme v tuzemsku srovnání. Mimo hudební kruhy se o něm mnoho nevědělo. Jak nenápadně žil, tak také 8.února po náhlé nemoci zemřel.
... za Žalčíka mluvila jen a jen jeho práce. Od roku 1969 tak dlouho otravoval redaktory Supraphonu, aby Jaroslavu Hutkovi vydali písničkářské album, až v roce 1974 vyšlo Stůj, břízo zelená. Mezitím Hutku přesvědčil, že rezignace na vlastní písničky ve prospěch národních ze Sušilovy sbírky není zrada ani na národě, ani na charakteru. Dřív než Josef Kainar v roce 1971 zemřel, stačil Žalčík svými opakovanými nájezdy na Dobříš vymáčknout ze čtyřiapadesátiletého rozpolceného básníka a předsedy znormalizovaného spisovatelského svazu texty pro rocková alba Michala Prokopa a skupiny Framus Five (Město Er) a Vladimíra Mišíka a skupiny Flamengo (Kuře v hodinkách). S odstupem času je zřejmé, že Kainarovy texty zvýšily českému rocku laťku podobně vysoko, jako Dylanovy texty americkým rockerům. Ne náhodou některé skladby z Kuřete v hodinkách převzala skupina CaK Vocal na svůj albový debut Generace.
Podobně novátorským počinem se jeví první album Deža Ursinyho, Provisorium. Dodnes je mi záhadou, jaké nadšení i diplomacii Žalčík vynaložil, aby spolu přinutil hrát rockové hvězdy, které byly – byť o málo – starší než on a navíc zcela protichůdných povah. Nicméně bratislavští intelektuálové Ursiny a Jaro Filip přinesli pečlivou partituru, rytmický tandem mišíkovských samorostů Vladimír Kulhánek (baskytara) a Erno Šedivý (bicí) zareagoval „Co, vole, ukaž to sem“ a jelo se. Že se tuzemské skladby zpívaly výhradně anglicky byl další neuvěřitelný průlom do normalizačních zvyklostí. A jaksi mimochodem Provisorium díky až devatenáctiminutovým skladbám vlastně předjalo pozdější experimenty anglických Yes a Pink Floyd.
Ve stejné době Žalčík produkoval skupině The Progress Organization album Barnodaj, které brněnští muzikanti už nikdy nepřekonali. Podstatně pomohl kytaristovi Luboši Andrštovi a jeho desce se skupinou Energit. V roce 1977 už bylo vylisované výběrové album písničkářů ze společenství Šafránu, na pohled asi nejhezčí Žalčíkova práce. Nakonec v pochartovním policejním běsnění muselo jít všechno do šrotu, i obalová fotografie dvou dětí Vlasty Třešňáka. Ani potom Žalčík nehledal žádné zlaté střední cesty. Janu Spálenému vyprodukoval nezvalovského Edisona, Semaforu jubilejní výběrové trojalbum 1959-1969, Pavlu Koptovi editoval knižní výbor Abeceda." [1])
O albumoch
Michal Prokop a Framus Five: Město ER
Luboš Andršt na situáciu okolo albumu Město ER spomína: "Producentské žezlo Framus Five u Supraphonu převzal po Michaelu Prostějovském Hynek Žalčík a ten přišel s nápadem, aby text pro titulní rozměrnou skladbu nové LP desky napsal Josef Kainar, a rovněž on zprostředkoval kontakt mezi skupinou a básníkem". [2])
Kainar bol považovaný za normalizačného, i keď výnimočného básnika, ktorý síce urobil mnoho sporných rozhodnutí a krokov, na druhej strane však vyrastal na džeze a blues a mal za sebou celý rad naozaj pôsobivých textov, ktorými otextoval americké džezové a bluesové originály. Podstatné však bolo, že Kainar bol členom KSČ, i keď bol trochu nepohodlný. Ale bola to možnosť, ako pretlačiť bigbít do Supraphonu.
"Žalčík se znal s Kainarem z dětství, přes rodinu. Docela drze jsme tedy vyjeli na zámek v Dobříši a tam ho navštívili. Nějakou chvíli jsme do něj hučeli, on zpočátku vůbec nechtěl psát. Prožíval složité období a měl i zdravotní problémy. Nakonec se nám ho podařilo přesvědčit a zlomit přes hudbu, kterou jsme mu pouštěli, i přes pár lahviček portského, které jsme přivezli.") [3]
Titulná skladba plánovaného albumu bola zložená z niekoľkých hudobných fragmentov a hlavnú tému tvorila pieseň The Escape Over The World, ktorú Framus Five dovtedy hrávali na koncertoch s anglickým textom. Josef Kainar dostal od M. Prokopa pracovnú demo-nahrávku, na ktorej bol len klavír a vokálna linka. Podľa tejto nahrávky básnik vytvoril text, ktorému dal názov Město ER, a až následne začala kapela pracovať na aranžmáne skladby. Kompletný tvar Kainar počul až na premiére 23. septembra 1970 v Slovanskom dome). [2]
Progress Organization : Barnodaj
Medzi najvýznamnejšie albumy histórie česko-slovenského roku patrí debut brnianskej skupiny Progress Organization, ktorý bol natočený v roku 1971, v čase, kedy už skupina vlastne neexistovala. Hynek Žalčík jej debut presadil do edičného plánu Supraphonu ešte na začiatku jej kariéry, keď si mladú kapelu všimol pri jej koncerte v pražskom Rádiopaláci. Dlhé plánovacie termíny reálneho socializmu však spôsobili, že keď prišiel termín nahrávky, Progress Organization už bol minulosťou a jej členovia hrali v iných kapelách.
Na jar 1971 sa dala štvorica dokopy pre vystúpenie na 3. medzinárodnom bigbeatovom festivale v Prahe a nahrávku platne. Tesne pre začiatkom nahrávania sa producent aj hudobníci dozvedeli, že je politicky neprijateľné, aby bola celá platňa naspievaná v angličtine. Nakoniec bol prijatý kompromis, že jedna strana LP (kde sa nachádzajú aj piesne prevzaté z repertoáru skupín Beatles a Cream) bude v angličtine, druhá, s pôvodnými skladbami, bude v češtine.
Ako textár bol narýchlo privolaný spevák Petr Ulrych, ktorý priamo v štúdiu pretextovával české pôvodné skladby s anglickými textami. Jeden text napísal aj sám producent Hynek Žalčík.
Ako konštatoval publicista Petr Gratias, došlo tak pozoruhodnému sociálnemu paradoxu, že vďaka cenzúre a politickému tlaku boli rockové skupiny nútené zdokonalovať sa vo vlastnej tvorbe, siahnuť po českých a slovenských textoch a odpútať sa od angloamerických vzorov. Koniec koncov aj v prípade debutu skupiny Progress Organization platí, že práve strana s českým textami dopadla oveľa lepšie než jej anglický protipól, dodnes je životaschopnejšia a výrazne prispela k nadčasovej pozícii platne Barnodaj. [4])
Flamengo: Kuře v hodinkách
Väčšina českých a koniec koncov aj slovenských skupín šesťdesiatych rokov vychádzala zo svojich angloamerických vzorov a spievala po anglicky. S postupujúcou normalizáciou však bolo stále ťažšie presadiť sa v štúdiu s anglicky spievaným repertoárom a preto skupiny ako východisko hľadali niekoho, kto by im bol ochotný a schopný pretextovať ich skladby do češtiny, resp. slovenčiny. A bol to práve Žalčík, kto po skúsenostiach s Městom ER navrhol hudobníkom opäť osloviť Josefa Kainara.
Ten sa na rozdiel od prvej spolupráce s Framus Five do novej práce vrhol s nadšením. Na stretnutie spomínal Vladimír Mišík takto: "Pustili jsme mu na zámku v Dobříši demosnímky nazpívané „duvaduva“ a on si hned začal podupávat. Kdyby ho to nebavilo, tak by to, myslím, nedělal. To neměl zapotřebí. Napsal si melodické linky zpěvu do not, pod to rovnou sázel texty, sem tam škrtanec… beatnický způsob psaní. Měl kruhy pod očima, když nám materiál po pár dnech odevzdával." [5])
Kainar dodal v priebehu niekoľkých dní texty k prevažnej väčšine skladieb, len k poslednej sa už nedostal, pretože uprostred práce náhle zomrel. Ako sa nakoniec ukázalo, Žalčík bol nielen výborný producent, ale aj dobrý a pohotový textár. Keďže Kainar už poslednú pieseň otextovať nestihol, podujal sa na to sám a napísal text Stále dál v čistokrvnom kainarovskom duchu. Text sa ničím neodlišuje od zvyšku celého albumu, ale verne dodržiava jeho hľadačskú a pútnickú poetiku.
Dežo Ursiny: Provisorium
Název Provisorium pripomínal neustálu premenlivosť hudby, ale aj čohokoľvek iné, čo malo spoločné s Dežom Ursinym. Ursiny dlho nevedel nájsť najoptimálnejšiu podobu svojich skladieb. Po rokoch skúšania síce na Beatovom festivale v Prahe zožal úspech, vzápätí však Ursiny v duchu svojich zvyklostí súbor rozpustil a zdalo sa, že z plánovaného nahrávania dlhohrajúcej platne opäť nič nebude.
Následne do hry vstúpil Hynek Žalčík a Ursinymu ponúkol použiť rytmiku Flamenga, ktoré práve v tom čase skončilo nahrávanie LP Kuře v hodinkách. Po jeho vypočutí Ursiny s návrhom súhlasil. Zo svojich bývalých spolupracovníkov si do pražského štúdia priviedol len hráča na klávesové nástroje Jara Filipa, zvyšok už tvorili muzikanti z Flamenga. Nahrávanie prebiehalo v nečakane pohodovej atmosfére a aj napriek tomu, že na tejto platni Ursiny spolupracuje s jednou z najtvrdších rytmík, výsledok je nečakane vzdušný a krehký. [6])
Josef Kainar: Obelisk
V časoch najtuhšej normalizácie sa producentovi Hynkovi Žalčíkovi podaril skutočný husársky kúsok, keď v Supraphone presadil vydanie výberu českých blues, pod ktorými bol ako autor textov podpísaný Josef Kainar. Ako zámienku využil nedožité básnikovo jubileum, ktorý by sa práve v tom čase dožil šesťdesiatych rokov a album s Kainarovými textami mal byť jeho dôstojným pripomenutím.
Nebolo to však pritom až také jedoduché, pretože Kainar bol rozporuplnou postavou, ktorá nebola prijímaná jednoznačne ani komunistami, ale ani ľuďmi stojacimi v opozícii. Na jednej strane bol síce komunista a písal oslavné básne na Sovietský zväz, na druhej strane vyrástol na džeze a bluese a preto ani amerikanizácia českého džezu a rocku mu nebola až tak veľmi cudzia. Sám navyše vynikajúco otextoval celý rad amerických džezových a bluesových skladieb (Diga Diga Do, Miss Otis lituje). No a Žalčíkov projekt ponúkal zaujímavý výber džezových, rockových a folkových piesní s Kainarovými textami.
To, že tento sampler vyšiel, bolo možné považovať za malý zázrak. Rok 1977 bol rokom Charty, kedy politické orgány boli podozrievavé a v pohotovosti. Žalčík sa však ukázal ako dobrý diplomat a zdatný obchodník, keď presvedčil zodpovedných funkcionárov, že pre vydanie piesní otextovaných komunistickým básnikom je vzhľadom na jeho blížiace sa životné jubileum ten správny čas.
Zázrakom v tomto prípade bola skutočnosť, že po rokoch sa na legálnom nosiči objavili piesne z tzv. trezorových platní Město ER a Kuře v hodinkách (na oboch platniach hrali hudobníci ako Erno Šedivý, Ivan Khunt alebo Káša Jahn, ktorí v sedemdesiatych rokoch emigrovali na Západ, čo bol dostatočný dôvod ich mená nepripomínať). Takže aj vydanie albumu bolo až do poslednej chvíle neisté a neustále ohrozované zákazmi.
Výber piesní a dramaturgia albumu boli urobené nesmierne citlivo a prepájanie už “zavedených“ spevákov a orchestrov (Jiří Suchý, Eva Olmerová, Orchester Gustava Broma) s rockovými a folkovými (Michal Prokop, Vladimír Mišík, Flamengo, Etc.) sa ukázalo ako veľmi životaschopné. Okrem toho sa ukázali rôzne prístupy a možnosti jednej formy blues. Hlavne však všetci zúčastnení sa mohli oprieť o vynikajúce texty Josefa Kainara (sám Kainar ako hudobník vedel do textov vniesť aj muzikantské metrum). Dodnes album predstavuje jedinečný projekt a komplexný pohľad na česky spievané blues. [7])
Jan Spálený: Edison
Jan Spálený spomína na Hynka Žalčíka nasledovne: "Edisona jsem prvně slyšel, když nám tu báseň na hodině češtiny na jedenáctiletce přečetla kantorka. Do té doby jsem nevěděl, že Nezval něco takového napsal, v osnovách byly jen ty režimní nezvalovštiny. Ty básně se mě hluboce osobně dotkly. Edison je o něčem, co je dodnes mou prioritou - o práci. Práci, která dává smysl, dokonce až maniakální práci. Práci, která je ještě kousek před láskou.
Někdy po gymplu jsem si jen tak pro sebe Edisona zhudebnil a noty jsem dal doma na skříň, kde ležely do té doby, než je po letech našel Hynek Žalčík, což byl dnešními slovy manažer, který uměl i za minulého režimu prosadit zdánlivě nemožné věci. Žalčík pak bouchal na dveře Supraphonu, a když byl vyhozen dveřmi, vlezl oknem. Nakonec firmu přesvědčil, aby Edisona vydala…" [8])
Diskografia (Produkcia/Umelecká spolupráca Hynek Žalčík)
LP
- Collegium musicum: Collegium musicum (Supraphon 1971)
- Progress Organization: Barnodaj (Supraphon 1971)
- Michal Prokop & Framus Five: Město ER (Supraphon 1971)
- Flamengo: Kuře v hodinkách (Supraphon 1972)
- Dežo Ursiny & Provisorium: Dežo Ursiny & Provisorium (Supraphon 1973)
- Pavol Hammel & Prúdy: Šľahačková princezná (Supraphon 1973)
- Jaroslav Hutka: Stůj břízo zelená (Supraphon 1974)
- Martin Kratochvíl & Jazz Q: Symbiosis (Supraphon 1974)
- Energit: Energit (Supraphon 1975)
- Modrý Efekt & Radim Hladík: Modrý Efekt & Radim Hladík (Supraphon 1975)
- C & K Vocal: Generace (Supraphon 1977)
- Jazz Q Martina Kratochvíla: Elegie (Supraphon 1977)
- Šafrán: Šafrán (Supraphon 1977)
- Barnodaj: Mauglí (Supraphon 1978)
- Jan Spálený: Edison (Supraphon 1978)
- Jiří Suchý & Jiří Šlitr: Divadlo Semafor 1959 - 1969 (3LP Supraphon 1978)
- Josef Kainar: Obelisk (Supraphon 1978)
- Marsyas: Marsyas (Supraphon 1978)
- Martin Kratochvíl & Jazz Q: Zvěsti (Supraphon 1978)
- Vladimír Merta: P.S. (Supraphon 1978)
- Vladimír Mišík / Etc…: Vladimír Mišík / Etc… (Supraphon 1978)
- Vladimír Mišík, Etc…: Etc…2 (Supraphon 1981)
- Václav Hrabě, Miroslav Kovářík, Vladimír Mišík & Etc…: Pár tónů, které přebývají (Panton 1989)
SP
- Flamengo: Každou chvíli / Týden v elektrickém městě (Supraphon 1971)
- Dagmar Voňková: Chlapci na tom horním konci / Holoubek (Supraphon 1976)
Referencie
- ↑ ČERNÝ, Jiří. Mladíček, který rockovou hudbu umocnil Kainarem [online]. nacerno.cz, 22..2005. Dostupné online. (po česky)
- ↑ a b ANDRŠT, Luboš. Město ER [online]. lubosandrst.cz. Dostupné online. (po česky)
- ↑ KASAL, Jiří. Město Er jako důkaz, že i bigbít je umění [online]. Týdeník Rozhlas, 12.6.2006. Dostupné online. (po česky)
- ↑ GRATIAS, Petr. Vinylový archiv 1. Progress Organization – Barnodaj (1972) [online]. Rock a Pop, 29.10.2009. Dostupné online. (po česky)
- ↑ FENCL, Ondřej. Vladimír Mišík: Kuře si žádá, abych byl fit [online]. magazin E15.cz, 14.12.2012. Dostupné online. (po česky)
- ↑ Dežo Ursiny: Provisorium [online]. volny.cz. Dostupné online. (po česky)
- ↑ Kompilace J. Kainar: Obelisk [online]. progboard.cz, 8.9.2011. Dostupné online. (po česky)
- ↑ ŠEFL, Milan. Rozhovor se zpěvákem a skladatelem Janem Spáleným [online]. Týdenik Rozhlas, 31.12.2011. Dostupné online. (po česky)