Alfons Mucha: Rozdiel medzi revíziami
d Revízia 6174963 používateľa 87.197.25.161 (diskusia) bola vrátená |
pridanie nových informácii Značky: bez zdroja vizuálny editor |
||
| Riadok 13: | Riadok 13: | ||
Medzi jeho vrcholné diela patrí ''[[Slovanská epopej]]'', cyklus veľko-formátových obrazov, ktorými chcel Mucha zhrnúť dejiny Slovanského národa. |
Medzi jeho vrcholné diela patrí ''[[Slovanská epopej]]'', cyklus veľko-formátových obrazov, ktorými chcel Mucha zhrnúť dejiny Slovanského národa. |
||
Byl otcem známého publicisty a spisovatele Jiřího (1915-1991). |
|||
Po neúspěchu u přijímacích zkoušek na pražskou Akademii výtvarných umění krátce pracoval jako písař u ivančického soudu. |
|||
Nejslavnější Muchovo období je kolem přelomu 19. a 20. století. V roce 1906 se oženil s Marií Chytilovou. V USA byl uvítán jako největší dekorativní umělec světa, přesto se touží vrátit do Čech. Stal se autorem prvních známek a bankovek samostatné Československé republiky. Mucha však nebyl pouze grafikem a tvůrcem světoznámých plakátů art nouveau. Všestranným nadáním zasahoval do všech uměleckých oborů, sochařstvím počínaje a divadlem konče. |
|||
Mucha se stal známým i jako designer užitého umění; kromě plakátů vinět, čokolád, sušenky, cigarety, maloval návrhy jídelních menu, kalendářů a dekorativních zástěn, doplňoval knihy svými ilustracemi, navrhoval české známky i bankovky. Jeho tvorba zahrnuje návrhy interiérů, nádobí, šperků, ale i návrh okna katedrály sv. Víta |
|||
Alfons Mucha zemřel v Praze 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic. |
|||
Po Alfonsu Muchovi pojmenoval Antonín Mrkos planetku (5122) Mucha. |
|||
'''Dílo :''' |
|||
- divadelní plakát Gismonda (1894-95), |
|||
- divadelní plakát Dáma s kaméliemi (La Dame aux Camelias) (1896), |
|||
- divadelní plakát Lorenzaccio (1896), |
|||
- barevný kalendář Biscuits Lefevre-Utile (okolo 1897) |
|||
- divadelní plakát Médea (Medee) (1898), |
|||
- divadelní plakát Samaritánka (La Samaritaine), |
|||
- divadelní plakát Tosca (La Tosca) (1899), |
|||
- divadelní plakát Hamlet (Tragique Histoire d'Hamlet - Prince de Danemark) (1899). |
|||
- plakát Zvěrokruh - La Plume (okolo 1896) |
|||
- návrh dózy na oplatky - Lefevre Utile Gaufrettes Vanille (okolo 1910) |
|||
- návrh interiéru Primátorského salonku v Obecním domě v Praze |
|||
- návrh klenotnictví Fouquet pro George Fouqueta v Paříži |
|||
- návrh pavilonu Bosny a Hercegoviny pro Všeobecnou výstavu v Paříži v roce 1900 |
|||
- návrh vitráže okna katedrály sv. Víta (1931) v Praze |
|||
- soubor velkoformátových obrazů Slovanská epope |
|||
== Galéria == |
== Galéria == |
||
Verzia z 08:03, 2. október 2016
| Alfons Mucha | |
 český maliar, grafik a návrhár | |
| Narodenie | 24. júl 1860 Ivančice, Rakúske cisárstvo |
|---|---|
| Úmrtie | 14. júl 1939 (78 rokov) Praha, Protektorát Čechy a Morava |
| Podpis |  |
| Odkazy | |
| Webstránka | muchafoundation.org |
| Commons |  Alfons Mucha |
Alfons Maria Mucha (* 24. júl 1860, Ivančice - † 14. júl 1939, Praha) bol český maliar, grafik a návrhár, najvýznamnejšia maliarska osobnosť európskej secesie a jedna z určujúcich osobností českého maliarstva.
Secesia poprela a prekonala historizmus a eklekticizmus umeleckých slohov 19. storočia a položila základy pre rozvoj moderného umenia 20. storočia. Hlavná myšlienka secesie je o novom spojení umenia so životom. Poznamenala celý ďalší vývoj modernej kultúry od architektúry po všetky oblasti úžitkového umenia.
Medzi jeho vrcholné diela patrí Slovanská epopej, cyklus veľko-formátových obrazov, ktorými chcel Mucha zhrnúť dejiny Slovanského národa.
Byl otcem známého publicisty a spisovatele Jiřího (1915-1991).
Po neúspěchu u přijímacích zkoušek na pražskou Akademii výtvarných umění krátce pracoval jako písař u ivančického soudu.
Nejslavnější Muchovo období je kolem přelomu 19. a 20. století. V roce 1906 se oženil s Marií Chytilovou. V USA byl uvítán jako největší dekorativní umělec světa, přesto se touží vrátit do Čech. Stal se autorem prvních známek a bankovek samostatné Československé republiky. Mucha však nebyl pouze grafikem a tvůrcem světoznámých plakátů art nouveau. Všestranným nadáním zasahoval do všech uměleckých oborů, sochařstvím počínaje a divadlem konče.
Mucha se stal známým i jako designer užitého umění; kromě plakátů vinět, čokolád, sušenky, cigarety, maloval návrhy jídelních menu, kalendářů a dekorativních zástěn, doplňoval knihy svými ilustracemi, navrhoval české známky i bankovky. Jeho tvorba zahrnuje návrhy interiérů, nádobí, šperků, ale i návrh okna katedrály sv. Víta
Alfons Mucha zemřel v Praze 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic.
Po Alfonsu Muchovi pojmenoval Antonín Mrkos planetku (5122) Mucha.
Dílo :
- divadelní plakát Gismonda (1894-95),
- divadelní plakát Dáma s kaméliemi (La Dame aux Camelias) (1896),
- divadelní plakát Lorenzaccio (1896),
- barevný kalendář Biscuits Lefevre-Utile (okolo 1897)
- divadelní plakát Médea (Medee) (1898),
- divadelní plakát Samaritánka (La Samaritaine),
- divadelní plakát Tosca (La Tosca) (1899),
- divadelní plakát Hamlet (Tragique Histoire d'Hamlet - Prince de Danemark) (1899).
- plakát Zvěrokruh - La Plume (okolo 1896)
- návrh dózy na oplatky - Lefevre Utile Gaufrettes Vanille (okolo 1910)
- návrh interiéru Primátorského salonku v Obecním domě v Praze
- návrh klenotnictví Fouquet pro George Fouqueta v Paříži
- návrh pavilonu Bosny a Hercegoviny pro Všeobecnou výstavu v Paříži v roce 1900
- návrh vitráže okna katedrály sv. Víta (1931) v Praze
- soubor velkoformátových obrazů Slovanská epope
Galéria
Iné projekty
Commons ponúka multimediálne súbory na tému Alfons Mucha
