Palác Jalta
| Palác Jalta | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekt | Jaroslav Josef Polívka |
| Výstavba | 1929 |
| Pojmenováno po | Jalta |
| Poloha | |
| Adresa | Dominikánské náměstí 656/2, Brno-město,  Česko |
| Ulice | Dominikánské náměstí a Panenská |
| Souřadnice | 49°11′39,5″ s. š., 16°36′23″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 48088/7-7402 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky domy Dominikánské náměstí 2 a Dominikánské náměstí 3) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Jalta (dříve Palác Moderna) je víceúčelový dům v Brně. Nachází se v historickém středu města, kde tvoří severní uliční frontu Dominikánského náměstí a zároveň blok mezi ulicemi Panenskou a Veselou (čp. 656: Dominikánské nám. 2/Panenská 2; čp. 197: Dominikánské nám. 3/Veselá 1). Tato funkcionalistická budova byla postavena v letech 1928–1929 podle návrhu Jaroslava Polívky. Součástí domu, který je chráněn jako kulturní památka České republiky,[1] je rovněž obchodní pasáž.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Palác Jalta je dvojdílný pětipatrový funkcionalistický víceúčelový dům, postavený v letech 1928–1929 podle návrhu Jaroslava Polívky. V jeho dvou suterénech se původně nacházelo kino Bio Moderna, jehož provoz byl zahájen 27. září 1929, a restaurace. V přízemí byla obchodní pasáž, v prvních dvou patrech kanceláře a obchodní prostory, ve třech nejvyšších patrech (páté je odstupněné s terasou) obytné prostory. Od konce roku 1929 byla budova v majetku sdružení YWCA,[2] které původně chtělo ve vyšších podlažích provozovat ubytovnu pro ženy a dívky. Od roku 1934 vlastnil budovu stát.[3]
Po roce 1989 přešla pasáž do soukromého vlastnictví a často střídala provozovatele, v roce 2006 ji v kontroverzním obchodě získalo město Brno výměnou za jiné nemovitosti a tehdy vládnoucí ODS plánovala do budovy přestěhovat úředníky magistrátu. Později však vyšlo najevo, že oprava zchátralého domu bude stát několikanásobek kupní ceny a tak ji až do roku 2016 město nechalo prázdnou a uzavřenou, čímž nadále chátrala.[4]
V roce 2016 odkoupila budovu od města za 101 milionů korun brněnská společnost Premiere properties.[5] Po rozsáhlé rekonstrukci byl objekt otevřen v červnu 2019. Nový vlastník domu, brněnský podnikatel Richard Saliba, do rekonstrukce investoval přes 120 milionů korun. Veškeré úpravy majitel konzultoval s památkáři. Od začátku roku 2019 byly všechny prostory pronajaté. Sídlí zde rakouský honorární konzul, právnické kanceláře, architekti i americká střední škola. Nájemníci měli možnost do určité míry ovlivnit obývané prostory.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-15]. Identifikátor záznamu 161089 : Městský dům - blok polyfunkčních městských domů, s omezením: bez čp. 656. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ FLODROVÁ, Milena. Palác Jalta [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2017-01-11 [cit. 2017-07-15]. Dostupné online.
- ↑ PH. Palác Jalta [online]. Brněnská architektonický manuál [cit. 2017-07-15]. Dostupné online.
- ↑ VYROUBALOVÁ, Martina. Ostudy Brna: Jaltu město získalo nevýhodným handlem, léta se jí snaží zbavit [online]. Idnes.cz, 2015-06-01 [cit. 2017-07-15]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Prodej zchátralého paláce Jalta dostal zelenou. Společnost zaplatí 101 milionů [online]. Brnensky.denik.cz, 2016-09-06 [cit. 2017-07-15]. Dostupné online.
- ↑ Zpráva ČTK: Brněnský palác Jalta se otevřel po 19 letech veřejnosti, Datum vydání: 5.6.2019, Čas vydání: 15:30, ID: T201906050633901.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu palác Jalta na Wikimedia Commons
