Šumbark (zámek)
| Zámek v Havířově-Šumbarku | |
|---|---|
.JPG) Zámek Šumbark | |
| Účel stavby | |
Komerční účely | |
| Základní informace | |
| Sloh | Empírový |
| Současný majitel | Město Havířov |
| Poloha | |
| Adresa | K Zámečku 243/2, 736 01 Havířov, Havířov-Šumbark,  Česko |
| Ulice | U Koupaliště |
| Souřadnice | 49°47′14,82″ s. š., 18°24′54,34″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 24903/8-791 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šumbark je zámek v katastrálním území města Havířov, na hranici jeho částí Šumbark a Město.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Zámek vznikl asi v roce 1438 na místě původní tvrze či neznámého opevnění. Zcela jistě můžeme však říct, že byl postaven dříve díky záznamům nejstarších majitelů, kterým byl Petr Malý ze Šumbarku.[zdroj?] Na konci 15. století přešel do vlastnictví Těšínské komory. V letech 1530 až 1559 patřil k panství knížete Václavu Adamovi. Po jeho smrti přešel do majetku jeho syna, který však po válce s Turky začal vykonávat vysokou funkci biskupského hejtmana v Kroměříži. Zámek byl pro něj však zbytečný a špatně využitelný a prodal ho hraběti Frydrychu Pelhřimovi z Tráňkovic.
Zámek často měnil majitele, mezi něž patřil např. Jan starší Lubovský z Lubovic nebo Jan Rymultovský z Kornic. Pravděpodobně právě Jan Rymultovský z Kornic nechal v roce 1686 původní tvrz přestavět na barokní zámek.
Požár[editovat | editovat zdroj]
V říjnu roku 1823 postihl zámek požár, který zcela zničil kostelík svaté Kateřiny a hospodářské budovy. Samotná budova zámku byla také velmi poškozená a potřebovala rozsáhlou rekonstrukci. Požár vznikl v kuchyni. Tehdejší majitelé, šlechtický rod Rouseckých z Ejvaně, přestavěli zámek v empírovém slohu a prodali jej hraběti Frydrychu Arco a jeho manželce Henrietě, rozené baronce von Duran. Rakouský hrabě si zámek oblíbil a trvale se něm usídlil. Sám zemřel přímo na zámku a je pochován na místním hřbitově.
Následně patřil zámek měšťanské rodině Neisserů, kteří nechali v roce 1845 vybudovat kostel svaté Anny na jiném místě, než stal kostelík svaté Kateřiny. V roce 1845 získala zámek společnost Obchodní dům Wetter & Com. z Lipska, která jej dále pronajímala. Teprve v roce 1874 se dostal zpět do šlechtických rukou. Posledním šlechtickým majitelem byl průmyslník David Gutmann.[1]
Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]
Mezi původní obyvatele budoucího města patřili zaměstnanci statku od roku 1949 československého a státního, který vznikl dle Nařízení vlády č. 315/1948 Sb., jímž se zřídily státní lesní a zemědělské podniky ve formě národních podniků. Vzhled statku a zámku v polovině padesátých let 20. století je na přiložených dvou černobílých obrázcích. Jak se změnil vzhled zámeckého dvora za 60. let dokumentuje následující barevný obrázek.[2]
Zámek v padesátých a šedesátých letech 20. století století chátral a při vzniku města Havířov nebyl brán zřetel na historickou hodnotu této budovy. Devastace skončila v roce 1997, kdy byl kompletně zrekonstruován do podoby luxusního hotelu s restaurací. V zámku se rovněž nachází obřadní síň města Havířov a malý koncertní sál. Zámek je v majetku města, které zde provozuje Zámecký hotel Havířov spolu s obřadní místností a malým koncertním sálem. Zámek je tak zpřístupněn veřejnosti, ale kulturní prohlídky za účasti průvodce nejsou k dispozici a zámek slouží celý ke komerčním účelům. Kostel svaté Anny se nachází naleznete přímo naproti zámku.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MAKOWSKI, Mariusz. Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku. první. vyd. Český Těšín: REGIO, 2005. 350 s. ISBN 8023960512. S. 280–283.
- ↑ JASIOK, Karel. Na zámeckém dvoře. Havířovský zpravodaj o historii města [online]. Historie Havířova, 2015-02-07 [cit. 2018-03-28]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Šumbark na Wikimedia Commons
