Diskusia:Planetárne medze

z Wikipédie, slobodnej encyklopédie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Článok vznikol vo februári 2018 v ramci projektu Studenti píší Wikipedii či Wiki pre študentov, študenti pre Wiki, ako hodnotené zakončenie kursu Environmentální aspekty využívání energie (FSS, Masarykova univerzita), ktorý sa vyučuje v podzimných semestroch v lichých rokoch – viď ev. jeho Učební materiály. Pokyny, ako heslo dokončiť, som napísal. --Jenikhollan (diskusia) 22:52, 11. marec 2018 (UTC)

Čo nebolo vyriešené[upraviť zdroj]

Všimol som si, že študentka nič z toho, čo som jej písal, už neurobila. Kopírujem, čo som po nej 1. marca 2018 chcel a čo asi ostalo, ako bolo:

"fosfor je též už překročený, viz myslím i něco na té mé stránce - ale i to je staré

1. odstavec má být před obsahem, a měl by uvádět dnešní stav poznání, tu první publikaci jen zmínit, není tak důležité, co bylo zrovna v ní

a ve zdrojovém kódu už před ním ten koláčový graf, objeví se vpravo. Klidně ten anglický.

Další odstavce radši až za obsahem


"Dnes je v atmosféře..." - je potřeba konkrétní okamžik, konc. CO2 přece není stálá. Hodí se graf s Keelingovou křivkou, nutný je odkaz stránku, která uvádí aktuální data, čili https://www.esrl.noaa.gov/gmd/ccgg/trends/ - tempa růstu jsou na https://www.esrl.noaa.gov/gmd/ccgg/trends/global.html

"zavádějí se mořská rezervace (cieľ 10%), dnes je celých 50% morských korálov do určitej miery poškodených antropogénnou činnosťou (acidifikácia, vplyv turistiky atď.), ale podľa predpokladov sa dokáže obnoviť. OSN za účelom ochrany biologického rozmanitosti zřídila Medzivládna platforma pre biologickú rozmanitosť a ekosystémové služby (IPBES)."

trochu míchá do textu češtinu, o možnosti obnovy korálů jsem teda nečetl naopak se soudí, že jich většina s oteplením zahyne. Něco jiného jsou zotavení po epizodách zbělení, něco jiného dlouhodobé vyhlídky. V každém případě nutno ozdrojovávat, i předtím a potom - zkrátka co možná všechna tvrzení v textu. Enviwiki na to tak přísná není.

Vůbec nevím, co jsou ta čísla v: "Hranica by mala byť stanovená na 2,75; ak by bolo menej ako 1, aragonit by sa v morskej vode rozpustil. Morské koraly sa rozpúšťajú už pri hodnote menej ako 3. V dnešní doba je to 2,9"

Podivné je tvrzení: "produkujú tenké mraky v hornej stratosfére, ktoré sa správajú ako skleník a otepľujú Zem. Tento jav nazývame skleníkový efekt." kde se vzalo?

Dále i předtím, radiative forcing je radiačné pôsobenie - neopisuje se to jinými slovy, pokud vím. Asi by se hodilo přeložit můj stařičký český článek na wiki. Obsahuje i známý graf vč. aerosolů.

Opakovené odkazy na tutéž publikaci musí mít stejné číslo.

A reference musí mít datum, aspoň rok.

Pokud jste přebírala kousky z enviwiki, je to potřeba nějak v textu zmínit. Jako reference pro nějaké tvrzení se ale použít nedá."


Ako mi študentka predtým písala, vychádzala najmä z hesla http://enviwiki.cz/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD_meze - ktoré napísal Eduard Petiška Jr. Treba to uviesť. Hanbím sa, že som na kantorskú revíziu hesla zabudol.

Tá "moja" stará stránka je http://amper.ped.muni.cz/gw/boundaries/ - možno sú nejaké odkazy z nej ešte na osoh.

Jenikhollan (diskusia) 21:33, 14. január 2020 (UTC)