Wikipédia:Najlepšie články (kandidáti)/Zemetrasenie

Pridať odkazy
z Wikipédie, slobodnej encyklopédie

Zemetrasenie (vlastná nominácia)[upraviť | upraviť zdroj]

Zdôvodnenie: článok pomerne obsiahlym spôsobom pokrýva tému zemetrasení. Pri jeho tvorbe som z veľkej časti pracoval s uvedenou literatúrou, zvýšok je prekladom uvedených anglických článkov. Prípadné nedostatky uvítam v diskusii. Z výčitiek, že článok sa hemží červenými odkazmi akceptujem iba seizmické vlny, seizmometre a seizmogramy. Tieto však budú v najbližšej dobe pridané. --peko 13:14, 20. máj 2008 (UTC)[odpovedať]

Za[upraviť | upraviť zdroj]

  1. Za Ako navrhovateľ --peko 13:14, 20. máj 2008 (UTC)[odpovedať]
  2. Za Článok je napísaný kvalitne a prehľadne a vyčerpáva danú tému. --Wizzard 13:24, 20. máj 2008 (UTC)[odpovedať]
  3. Za --Eryn Blaireová 16:20, 21. máj 2008 (UTC)[odpovedať]
  4. Za Kvalitne napísané, rozsiahle a informatívne. Izmaelt@✉+
20:24, 21. máj 2008 (UTC)
  1. Za veľmi kvalitný a prehľadný článok --Peter439 21:31, 21. máj 2008 (UTC)[odpovedať]
  2. Za výborná práca skutočného odborníka --Kelovy 21:38, 21. máj 2008 (UTC)[odpovedať]
  3. Za -- Jonesy ◙ 09:43, 24. máj 2008 (UTC)[odpovedať]
  4. Za --Pelex 15:21, 3. jún 2008 (UTC)[odpovedať]
  5. Za Výborný, vysoko odborný a zároveň zrozumiteľný i prehľadný článok. --Robzle 18:39, 7. jún 2008 (UTC)[odpovedať]
  6. Za Neviem posúdiť, ako je na tom odborne, ale ja ako laik som sa o zemetrasení dozvedela viac, než som kedy chcela vedieť :-) --Lady Rowena 16:16, 16. jún 2008 (UTC)[odpovedať]

Proti[upraviť | upraviť zdroj]

Neutral[upraviť | upraviť zdroj]

Diskusia[upraviť | upraviť zdroj]

Fajn článok, ale mám ešte zopár otázok na veci, ktoré mi z textu neboli celkom jasné (a dúfam, že ich vysvetlenie sa objaví aj v samotnom článku).

  1. Tu píšeš, že na seizmické vlny pripadá asi 30 % uvoľnenej energie - a kde sa stratí tých zvyšných 70% uvoľnenej energie?
  2. Tento semester sme na geológii preberali zemetrasenia a profesorka nám tvrdila, že Richterova stupnica nie je to isté, čo magnitúdo. Richterova stupnica údajne platí len pre územie Kalifornie, pre iné časti sveta vraj bolo vyvinutých až 20 samostatných (hoci veľmi podobných) stupníc a že u nás máme stupnicu platnú pre územie Západných Karpát.

--Eryn Blaireová 15:29, 21. máj 2008 (UTC)[odpovedať]

k 1: Hmmm... No v tom článku odkiaľ som to prebral (Zemetrasenia a seizmické ohrozenie) bolo iba toto konštatovanie. Možno by to vyplynulo z rovníc (resp. odvodzovačiek) ktoré však neuvádzam (vidia sa mi byť moc zložité a ako niekto niekde poznamenal, každá rovnica zníži počet čitateľov o polovicu) a nie je ani v mojich silách ich prelúskať (bolela by ma potom hlava).
k 2: Už som to tam dopísal. OK? A dokonca, keby by sa niekto pozrel, tak aj v definícii lokálneho magnitúda (podľa ktorého sa vypočítava aj Richter) - v prvej rovnici (fujtajbl už ich spomínam) je faktor zohľadňujúci lokálne geologické podmienky seizmickej stanice a epicentra. Takže už len preto je to lokálne magnitúdo, nie celosvetová záležitosť. --peko 16:02, 21. máj 2008 (UTC)[odpovedať]
Áno, takto je to v pohode, ja len chcem, aby sa v článkoch (a najmä tých perfektných) zdôrazňovali veci, o ktorých má verejnosť často chybnú mienku. Takéto informácie zároveň poskytujú materiál do zaujímavostí (ktoré, ako vidím, zase už 100 rokov nikto nezmenil). --Eryn Blaireová 16:20, 21. máj 2008 (UTC)[odpovedať]
  1. Prečo je magnitúdo z objemových vĺn s malým m a ostatné magnitúda s veľkým M? Tak to je? --AtonX 15:45, 21. máj 2008 (UTC)[odpovedať]
Skús sa opýtať autorov článku Zemetrasenia a seizmické ohrozenie (Moczo a Labák), je to tam uvádzané takto. --peko 16:02, 21. máj 2008 (UTC)[odpovedať]
Protestujem a nesúhlasím. --peko 16:02, 21. máj 2008 (UTC)[odpovedať]
Ja by som fixnú šírku obrázkov nechala, asi tretina všetkýcch obrázkov na Wikipédii podľa mojej mienky fixnú šírku naozaj potrebuje. Tie vaše novodobé spory s bodkami v obrázkoch mi pripadajú smiešne, najmä preto, že ja (od narodenia silne krátkozraká) ani nepostrehnem, či tam nejaká bodka je alebo nie je... :-) --Eryn Blaireová 16:20, 21. máj 2008 (UTC)[odpovedať]

Článok je pomerne výstižný aj dostatočne odborný. Mám však aj určité výhrady. Predovšetkým zastávam názor, že by mal článok mať viac in text citácií, ale to tu budem asi darmo rozoberať, lebo na to by malo existovať nejaké pravidlo, aspoň nepísané. Spomenul by som naviac, že:

  1. zemetrasenia sú jedným z faktorov, ktorý potvrdzuje teóriu platňovej tektoniky (charakteristické zemetrasenia v oblastiach divergencie, konvergencie a transformných okrajov)
  2. sú vhodné na skúmanie vnútornej stavby zemskej kôry - hľadanie vnútrokôrových rozhraní pri hlbokokôrových geologických profiloch (sám sa v texte vyznáš lepšie než ja, budeš vedieť kam to vtesnať, mňa to včul nejak nenapadlo)--Pelex 22:06, 30. máj 2008 (UTC)[odpovedať]
K 1: doplnené
k 2: Tieto veci by mi skôr pasovali k článku seizmická vlna, nie zemetrasenie. --peko 00:58, 2. jún 2008 (UTC)[odpovedať]

Ahoj, koukám na to a mám pro Vás případně pár připomínek, jestli máte zájem. Omlouvám se, že některé ty věci hnedka sám neupravím a nepřepíšu, ale neumím psát slovensky, jenom rozumím, takže vám tam nechci zanášet čechismy a chyby :) snad pochopíte...

  1. Obrázku Tipos de fallas.png chybí popisky. Negeolog nepozná, co je kde. Doplnil bych A) násun b) pokles c) transformní zlom/posun
    • popis obrázku doplnený
  2. už uvodní definice není dobře, cituji Zemetrasenie je vonkajší prejav náhleho uvoľnenia nahromadenej mechanickej energie v zemskej kôre. Zemětřesení vznikají sice nejčastěji v zemské kůře, ale ne všechny. Jelikož mělká – vyskytují se do 70 km, jedná se o 85 % všech zemětřesení, středně hluboká – vyskytují se mezi 70 až 300 km, 12 % všech zemětřesení, hluboká – hlouběji než 300 (nejčastěji do 700 km), 3 % všech zemětřesení. Za předpokladu, že zemská kůra končí MOHO plochou, která je obvykle ca 60 km pod povrchem (přesněji, kde stoupne rychlost šíření p-vln na 7,6 km/s) tak je vidět, že část zemětřesení vzniká už ve svrchním plášti. Tedy je nutno tuto první větu upravit.
    • veta preformulovaná tak , aby zahŕňala aj vrchný plášť.
  3. Zemetrasenia sa zaznamenávajú seizmometrami. Ročne je seizmologickými stanicami zaznamenaných na Zemi niekoľko miliónov zemetrasení, no len nepatrná časť z nich (približne 30 000) má aj účinky, postrehnuteľné zmyslami človeka. - chybí zdroj
    • zdroj je dole (Moczo, P., Labák, P., Zemetrasenia a seizmické ohrozenie, Geofyzikálny ústav SAV, 2000)
  4. antropogénne zemetrasenia - sú spôsobené ľudskou činnosťou, patria sem aj zemetrasenia spôsobené naplnením väčších priehradných nádrží - rozhodně bych doplnil zmínku o explozích respektive o jaderné explozi, je to nejsilnější možnost, jak člk umí udělat zatím zemětřesení tak mi přijde divné napsat přehradu a tohle opomenout
    • doplnené jadrové výbuchy
  5. rozcházíme se z údaji o četnosti zemětřesení v závislosti na hloubce. Já psal dle učiva pro geofyziku na UK, tedy asi by to sem chtělo zdroj, dle čeho je to tad
    • zdroj je dole (Moczo, P., Labák, P., Zemetrasenia a seizmické ohrozenie, Geofyzikálny ústav SAV, 2000)
  6. doupravit Viac ako 75 % tektonických zemetrasení sa odohrá v pásme, ohraničujúcom Pacifik, tzv. Ohnivom kruhu. Ďalších 15-20 % v zóne, tiahnúcej sa od Azor cez Severnú Afriku, Stredozemné more, Apeninský polostrov, Alpy, Dináre, Turecko, Irán a Himaláje, teda podstate v zóne Alpsko-himalájskeho vrásnenia. Ostatné tektonické zemetrasenia pripadajú na tektoniku stredooceánskych chrbtov. jelikož 1% připadá na intrakontinentální zemětřesení, které vznikají zdánlivě na stabilních místech uvnitř kontinentů (ps: opět by to chtělo zdroj na ty procenta, já znám trošku jiná...)
    • zdroj je dole (Moczo, P., Labák, P., Zemetrasenia a seizmické ohrozenie, Geofyzikálny ústav SAV, 2000)
  7. Masívny výskyt zemetrasení v konvergentných, divergentných a transformých okrajoch - vysvětlit, negeolog to chápat nebude a nevěřím, že většina populace má podrobné znalosti terminologie geologů
    • dorobené wikilinky na jednotlivé typy
  8. je toto vždycky pravda? ....tvorenú vysokotlakovo metamorfovanými horninami.... - nemůže na vznikajících riftech být jiné složení hornin? Tam přeci jen proti sobě nepůsobí takové tlaky, jelikož tam jde kůra od sebe a přes to tam zemětřesení vznikají. Podobně to může být na středooceánských hřebetech (ale nejsem si tím jist, proto se jenom radši ptám :)
    • k riftovým zónam - aj keď je smer pohybu od seba dochádza tam (zjednodušene) k ťahu a pri prerušení nastáva uvoľnenie energie, ale pozrem ešte nečo k tomu
  9. Jednotlivé horninové bloky sa pohybujú oproti sebe pozdĺž zlomu - není pravda, na transformním zlomu se pohybují stejným směrem, jen jinými rychlostmi, což má za následek také zemětřesení. Neplatí tedy, že se automaticky musí pohybovat proti sobě.
    • preformulované
  10. rýchlosť pohybu je niekoľko centimetrov ročne) - ne vždycky a všude, někde se pohybují jen pár mm za rok a stejně tam zemětřesení časem jsou...
    • preformulované
  11. dochádza k fyzikálnym a chemickým zmenám na zlomovej ploche. - upřesnil bych k jakým změnám dochází konkrétně (přeměna na milonity atd, tektonická zrcadla atd.)
    • to ešte niekde vykutrem (ale keď je teraz EURO 2008... :-D)
    • tak som doplnil zopár viet o pôsobení vody ako spúšťača zemetrasení (zdrojom je Masuda) a oslabovaní trenia vplyvom silikagélu (referencia Roig Silva)
  12. Zakliesnuté bloky sa nevratne posunú do novej polohy a vyžiaria sa seizmické vlny, ktoré generuje celá porušená oblasť (ohnisko zemetrasenia) - upravil bych to nějak jako, že se zaklesnuté bloky posunou do nové polohy, přičemž dochází k uvolnění akumulované energie ve formě seismické vlny vznikající v celé oblasti ps: přidal bych odkaz na seizmická vlna....
    • pridaná wikilinka na seizmickú vlnu
  13. tady nerozumím slovenštině, jestli jsou to termíny pro s a p vlny. Seizmické vlny sa rozdeľujú na povrchové a priestorové. Pokud to tak je, není to opět zcela pravda. Jelikož mimo těchto dvou hlavních vlnění existují ještě další dvě. Nejsou sice tak významné, ale pro encyklopedickou přesnot by uvedeny být měli. Koukněte se případně na český článek cs:Seismická vlna. Pokud to tyto dvě skupiny neznamená a já to špatně pochopil, dopsal bych pak všechny 4 druhy seismických vln do článku...
    • doplnené typy vĺn (ono priestorové sú P a S vlny a povrchové sú Raileigohve a Loveove)
  14. Makroseizmické účinky zemetrasenia co tam napsat pár příkladů? že třeba 3 rozhoupe lustr, 12 všechno zničí atd?
    • doplnené
  15. Seizmometer je zariadenie, využívajúce princíp zotrvačnosti. Konštrukciu tvorí pevne ukotvený rám, na ktorom je zavesené kyvadlo, potom zariadenie na prevod mechanického pohybu kyvadla na elektrický impulz a záznamové zariadenie. Po príchode seizmických vĺn dochádza k pohybu zeme a relatívnemu pohybu kyvadla voči rámu (prenesene voči zemi, kde je rám ukotvený). Toto je popis jenom jednoho typu, používá se i mechanický hrot, kterej prostě kreslí na papír....
    • pridané slovko jednoduchý seizmometer (teda naň sa vzťahuje popis)
  16. Seizmické siete - dopsal bych tam, že je potřeba minimálně 3 seismografů, aby se mohlo lokalizovat hypo/epi/centrum zemětřesení.
    • doplnené
  17. zcela chybí sekce o zeslabování zemětřesení, co vede k tomu, že nakonec se vzdáleností zanikne, takto bych mohl získat pocit, že bude obíhat furt kolem Země dokola (je to rozložení po kulové ploše, změna frekvence a nedokonalé elastické chování hornin, kdy část energie se přemění na teplo a ony se nevrátí do přesného původního stavu...)
    • doplnené
  18. (čo bolo príčinou katastrofického zemetrasenia, ktoré zasiahlo mexické hlavné mesto Mexiko City v roku 1985) ozdrojoval bych
    • zdroj je dole (Moczo, P., Labák, P., Zemetrasenia a seizmické ohrozenie, Geofyzikálny ústav SAV, 2000)
  19. zcela chybí kapitola o dozvukách zemětřesení v podobě oscilací Země. Pokud se uděje velmi silné zemětřesení, celá Země se rozkmitá a mění se. Existujou pak oscilace radiální (celá Země se změnšuje a zvětšuje), sféroidální (změna hustoty) a toroidální. Tyto oscilace trvají různě dlouho a jsou dobře pozorovatelné.
    • doplnené
  20. ktoré si vyžiadalo cez 240 000 obetí (podľa niektorých zdrojov až niečo cez pol milióna). - zdroj
    • zdroj je stránka USGS
  21. Jediná použiteľná metóda je detekcia primárnych vĺn, ktoré sú nedeštruktívne a sú rýchlejšie ako sekundárne. tady se najednou s a p vlny objevují, bez toho aniž by byly předem někde vysvětleny.
    • keďže som P a S vlny doplnil irelevantné
  22. intenzita v epicentre dosiahla hodnoty 8 až 9 stupňov. jaké škály? předchozíc je uvedeno to, že je škál celá řada, takže tady se sluší jí přesně definovat názvem....
    • doplnené ako lokálne magnitúdo
  23. najhlbší vrt na Zemi má len niečo cez 13 km - zdroj!
    • doplnený zdroj
  24. chybí kapitola o využívání zemětřesení. Lidé je uměle vyvolávají malýma náložema pro seismologii, např. při hledání ropných ložisek či dalších nerostných surovin
    • pozrem na to
  25. obecně jsem nespokojen s úrovní zdrojování, uvedení několika knih pod článek není zdrojování. To je pouze seznam literatury, u NC by měla být kritéria přísnější a mělo by se trvat na citování a odkazování v textu stejně jako u vědeckých prací.
    • Na to máme asi veľmi rozdielne názory. Podľa mňa uvedenie literatúry musí na všeobecnú encyklopédiu stačiť.

V současnosti bych nedoporučil článek mezi nejlepší. Má velmi slušný základ a potenciál kam růst a je vidět, že si s tim autor dal práci, ale v současnosti tomu moc ještě chybí a je potřeba hodně věcí vyjasnit.

PS: pokud byste chtěli další moje připomínky, napište mi prosím na českou diskusní stránku a nebo na cs IRC. Na sk wiki koukám jenom občas a určitě na to brzy zapomenu. Mějte se a přeji hodně zdaru s kandidaturou (po úpravách :) do budoucna --Chmee2 11:09, 8. jún 2008 (UTC)[odpovedať]

Nemůžu si pomoct, ale chtěl bych taky reagovat: souhlasím s Chmee2, článek bez jediného zdroje by se neměl stát Nejlepším. Je důležité články zdrojovat, a ještě víc tehdy, když převážným autorem textu je jeden člověk. Není dobré umisťovat články mezi nejlepší jen proto, že vypadá dobře, je dlouhý a jeho autor je spolehlivý. Zdrojujete hlavně pro čtenáře, kteří si mohou fakta doplnit, ověřit apod. Pomáhá to ke zkvalitňování obsahu obsahu wikipedii a ke zvětšení její důvěryhodnosti. Zdrojování má samé výhody a je škoda je nevyužít, ještě větší škoda pak je, aby reprezentantem wikipedie byl článek bez jediného zdroje. Je taky škoda, že kvalitně ozdrojované články typu Dave Grohl nevzbuzují prakticky žádnou pozornost. Hezký den všem, --Podzemnik 17:00, 8. jún 2008 (UTC)[odpovedať]

Len krátka reakcia (popri futbale, neskôr si tie body rozoberiem) - zdroje sú štyri, viď. --peko 17:08, 8. jún 2008 (UTC)[odpovedať]
ahoj, nechci se tady pouštět do polemiky, není to moje rodilá wiki, takže nevím jak se na to díváte zde vy (nestudoval jsem vaší zdrojovací politku). Obecně ale na cs wiki platí, že to co zde je, je Seznam literatury, nikoliv zdroje. Jako zdroj se rozumí umísťování odkazů na konrétní stránky. Pokud například napíšu, že zemřelo 200 lidí, tak tam má být dle strany 342 knihy Jak lidi umírají ISBN ten a ten. Dělá se to pomocí refů. Pokud se napíše jenom literatura takto do spodu, tak to zdroje nejsou. Pokud si to já jako čtenář chci vyhledat, musím si přečíst všechny 4 knihy a složitě hledat, na jaké té stránce se to zrovna píše. Tys ty knihy četl a psal to dle nich, proto je snazší napsat, že to bylo dle té a té knihy a té a té stránky rovnou k tomu, ušetříš mi tak mnoho práce, až to budu chtít skontrolovat. Koukni se např. na český článek Mars, kde se takto zdrojuje. Ale jak říkám, nevím jaké máte zvyklosti na sk wiki, tak pokud se to tak nedělá, je to vaše věc :) Já bych jí ale vřele doporučoval sjednotit a začít taky citovat touto cestou, která je friendly pro uživatele. --Chmee2 18:01, 8. jún 2008 (UTC)[odpovedať]

Opět nevím, jak to je tady, u nás se trvá na překladu obrázku do národního jazyka, tady případně Obrázok:World seismicity.jpg a Obrázok:Earthquake_wave_paths.gif dopřeložit do sk --Chmee2 21:29, 13. jún 2008 (UTC) done --  ivob   22:08, 13. jún 2008 (UTC)[odpovedať]

vim, že to už vypadá za detailismus, ale není tvar 10,000 anglofilismus? Nepíše se 10000 v sk (respektive 10 000)? viz Obrázok:Earthquake wave paths SK.gif u měřítka. PS: jinak ale moc díky za překlad --Chmee2 22:28, 13. jún 2008 (UTC)[odpovedať]
Zdroj: „https://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipédia:Najlepšie_články_(kandidáti)/Zemetrasenie&oldid=4937755“