Vladimír Mišík

Vladimír Mišík
	; Vladimír Mišík v roku 2005
Základné informácie
Popis umelca	český hudobník, spevák, gitarista
Narodenie	8. marec 1947 (77 rokov); Praha, Česko-Slovensko
Žáner	rock, blues rock, folk rock
Hrá na nástrojoch	gitara, spev
Roky pôsob.	60. roky – súčasnosť
Manželka	Katarína Mišíková; Eva Mišíková
Deti	Martin Mišík; Adam Mišík; Barbora Mišíková
Súvisiace; články	Blue Effect; Etc…; Radim Hladík
Webstránka	vladimirmisik.cz
	Hudobný portál; Biografický portál

Vladimír Mišík (* 8. marec 1947, Praha) je český hudobník, spevák, gitarista, zakladajúci člen skupín The Matadors, Blue Effect, a zakladateľ rockovej skupiny Etc….^[1]

Životopis[upraviť | upraviť zdroj]

Koncert Čundrgrundu, Baráčnická rychta, Praha, 6. septembra 1977, zľava: Petr Kalandra, Vladimír Merta, Vladimír Mišík

*Nechte zpívat Mišíka!* – nápis na stene v Prahe-Holešoviciach, apríl 1983, v čase, keď boli Mišíkove koncerty komunistickými orgánmi zakázané. Nápis bol opakovane zamaľovávaný, no objavil sa vždy znova.

Jeho otcom bol americký vojak John Gaughan (* 1918 – † 2007), matkou slovenská zdravotná sestra Alžbeta, pracujúca koncom vojny v Nemecku pre Červený kríž. V roku 2017 sa dozvedel, že má v USA ďalších 9 súrodencov.^[2]^[3]

Ešte na učilišti založil kapelu Uragán, v ktorej hral na bicie. Po škole sa skupina rozpadla a Vladimír Mišík sa dostal do kapely Komety, kde sa zoznámil s Radimom Hladíkom, s ktorým potom odišiel do skupiny Fontána (neskôr známa ako The Matadors). Na prvom singli skupiny znie Mišíkova pieseň Malej zvon, co mám. Po vojenčine spieval v orchestri Karla Dubu a následne založil kapelu New Force, ktorá sa ale v roku 1968 rozpadla. Krátku dobu potom hral na gitaru v George and Beatovens. Ešte v roku 1968 ale s Radimom Hladíkom založil kapelu The Special Blue Effect (neskôr Blue Effect). Do svojho odchodu v roku 1970 stihol s kapelou naspievať album Meditace, EP a dva single. Potom spieval v skupine Flamengo, ktorá sa ale rozpadla ešte pred vydaním jediného albumu Kuře v hodinkách a Mišík založil kapelu Formace Nova a krátko spieval v skupine Energit Luboša Andršta. V roku 1974 založil kapelu Etc…, s ktorou hrá s krátkymi prestávkami dodnes. Zároveň príležitostne koncertoval s Vladimírom Mertom a Jánom Hrubým vo folk-rockovej formácii Čundrgrund (ČDG).^[1]

V roku 1982 mal Mišík zakázané koncertovať,^[1] o dva roky neskôr smel veľmi obmedzene vystupovať s akustickým programom, v roku 1985 už opäť hral s novou zostavou Etc… V roku 1990 bol na dva roky zvolený do Českej národnej rady za Občianske fórum.^[4] V roku 1999 vyšla vo vydavateľstve Petrov kniha Vladimír Mišík – letní rozhovor s Ondřejem Bezrem.

Po vážnych zdravotných problémoch sa vrátil na pódiá v sprievode skupiny Etc… a ďalších hudobných hostí.^[5] V októbri 2013 odmietol prevziať štátne vyznamenanie od prezidenta Miloša Zemana, ako výraz nespokojnosti s jeho rozhodnutiami z poslednej doby.^[6] Za svoj album Jednou tě potkám z roku 2020 získal v 6 cien Anděl v kategóriách album roka, interpret roka, skladba roka, videoklip roka, folk, rock.^[7] V apríli 2021 oznámil, že zo zdravotných dôvodov končí s koncertovaním.^[8]

Astronómovia z observatória na Kleti po ňom pomenovali planétku, objavenú v roku 1995. Meno Mišík pre planétku č. 18456 schválila Medzinárodná astronomická únia.^[9] V roku 2016 natočila o Mišíkovi režisérka Jitka Němcová celovečerný dokument Nechte zpívat Mišíka.^[10]

S prvou manželkou Katarínou má syna Martina, s druhou manželkou Evou má syna Adama a dcéru Barboru.^[1]

Najväčšie hity[upraviť | upraviť zdroj]

Medzi najznámejšie pesničky Vladimíra Mišíka patrí napr. Slunečný hrob (s Blue Effectom), Kuře v hodinkách (s Flamengom), s Etc. potom Stříhali dohola malého chlapčeka (podľa rovnomennej básne Josefa Kainara), Variace na renesanční téma (podľa rovnomennej básne Václava Hrabě, známej podľa prvého verša Láska je jako večernice), Proč ta růže uvadá alebo Obelisk. K ďalším známym možno zaradiť aj hymnu 1. českej futbalovej ligy.

Diskografia[upraviť | upraviť zdroj]

s Blue Effectom
- Meditace, 1970 (anglická verzia Kingdom of Life, 1971)
s Flamengom
- Kuře v hodinkách, 1972
- Paní v černém, 2003 – reedícia singlov z rokov 1967 – 1972
s Etc…
- Vladimír Mišík (tiež 1 alebo Stříhali dohola malého chlapečka), 1976, 1996 (anglická verzia They Cut Off the Little Boy's Hair, 1978)
- 2, 1980, 1997
- 3, 1987, 1997
- 4, 1987, 2001 (+ They Cut Off the Little Boy's Hair)
- Jiří Jelínek in memoriam, 1987
- 20 deka duše, 1990, 2001
- Nechte zpívat Mišíka, 1991 – živá nahrávka
- Jen se směj, 1993
- Unplugged, 1994 – živá nahrávka
- Město z peřin, 1996
- Nůž na hrdle, 1999
- Umlkly stroje, 2004
- Archa, 2008 – záznam živého vystúpenia pri príležitosti Vladimírových 60. narodenín. Tiež na DVD.
- Ztracený podzim, 2010
Vladimír Mišík a Mirek Kovářík
- Reduta Blues
s Blue Shadows
- Jednou tě potkám, 2019
- Noční obraz, 2021^[11]
výbery
- Síň slávy, 2000
- Archa 6. 6. 2007, 2008 (2DVD)
- Královský večer, 2014
- Životní režim, 2018
komplety
- Déja vu (1976 – 1987), 2009
- Déja vu 2 (1989 – 1996), 2010
zhudobnenia diel básnikov
- Jaromír Pelc: Požár na obloze, 1988 – digitálna verzia Supraphon 2018, 7 skladieb^[12]
- Václav Hrabě: Pár tónů, které přebývají, 1989
tribute album
- Bazarem proměn: A Tribute to Vladimír Mišík, 2015

Referencie[upraviť | upraviť zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d Vladimír Mišík [online]. Praha: Česká televize, [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.
↑ 13. komnata Vladimíra Mišíka [online]. Praha: Česká televize, 2009, [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.
↑ BEDNÁŘOVÁ, Veronika. VIDEO: Vladimír Mišík našel po 70 letech novou rodinu: Reflex byl u toho!. Reflex (Praha: Czech News Center), 2017-03-10. Dostupné online [cit. 2021-09-27]. ISSN 0862-6634.
↑ Vladimír Mišík [online]. Praha: Parlament České republiky, [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.
↑ Zpěvák Vladimír Mišík se vrací na pódium. Novinky.cz, 2007-05-18. Dostupné online [cit. 2021-09-27].
↑ TASR. Hudobník Vladimír Mišík neprijme od Zemana štátne vyznamenanie. teraz.sk (Bratislava: TASR), 2013-10-27. Dostupné online [cit. 2021-09-27].
↑ Zpěvák Vladimír Mišík proměnil šest nominací a ovládl Ceny Anděl. Skupinou roku je Mirai [online]. Praha: Český rozhlas, 2020-06-20, [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.
↑ Ukládám svého Gibsona do futrálu, loučí se Mišík s fanoušky. Ze zdravotních důvodů končí s koncerty [online]. Praha: Český rozhlas, 2021-04-01, [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.
↑ BEZR, Ondřej. Mišík je jako večernice. Pluje černou oblohou a má průměr 5 kilometrů. iDNES.cz (Praha: MAFRA), 2014-05-06. Dostupné online [cit. 2021-09-27].
↑ Legenda oslaví 70 premiérou dokumentu Nechte zpívat Mišíka. 'Zaplaťpánbůh, je to veselý film' [online]. Praha: Český rozhlas, 2017-03-07, [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.
↑ BALOGH, Alexander. Petr Ostrouchov: Vytváram hudobnú knižnicu pre budúcnosť. Denník N (Bratislava: N Press), 2021-06-21. Dostupné online [cit. 2021-09-27]. ISSN 1339-844X.
↑ Jaromír Pelc – Požár Na Obloze [online]. discogs.com, [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.

Literatúra[upraviť | upraviť zdroj]

MIŠÍK, Vladimír. Písničky pro Vás. [s.l.] : Exact publishing, 1995. 48 s. ISBN 80-901794-2-8.
MIŠÍK, Vladimír. Letní rozhovor s Ondřejem Bezrem. Brno : Petrov, 1999. 188 s. ISBN 978-80-7227-060-6.
MIŠÍK, Vladimír. Byl jsem dobrej : rozhovory s Ondřejem Bezrem z let 1999, 2006, 2017. 3. přepr. vyd. Praha : Galén, 2017. 354 s. ISBN 978-80-7492-320-3.

Iné projekty[upraviť | upraviť zdroj]

Commons ponúka multimediálne súbory na tému Vladimír Mišík

Externé odkazy[upraviť | upraviť zdroj]

Oficiálny web (po česky)
Vladimír Mišík na YouTube
Vladimír Mišík na Facebooku
Nová vlna se starým obsahem – článok z časopisu Tribuna z marca 1983, kvôli ktorému bolo zakázané koncertovanie niektorým hudobníkom a skupinám
Na plovárně s Vladimírom Mišíkom (2002)
Vladimír Mišík & Etc – záznam koncertu (2007)
Záznam koncertu Vladimíra Mišíka pre Český rozhlas (2018)
Zoznam diel v súbornom katalógu Národnej knižnice ČR

Zdroj[upraviť | upraviť zdroj]

Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Vladimír Mišík na českej Wikipédii.

[ct-lide-1] Vladimír Mišík [online]. Praha: Česká televize, [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.

[2] 13. komnata Vladimíra Mišíka [online]. Praha: Česká televize, 2009, [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.

[video-3] BEDNÁŘOVÁ, Veronika. VIDEO: Vladimír Mišík našel po 70 letech novou rodinu: Reflex byl u toho!. Reflex (Praha: Czech News Center), 2017-03-10. Dostupné online [cit. 2021-09-27]. ISSN 0862-6634.

[4] Vladimír Mišík [online]. Praha: Parlament České republiky, [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.

[jaš-5] Zpěvák Vladimír Mišík se vrací na pódium. Novinky.cz, 2007-05-18. Dostupné online [cit. 2021-09-27].

[6] TASR. Hudobník Vladimír Mišík neprijme od Zemana štátne vyznamenanie. teraz.sk (Bratislava: TASR), 2013-10-27. Dostupné online [cit. 2021-09-27].

[7] Zpěvák Vladimír Mišík proměnil šest nominací a ovládl Ceny Anděl. Skupinou roku je Mirai [online]. Praha: Český rozhlas, 2020-06-20, [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.

[8] Ukládám svého Gibsona do futrálu, loučí se Mišík s fanoušky. Ze zdravotních důvodů končí s koncerty [online]. Praha: Český rozhlas, 2021-04-01, [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.

[ob-9] BEZR, Ondřej. Mišík je jako večernice. Pluje černou oblohou a má průměr 5 kilometrů. iDNES.cz (Praha: MAFRA), 2014-05-06. Dostupné online [cit. 2021-09-27].

[10] Legenda oslaví 70 premiérou dokumentu Nechte zpívat Mišíka. 'Zaplaťpánbůh, je to veselý film' [online]. Praha: Český rozhlas, 2017-03-07, [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.

[11] BALOGH, Alexander. Petr Ostrouchov: Vytváram hudobnú knižnicu pre budúcnosť. Denník N (Bratislava: N Press), 2021-06-21. Dostupné online [cit. 2021-09-27]. ISSN 1339-844X.

[12] Jaromír Pelc – Požár Na Obloze [online]. discogs.com, [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

z d u Beatová síň slávy
Skupina	Blue Effect (2004) • Pražský výběr (2005) • Hudba Praha / Jasná Páka (2006) • Katapult (2007) • Arakain (2008) • Visací zámek (2009) • Etc… (2010) • Tři sestry (2011) • The Plastic People of the Universe (2012) • Flamengo (2013) • Kabát (2014) • Stromboli (2015) • Progres 2 (2016) • Framus Five (2017) • Krucipüsk (2018) • Olympic (2019) • Krausberry (2020) • Marsyas (2021) • Synkopy 61 (2022) • Citron (2023)
Osobnosť	Vladimír Mišík (2004) • Radim Hladík (2005) • Michal Pavlíček (2006) • Michal Prokop (2007) • Aleš Brichta (2008) • Lou Fanánek Hagen (2009) • Ota Petřina (2010) • Jan Haubert (2011) • Roman Dragoun (2012) • Vladimír Guma Kulhánek (2013) • Tomáš Hajíček (2014) • Kamil Střihavka (2015) • Martin Kraus (2016) • Luboš Pospíšil (2017) • Michal Ambrož (2018) • Jan Spálený (2019) • Pavel Váně (2020) • Petr Janda (2021) • Oldřich Říha (Katapult) (2022) • Jan Hrubý (2023)
Osobnosť in memoriam	Jiří Schelinger (2004) • Milan Hlavsa (2005) • Petr Kalandra (2006) • Petr Novák (2007) • Miki Volek (2008) • Jiří Šindelář (2009) • František Kotva (2010) • Jan Ivan Wünsch (2011) • Vladimír Padrůněk (2012) • Ivan Martin Jirous (2013) • Vlado Čech (2014) • Petr Skoumal (2015) • Ota Petřina (2016) • Radim Hladík (2017) • Zdeněk Juračka (2018) • Oldřich Veselý (2019) • Filip Topol (2020) • Ivan Král (2021) • Luboš Andršt (2022) • Michal Ambrož (2023)
Pieseň	„Čajovna“ (Blue Effect) (2019) • „Traktor“ (Visací zámek) (2020) • „Planeta Hieronyma Bosche II“ (Progres 2) (2021) • „Kolej Yesterday“ (Michal Prokop a Framus Five, 2022) • „Kuře v hodinkách“ (Flamengo, 2023)