Teplota spaľovania

z Wikipédie, slobodnej encyklopédie

Teplota spaľovania[1][2] (iné názvy: spaľovacia teplota[2], teplota plameňa[1][3], teplota horenia[3][4]) je teplota spalín dosiahnutá pri spaľovaní paliva. Závisí od výhrevnosti a množstva paliva, privádzaného vzduchu, miery vyhorenia paliva a množstva a zloženia spalín. Rastie spolu so spaľovacím teplom.[1]

Adiabatická teplota spaľovania[upraviť | upraviť zdroj]

Ak ignorujeme stratu tepla do okolia (t.j. do stien ohniska) a disociáciu spalín (resp. vodnej pary a oxidu uhličitého), nazýva sa teplota spaľovania adiabatická (alebo teoretická) teplota spaľovania (alebo horenia alebo plameňa) alebo teplota nechladeného plameňa.[1][3]

Tabuľka adiabatických teplôt spaľovania pre vybrané látky vo vzduchu a v kyslíku za normálnych podmnienok.[5]

látka so vzduchom °C s kyslíkom °C
acetylén C2H2 2334 3724
bután C4H10 1973 3588
etylalkohol 1965 3457
vodík H2 2210 3200
metán CH4 1963 3680
drevo 1980
hliník Al 3732
antracit 2180 3500

Pozri aj[upraviť | upraviť zdroj]

Referencie[upraviť | upraviť zdroj]

  1. a b c d teplota hoření. In: Technický slovník naučný T-Ž. Praha, Bratislava. 1964. S. 51
  2. a b Nemecko-slovenský technický slovník 2. Diel M-Z. Bratislava: Alfa, 1993, S. 946
  3. a b c teplota hoření. In: Technický naučný slovník T-Ž. Praha, Bratislava. 1964. S. 51
  4. teplota hoření. In: Malá československá encyklopedie
  5. engineeringtoolbox - tabuľky - angl.