Miroslavské kopce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Miroslavské kopce
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
step na Předním Markově kopci
step na Předním Markově kopci
Základní informace
Vyhlášení15. srpna 2004
Nadm. výška239–300 m n. m.
Rozloha30,84 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresZnojmo
UmístěníMiroslav
Souřadnice
Miroslavské kopce
Miroslavské kopce
Další informace
Kód2265
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Národní přírodní památka Miroslavské kopce je tvořena sedmi samostatnými vrchy Větrník, Přední a Zadní Markův kopec, Ve vinohradu, U letiště, U kamene a Zmrzlé v katastrálním území obce Miroslav, geomorfologicky náležejícími k Bobravské vrchovině. Výměra činí 30,8 ha a nadmořská výška 239–300 metrů. Zřízena byla 15. srpna 2004. Správu vykonává SCHKO Pálava. Důvodem ochrany jsou skalní společenstva a vegetace teplomilných stepních lad s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Území rezervace je poškozeno zemědělskou činností, na Předním Markově kopci stojí vodojem. Podle plánu péče by mělo dojít k odstranění nepůvodních dřevin, zejména akátu a borovice černé.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podloží je tvořeno polymiktním miroslavským slepencem karbonského stáří (stefan) a neogénními (eggenburg-ottnang) brakickými až sladkovodními křemennými písky s vložkami písčitých jílů a štěrků. Kvartérní pokryv tvoří pleistocénní spraše a holocénní písčitohlinité sedimenty.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Nejhodnotnější a zároveň nejrozšířenějším porostem jsou širokolisté suché trávníky, pro které jsou typické sveřep vzpřímený, kostřava žlábkatá, strdivka sedmihradská, smělek štíhlý, česnek žlutý, modřenec přehlížený, méně častý je sesel fenyklový, hvozdík kartouzek, oman vrbolistý, chlupáček Bauhinův, v nízkých trstnatých trávnících dominuje kostřava walliská, ostřice nízká a kavyl vláskovitý, doplňují je bělozářka větvitá, sesel sivý, mochna písečná či mateřídouška časná, na slepencových výchozech roste kostřava sivá, tařinka horská, lomikámen trojprstý, rozchodník ostrý, ve skalních štěrbinách sleziník routička. Ze zvláště chráněných rostlin jsou zastoupeny hvězdnice chlumní, zlatovlásek obecný, kozinec vičencovitý, chrpa chlumní, koulenka prodloužená, smil písečný, koniklec luční, divizna brunátná a řada dalších.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Ze zástupců teplomilné entomofauny to jsou kudlanka nábožná, střevlíčci, krajník pižmový, hrobařík největší, hnojníci, zlatohlávek uherský, krasci, mandelinky a majky, z motýlů píďalka vlnočárník čilimníkový, okáč ovsový, z obratlovců ještěrka obecná a ptáci - strnad luční, křepelka polní, koroptev polní, bramboříček hnědý, pěnice vlašská, krutihlav obecný či strakapoud jižní.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]