Dušan Zbavitel

z Wikipédie, slobodnej encyklopédie
Prejsť na: navigácia, hľadanie
Dušan Zbavitel
Dušan Zbavitel

Narodenie 7. máj 1925
Košice, Slovensko
Úmrtie 7. august 2012 (87 rokov)
Praha, Česko
Národnosť česká
Alma mater Karlova univerzita v Prahe
Profesia indológ, prekladateľ

PhDr. Dušan Zbavitel, DrSc. (* 7. máj 1925, Košice – † 7. august 2012, Praha) bol český indológ.

Životopis[upraviť | upraviť zdroj]

Indológiu študoval u prof. Vincenca Lesného na Karlovej univerzite v rokoch 19451948. Po obhájení kandidátskej dizertácie v obore bengálskej literatúry (1954) nastúpil ako vedecký pracovník do Orientálneho ústavu Akadémie vied, kde pôsobil až do svojho vynúteného odchodu v roku 1971. Potom pracoval ako prekladateľ na voľnej nohe a od roku 1978 ako učiteľ sanskritu a bengálčiny na pražskej Jazykovej škole. I v pokročilom veku bol odborne činný, najmä ako prekladateľ. Prekladal zo sanskritu, pálijštiny, bengálčiny, angličtiny a nemčiny.

Ocenenia[upraviť | upraviť zdroj]

Za bádateľskú a prekladateľskú činnosť bol veľakrát odmenený radou domácich i indických ocenení. Za dejiny bengálskej literatúry Bengali Literature obdržal v roku 1977 od vlády Západného Bengálska cenu Tagore Memorial Award, za prínos na poli folkloristického bádania titul Lókaratna (1981) a za thákurovské štúdie titul Rabíndratattváčárja (1987). V roku 2006 dostal za svoje celoživotné dielo najvyššie štátne indické vyznamenanie Padma bhúšan.[1] Jedným z domácich ocenení je Státní cena za literaturu a překladatelské dílo udelená v roku 2004.[2]

Pri príležitosti Zbavitelových 75. narodenín pripravili svetoví i domáci bengalisti špeciálne číslo časopisu Archiv Orientální. [3]

Výberová knižná bibliografia[upraviť | upraviť zdroj]

Monografie[upraviť | upraviť zdroj]

  • Oriental Studies in Czechoslovakia. Prague: Orbis, 1959. Přeloženo též do němčiny, francouzštiny a ruštiny.
  • Rabíndranáth Thákur: Vývoj básníka. Praha: Orbis, l961.
  • Bengali Folk-Ballads from Mymensigh and the Problem of their Authenticity. Calcutta: University of Calcutta, 1963.
  • Non-Finite Verbal Forms in Bengali. Prague: Academia, 1970.
  • Bangladéš: Stát, který se musel zrodit. Prague: ČTK, Pressfoto, 1973.
  • Bengali Literature. Wiesbaden: Harrassowitz, 1976.
  • Jedno horké indické léto. Praha: Panorama, 1982. Překlad do ruštiny: Odno žarkoje indijskoje leto. Moskva: Nauka, 1986.
  • Starověká Indie. Praha: Panorama, 1985.
  • Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti. Praha: DharmaGaia, 1993. ISBN 80-901225-5-8.
  • Otazníky starověké Indie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-241-3.
  • Bengálská literatura: Od tantrických písní k Rabíndranáthu Thákurovi. Praha: ExOriente, 2008. ISBN 978-80-904246-0-9.

Kolektívne diela[upraviť | upraviť zdroj]

  • Pohádka o písni a jiné indické povídky. Praha: SNKL, 1953.
  • DZ, Erich Herold a Kamil Zvelebil. Indie zblízka. Praha: Orbis, 1960.
  • DZ a Jan Marek. Dvakrát Pákistán. Praha: Orbis, 1964. Překlad do němčiny: Zweimal Pakistan. Leipzig: Brockhaus, 1966. Překlad do ruštiny: Dva Pakistana. Moscow: Nauka, 1966.
  • Bozi, bráhmani, lidé: Čtyři tisíciletí hinduismu. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964. Překlad do ruštiny: Bogi, brachmany, ljudi. Moscow: Nauka, 1969.
  • Slovník spisovatelů Asie a Afriky. Praha: Odeon, 1967.
  • Moudrost a umění starých Indů. Praha: Odeon, 1971.
  • Dictionary of Oriental Literatures. Vol. 2: South and South-East Asia. London: Allen and Unwin, 1973.
  • Setkání a proměny. Praha: Odeon, 1976. Překlad do polštiny: Spotkania i przemiany. Warsaw: Panstwo wydav., 1983
  • Bohové s lotosovýma očima: Hinduistické mýty v indické literatuře tří tisíciletí. Praha: Vyšehrad, 1986. 2. vyd. 1997. ISBN 80-7021-215-2.
  • DZ a Dana Kalvodová. Pod praporem krále nebes: Divadlo v Indii. Praha: Odeon, 1987.
  • DZ a Jaroslav Vacek. Průvodce dějinami staroindické literatury. Třebíč: Arca JiMfa, 1996. ISBN 80-85766-34-5.
  • DZ, Miloslav Krása, Dagmar Marková. Indie a Indové: Od dávnověku k dnešku. Praha: Vyšehrad, 1997. ISBN 80-7021-216-0.
  • Základní texty východních náboženství. Sv. 1: Hinduismus. Praha: Argo, 2007. ISBN 978-80-7203-846-6.
  • Základní texty východních náboženství. Sv. 2: Raný indický buddhismus. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-7203-916-6.

Učebnice[upraviť | upraviť zdroj]

  • Učebnice bengálštiny. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1953.
  • Lehrbuch des Bengalischen. Heidelberg: J. Groos, 1970. 2. vyd. 1989, 3. vyd. 1996. ISBN 978-3-87276-142-2.
  • Bengálština. Praha: SPN, 1971.
  • Sanskrt. Brno: UJEP, 1987.
  • DZ a Jaroslav Strnad. Učebnice sanskrtu. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1200-3. (Revidovaná a rozšířená verze učebnice z roku 1987.)

Preklady z bengálštiny[upraviť | upraviť zdroj]

  • Odpor: Výbor z povídek mladých bengálských autorů. Praha: Československý spisovatel, 1951.
  • Bhattáčárja, Sukánta. Písně hladu a revoluce. Praha: Mladá fronta, 1953.
  • Thákur, Rabíndranáth. Pouť za člověkem. Praha: SNKLHU, l954.
  • Bandjopádhjáj, Mánik. Plavec na řece Padmě. Praha: Československý spisovatel, 1954.
  • Bengálské milostné balady. Praha: SNKLHU, 1956. Překlad do němčiny: Bengalische Balladen. Leipzig: Insel-Verlag,1977.
  • Thákur, Rabíndranáth. Básně a veršovaná dramata. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958. (Spisy Rabíndranatha Thákura, sv. 1.)
  • Thákur, Rabíndranáth. Gora. Dvě sestry. Praha: SNKLHU, 1959 (Spisy Rabíndranatha Thákura, sv. 2.)
  • Thákur, Rabíndranáth. Povídky, essaye a projevy. Praha: SNKLHU, 1960. (Spisy Rabíndranatha Thákura, sv. 3.)
  • Thákur, Rabíndranáth. Poslední báseň. Praha: SNKLU, 1961. 2. vyd.: Praha: Vyšehrad, 2000. ISBN 80-7021-450-3.
  • Ishák, Ábu. Začarovaný dům. Praha: SNKLU, 1962.
  • Thákur, Rabíndranáth. Země karet. Praha: NČVU, 1962.
  • Bandjopádhjáj, Mánik. Tanec loutek. Praha: SNKLU, 1964.
  • Gangopádhjáj, Narájan. Vzdušné zámky. Praha: Odeon, 1967.
  • Thákur, Rabíndranáth. Gítáňdžali. Praha: Supraphon, 1973.
  • Valíulláh, Said. Strom bez kořenů. Praha: Odeon, 1974.
  • Thákur, Rabíndranáth. Muž a žena. Praha: Odeon, 1976. 2. vyd.: Praha: Vyšehrad, 2000. ISBN 80-7021-382-5.
  • Bandjopádhjáj, Bibhútibhúšan. Píseň o cestě. Praha: Mladá fronta, 1978. 2., opr. a rozš. vyd.: Praha: ExOriente, 2010. ISBN 978-80-904246-6-1.
  • Basu, Samareš. Pouť za nektarem nesmrtelnosti. Praha: Odeon, 1982.
  • Thákur, Rabíndranáth. Na břehu řeky Zapomnění. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-694-8
  • Šankar. Lidská džungle. Praha: ExOriente, 2011. ISBN 978-80-904246-7-8.

Preklady zo sanskritu a pálijštiny[upraviť | upraviť zdroj]

  • Sómadéva. Oceán příběhů. 2 sv. Praha: Odeon, 1981.
  • Rámájana. Praha: Argo, 2000. ISBN 80-7203-264-X.
  • Kautiljova Arthašástra, aneb, Učebnice věcí světských. Praha: Arista, 2001. ISBN 80-86410-02-1.
  • Upanišady. Praha: DharmaGaia, 2004. ISBN 80-86685-34-9.
  • O copatých mniších, šibalech a nevěrných manželkách: příběhy ze staré Indie. Praha: Knižní klub, 2007. ISBN 978-80-242-1718-5.
  • Džátaky: Příběhy z minulých životů Buddhy. 2., rozš. vyd. Praha: DharmaGaia, 2007. ISBN 978-80-86685-75-5.
  • Mánavadharmašástra, aneb, Manuovo ponaučení o dharmě. Praha: ExOriente, 2009. ISBN 978-80-904246-5-4.

Referencie[upraviť | upraviť zdroj]

  1. Seznam vyznamenaných na webových stránkách indické vlády. [1]
  2. PREINHAELTEROVÁ, Hana. „Dušan Zbavitel obdržel státní cenu za překladatelské dílo“. Nový Orient roč. 59, č. 4 (2004), s. 57.
  3. Bengali Studies: Special Issue Dedicated to Dušan Zbavitel to His 75th Birthday. Edited by William Radice. Archiv Orientální vol. 68, no. 3 (2000).

Literatúra[upraviť | upraviť zdroj]

  • ONDRAČKA, Lubomír. „O autorovi.“ In Dušan Zbavitel: Bengálská literatura: Od tantrických písní k Rabíndranáthu Thákurovi. Praha: ExOriente, 2008, s. 341-343, ISBN 978-80-904246-0-9.
  • PREINHAELTEROVÁ, Hana. „Dušan Zbavitel celebrates his 70th birthday.“ Archiv Orientální vol. 63, no. 3 (1995), s. 364-367. (Obsahuje Zbavitelovu bibliografii do r. 1994.)
  • PREINHAELTEROVÁ, Hana. „Dušan Zbavitel sedmdesátiletý.“ Nový Orient roč. 50, č. 2, (1995), s. 237-238.
  • VRŽDIAK, Radovan. „Up-to-date Bibliography of Dušan Zbavitel.“ Archiv Orientální vol. 68, no. 3 (2000), s. 535-536. (Doplnění bibliografie za roky 1995-1999.)

Externé odkazy[upraviť | upraviť zdroj]

Zdroj[upraviť | upraviť zdroj]

  • FILIT – zdroj, z ktorého pôvodne čerpal tento článok.
  • Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Dušan Zbavitel na českej Wikipédii.