Pižmoň: Rozdiel medzi revíziami
d odstránenie starej šablóny {{Link FA}} a {{Link GA}} |
Popis[editovat | editovat zdroj] Pižmoň severní je velké, zavalité zvíře se zakulacenou hlavou a poměrně krátkými končetinami. Pižmoň severní je sice o mnoho nižší než kráva, ale dosahuje skoro stejné hmotnosti 200 až 450 kg. Výška |
||
| Riadok 44: | Riadok 44: | ||
[[Kategória:Turovité]] |
[[Kategória:Turovité]] |
||
Popis[editovat | editovat zdroj] |
|||
Pižmoň severní je velké, zavalité zvíře se zakulacenou hlavou a poměrně krátkými končetinami. Pižmoň severní je sice o mnoho nižší než kráva, ale dosahuje skoro stejné hmotnosti 200 až 450 kg. Výška v kohoutku činí pouze 90 až 150 cm a jeho tělo je dlouhé 200 - 250 cm. Díky dlouhé a neobyčejně husté srsti pižmoň působí ještě nižším, ale robustním dojmem. Srst může měřit až 90 cm, takže na bocích sahá téměř k zemi. Na přední straně hlavy a končetinách je srst mnohem kratší. Zbarvení pižmoně je černohnědé až šedé, na hřbetě a čenichu světlejší. Mláďata někdy mívají na čele světlou skvrnu. Právě od dlouhé srsti je odvozen eskymácký název pižmoně umiŋmak, což v překladu znamená "chlupáč" či "vousáč". Pižmoň má čtyřprsté končetiny, ale došlapuje jen na dva prsty, podobně jako např. kráva. Jeho ocas je hustě osrstěný a nápadně krátký. Hlava pižmoně je klabonosá, tvarem trochu připomíná hlavu domácího berana. Oči i boltce jsou nápadně malé a čenich je porostlý srstí až k nozdrám, takže není vytvořen mulec. Pod tlamou má pižmoň husté "vousy" z prodloužené srsti. Mezi nápadné znaky pižmoně patří rohy, které nosí obě pohlaví. Rohy mohou měřit až 70 cm a jsou velmi mohutné. Na čele se stýkají a jejich báze zde vytvářejí jakousi "čelenku", díky níž je čelo pižmoně doslova opancéřované. Rohy se od této báze ohýbají směrem dolů a k ostré špici se hákovitě zahýbají. Obrněné čelo používají samci pižmoňů při vzájemných soubojích v době říje nebo při obraně před vlky. Tvrdí se, že kulka z kulovnice, vystřelená na pižmoně, se od jeho čela odrazila. |
|||
Verzia z 15:47, 13. január 2016
| Pižmoň severský | |
 | |
| Vedecká klasifikácia | |
|---|---|
| Vedecký názov | |
| Ovibos moschatus Zimmermann, 1780 | |
| Vedecká klasifikácia prevažne podľa tohto článku | |
Pižmoň severský (Ovibos moschatus) je severný prežúvavec z čeľade turovité (Bovidae).
Domovina
Pižmoň severný obýva severné časti Eurázie a Severnej Ameriky. Obýva Rusko, Grónsko a Aljašku.
Opis
Pižmoň je mohutne stavané zviera, ktoré patrí do radu prežúvavce. Má dlhú, hnedú, brčkavú srsť. Hlava je podobná ako pri kravách alebo bizónoch, má malé oči a zahnuté veľké rohy. Na veľkom tele sa tvorí hrb. Ma dlhé telo s krátkymi nohami.
Iné projekty
|
Tento článok týkajúci sa živočíchov je zatiaľ „výhonok“. Pomôž Wikipédii tým, že ho doplníš a rozšíriš. |
Popis[editovat | editovat zdroj] Pižmoň severní je velké, zavalité zvíře se zakulacenou hlavou a poměrně krátkými končetinami. Pižmoň severní je sice o mnoho nižší než kráva, ale dosahuje skoro stejné hmotnosti 200 až 450 kg. Výška v kohoutku činí pouze 90 až 150 cm a jeho tělo je dlouhé 200 - 250 cm. Díky dlouhé a neobyčejně husté srsti pižmoň působí ještě nižším, ale robustním dojmem. Srst může měřit až 90 cm, takže na bocích sahá téměř k zemi. Na přední straně hlavy a končetinách je srst mnohem kratší. Zbarvení pižmoně je černohnědé až šedé, na hřbetě a čenichu světlejší. Mláďata někdy mívají na čele světlou skvrnu. Právě od dlouhé srsti je odvozen eskymácký název pižmoně umiŋmak, což v překladu znamená "chlupáč" či "vousáč". Pižmoň má čtyřprsté končetiny, ale došlapuje jen na dva prsty, podobně jako např. kráva. Jeho ocas je hustě osrstěný a nápadně krátký. Hlava pižmoně je klabonosá, tvarem trochu připomíná hlavu domácího berana. Oči i boltce jsou nápadně malé a čenich je porostlý srstí až k nozdrám, takže není vytvořen mulec. Pod tlamou má pižmoň husté "vousy" z prodloužené srsti. Mezi nápadné znaky pižmoně patří rohy, které nosí obě pohlaví. Rohy mohou měřit až 70 cm a jsou velmi mohutné. Na čele se stýkají a jejich báze zde vytvářejí jakousi "čelenku", díky níž je čelo pižmoně doslova opancéřované. Rohy se od této báze ohýbají směrem dolů a k ostré špici se hákovitě zahýbají. Obrněné čelo používají samci pižmoňů při vzájemných soubojích v době říje nebo při obraně před vlky. Tvrdí se, že kulka z kulovnice, vystřelená na pižmoně, se od jeho čela odrazila.