Chemický prvok

Desať najrozšírenejších prvkov vo vesmíre

Prvok	Perc. zastúpenie
Vodík	73,900 %
Hélium	24,000 %
Kyslík	1,070 %
Uhlík	0,460 %
Neón	0,134 %
Železo	0,109 %
Dusík	0,097 %
Kremík	0,065 %
Horčík	0,058 %
Síra	0,044 %	Chemický prvek je látka skládající se z atomů jednoho druhu (atomů se stejným protonovým číslem). Počet prvků V přírodě se vyskytuje 92 prvků, další prvky byly vyrobeny uměle. Všechny prvky se dají systematicky uspořádat do periodické soustavy prvků. Protonové číslo Šablóna:Podrobně Určující vlastností prvků je protonové číslo (Z);– počet protonů (kladných nábojů) v jádře atomu. Prvek s 1 protonem v jádře je vodík, prvek s 92 protony v jádře je uran. Ostatní prvky v přírodě mají počet protonů mezi 1 a 92. Prvky s protonovým číslem větším než 92 a uměle vyrobené prvky s protonovým číslem větším než 92 jsou nestabilní a samovolně se rozpadají (přirozená radioaktivita). Důležité vlastnosti prvků Důležitými vlastnostmi prvků jsou: relativní atomová hmotnost, molární hmotnost, hustota, elektronová konfigurace, elektronegativita, běžná oxidační čísla, součinitel délkové teplotní roztažnosti, teplota tání, teplota varu, měrná tepelná kapacita, měrné skupenské teplo tání, měrné skupenské teplo varu, poločas rozpadu (u radioaktivních prvků). Základní pojmy Prvek – Prvek je látka složená ze stejného druhu neutrálních atomů, které mají shodné atomové číslo, avšak jejich hmotnostní čísla mohou být různá. Nuklid – Jako nuklid se označuje látka, která je složena z neutrálních atomů stejného druhu, přičemž všechny atomy mají shodné atomové číslo i hmotnostní číslo. Radionuklidy – Jako radionuklidy se označují takové nuklidy, jejichž jádra podléhají samovolné radioaktivní přeměně. Izotopy – Jako izotopy se označují nuklidy stejného prvku, které mají stejné atomové číslo, ale odlišné hmotnostní číslo, tzn. liší se počtem neutronů v jádře. Izobary – Jako izobary se označují nuklidy různých prvků, které mají shodné hmotnostní číslo a (samozřejmě) odlišné atomové číslo. Izotony – Izotony jsou nuklidy různých prvků se stejným neutronovým číslem, tzn. obsahují v atomovém jádře stejný počet neutronů. Izotony se liší v hmotnostním čísle i atomovém čísle. Izomery – Izomery jsou atomy stejného nuklidu, jejichž jádra se nachází v odlišných energetických stavech. Seznam všech objevených prvků Český název Latinský název Symbol (značka) Protonové číslo Z Relativní atomová hmotnost Ar Rok objevu aktinium actinium Ac 89 227,0277)* 1899 americium americium Am 95 243,0614)* 1944 antimon stibium Sb 51 121,75 starověk argon argonum Ar 18 39,948 1894 arsen arsenicum As 33 74,922 středověk astat astatium At 85 209,9871)* 1940 baryum barium Ba 56 137,34 1774 berkelium berkelium Bk 97 247,0703)* 1950 beryllium beryllium Be 4 9,0122 1797 bismut bismuthum Bi 83 208,980 starověk bohrium bohrium Bh 107 264,12)* 1981 bor borum B 5 10,811 1808 brom bromum Br 35 79,909 1826 cer cerium Ce 58 140,12 1803 cesium caesium Cs 55 132,905 1860 cín stannum Sn 50 118,69 starověk curium curium Cm 96 247,0704)* 1944 darmstadtium darmstadtium Ds 110 271)* 1994 draslík kalium K 19 39,102 1807 dubnium dubnium Db 105 262,1144)* 1970 dusík nitrogenium N 7 14,0067 1772 dysprosium dysprosium Dy 66 162,50 1886 einsteinium einsteinium Es 99 252,0830)* 1952 erbium erbium Er 68 167,26 1843 europium europium Eu 63 151,964 1901 fermium fermium Fm 100 257,0951)* 1952 flerovium** flerovium Fl 114 289)* 1999 fluor fluorum F 9 18,9984 1886 fosfor phosphorus P 15 30,973 8 1669 francium francium Fr 87 223,0197)* 1939 gadolinium gadolinium Gd 64 157,25 1880 gallium gallium Ga 31 69,72 1875 germanium germanium Ge 32 72,59 1886 hafnium hafnium Hf 72 178,49 1923 hassium hassium Hs 108 265,1306)* 1984 helium helium He 2 4,0026 1868 hliník aluminium Al 13 26,9815 1825 holmium holmium Ho 67 164,930 1879 hořčík magnesium Mg 12 24,312 1775 chlor chlorum Cl 17 35,453 1774 chrom chromium Cr 24 51,996 1797 indium indium In 49 114,82 1863 iridium iridium Ir 77 192,2 1802 jod iodum I 53 126,904 1811 kadmium cadmium Cd 48 112,40 1817 kalifornium californium Cf 98 251,0796)* 1950 kobalt cobaltum Co 27 58,933 1735 kopernicium** copernicium Cn 112 285)* 1996 krypton krypton Kr 36 83,80 1898 křemík silicium Si 14 28,086 1823 kyslík oxygenium O 8 15,9994 1774 lanthan lanthanum La 57 138,91 1839 lawrencium laurentium Lr 103 262,1097)* 1961 lithium lithium Li 3 6,939 1817 livermorium** livermorium Lv 116 283)* 2001 lutecium lutetium Lu 71 174,97 1907 mangan manganum Mn 25 54,938 1774 měď cuprum Cu 29 63,54 starověk meitnerium meitnerium Mt 109 268,1388)* 1982 mendelevium mendelevium Md 101 258,0984)* 1955 molybden molybdaenum Mo 42 95,94 1778 neodym neodymium Nd 60 144,24 1885 neon neon Ne 10 20,183 1898 neptunium neptunium Np 93 237,0482)* 1940 nikl niccolum Ni 28 58,71 1751 niob niobium Nb 41 92,906 1801 nobelium nobelium No 102 259,1010)* 1958 olovo plumbum Pb 82 207,19 starověk osmium osmium Os 76 190,2 1803 palladium palladium Pd 46 106,4 1803 platina platinum Pt 78 195,09 1738 plutonium plutonium Pu 94 244,0642)* 1940 polonium polonium Po 84 208,9824)* 1898 praseodym praseodymium Pr 59 140,907 1885 promethium promethium Pm 61 145 1938 protaktinium protactinium Pa 91 231,0359)* 1917 radium radium Ra 88 226,0254)* 1898 radon radon Rn 86 222,0176)* 1900 rhenium rhenium Re 75 186,2 1924 rhodium rhodium Rh 45 102,905 1803 roentgenium roentgenium Rg 111 272)* 1994 rtuť hydrargyrum Hg 80 200,59 starověk rubidium rubidium Rb 37 85,47 1861 ruthenium ruthenium Ru 44 101,107 1844 rutherfordium rutherfordium Rf 104 261,1088)* 1964 samarium samarium Sm 62 150,35 1879 seaborgium seaborgium Sg 106 263,1186)* 1974 selen selenium Se 34 78,96 1817 síra sulphur S 16 32,064 starověk skandium scandium Sc 21 44,956 1879 sodík natrium Na 11 22,9898 1807 stroncium strontium Sr 38 87,62 1790 stříbro argentum Ag 47 107,870 starověk tantal tantalum Ta 73 180,948 1802 technecium technetium Tc 43 97,9072 1937 tellur tellurium Te 52 127,60 1782 terbium terbium Tb 65 158,924 1843 thallium thallium Tl 81 204,37 1861 thorium thorium Th 90 232,0381)* 1828 thulium thulium Tm 69 168,934 1879 titan titanium Ti 22 47,90 1791 uhlík carboneum C 6 12,01115 starověk uran uranium U 92 (238) 1789 vanad vanadium V 23 50,942 1830 vápník calcium Ca 20 40,08 1808 vodík hydrogenium H 1 1,00797 1766 wolfram wolframium W 74 183,85 1781 xenon xenon Xe 54 131,30 1898 ytterbium ytterbium Yb 70 173,04 1878 yttrium yttrium Y 39 88,905 1794 zinek zincum Zn 30 65,37 starověk zirkonium zirconium Zr 40 91,22 1789 zlato aurum Au 79 196,967 starověk železo ferrum Fe 26 55,847 starověk V tabulce jsou uvedeny jen prvky, jejichž objev byl uznán Mezinárodní unií pro čistou a užitou chemii (IUPAC).  *) hodnota platí jen pro nejběžnější izotop (izotop s největším poločasem rozpadu)  **) oficiální český název dosud neschválen Související články Seznam chemických prvků Symbol prvku Sloučenina Směs Ion Externí odkazy Commons ponúka multimediálne súbory na tému Chemický prvok Commons Wikislovník Wikislovník obsahuje definíciu termínu: Chemický prvok Šablóna:Tabulka prvků Kategorie:Hmota Prvky Prvek Šablóna:Link GA látka zložená z [[atómof s rovnakým protónovým číslom. V minulosti používaná definícia prvku ako látky, ktorá je nedeliteľná na ďalšie zložky s inými chemickými vlastnosťami bola zamietnutá, nakoľko nebrala do úvahy rozdielné vlastnosti izotopov (najmä pri atómoch s nízkym protónovým číslom), ani alotropné modifikácie niektorých prvkov:D Rozhodujúcim kritériom odlišnosti jednotlivých prvkov je protónové číslo, štruktúra elektrónových obalov jednotlivých prvkov zasa determinuje ich chemické vlastnosti. Vďaka tomuto periodickému zákonu možno prvky usporiadať do periodickej tabuľky. V súčasnosti poznáme 118 chemických prvkov, z toho 94 sa vyskytuje na Zemi , zvyšných 24 bolo umelo pripravených (technécium ako prvý umelý prvok v roku 1937). Chemické značky prvkov Jednotlivé chemické prvky sa označujú značkami (symbolmi), táto tradícia pochádza už od alchymistov. Súčasný systém značenia zaviedol Berzelius, ktorý použil písmená latinskej abecedy a značky odvodil od latinských názvov prvkov, pričom značky sa uvádzajú veľkými písmenami, v prípade viacpísmenových kombinácií je veľké iba prvé písmeno (napr. Hydrogenium - vodík, Ferrum - železo). Odlíšenie izotopov jednotlivého prvku sa vyznačuje horným indexom pred prvkom (napr. 235U, 238U). Výnimku tvorí deutérium (symbol D) a trícium (symbol T). Vznik prvkov Vznik a vývoj vesmíru začína podľa dnes všeobecne uznávanej teórie veľkým treskom. Predpokladá sa, že všetka hmota vesmíru bola obsiahnutá v prajadre obrovskej hustoty a teploty, ktoré explodovalo a hmota bola rovnomerne rozdelená do priestoru. Podľa jedného modelu bola na počiatku hustota vesmíru 10^96 g. cm^-3 a teplota 10^32 K. Priestor vtedy obsahoval elementárne častice, ktoré sa vplyvom priaznivých podmienok začali spojovať. Vznikli jadra deutéria a hélia. Tak sa začal proces tvorenia prvkov. Telesá, u ktorých môžeme určiť relatívne zastúpenie aspoň niektorých prvkov, sú: - Slnko a hviezdy - plynné hmloviny - medzihviezdna hmota - častice kozmického žiarenia - Zem, Mesiac a meteority - iné planéty, asteroidy a kométy slnečnej sústavy Relatívne rozšírenie prvkov klesá približne exponenciálne so vzrastajúcim hmotnostným číslom A až k hodnote A » 100 Medzi Z = 23 až 28, kam patria V, Cr , Mn, Fe, Co a Ni, je výrazné maximum u Fe, ktoré je 103 krát rozšírenejšie, než by sa z obecného priebehu očakávalo. Deutérium, Li, Be a B sú v porovnaní so susednými prvkami H, He, C a N vzácnejšie. Medzi ľahkými jadrami sú rozšírenejšie tie, ktoré majú hmotnostné číslo deliteľné štyrmi, než atómy susedné. Atómy s párnym A sú rozšírenejšie ako atómy s A nepárnym. Atómy ťažkých prvkov majú sklon byť bohatšie na neutróny Maximum s dvoma vrcholmi sa objavuje u A = 80, 90 A = 130, 138 a A = 196, 208 Syntéza prvkov Na objasnenie vzniku a vývoja rôznych typov hviezd a na vysvetlenie relatívneho zastúpenia prvkov boli navrhnuté tieto druhy jadrových reakcií: 1. Exotermické deje, ktoré prebiehajú vo vnútri hviezd a zahrňujú vodíkové, héliové, uhlíkové horenie, a-proces a rovnovážny alebo e-proces. 2. Záchyty neutrónov zahrňujúce s-proces (záchyt pomalých neutrónov) a r-proces (záchyt rýchlych neutrónov). 3. Rôzne ďalšie procesy, medzi ktoré patrí p-proces (záchyt protónov) a štiepenie vo vnútri hviezd, a x-proces, ktorý zahrňuje štiepenie galaktickými kozmickými lúčmi v medzihviezdnom priestore. 1H + 1H → 2H + e+ + ne 2H + 1H → 3He + g 3He + 3He → 4He + 21H Vodíkové horenie 4He + 4He ↔ 8Be 8Be + 4He ↔ 12C* → 12C + \gamma žiarenie 12C + 12C → 24Mg + \gamma žiarenie → 23Na + 1H → 20Ne + 4He Héliové a uhlíkové horenie Iné projekty Commons Commons ponúka multimediálne súbory na tému Chemický prvok Externé odkazy WebElements Po kliknutí na prvok sa objavia podrobné informácie v nemčine