Zbraslavská kronika

z Wikipédie, slobodnej encyklopédie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Poslední přemyslovskí králi na vyobrazení v Zbraslavskej kronike

Zbraslavská kronika je latinsky písaná kronika (Chronicon aula regiăo), ktorá vznikala v rozmedzí rokov 1305 - 1339 v cisterciánskom Zbraslavskom kláštore. Autormi tohto monumentálneho diela sú opáti Ota Durynský a Petr Žitavský.

Obsah kroniky[upraviť | upraviť kód]

V prvej časti kroniky, ktorá bola písaná pravdepodobne v rokoch 1305-1314 opátom Otom, je výrazná tendencia k oslave Václava II., zakladateľa Zbraslavského kláštora. Za deväť rokov Ota napísal 51 kapitol, venujúce sa osobe kráľovského mecenáša tak, aby Václav získal u prípadného čitateľa čo najviac sympatií. Ota sa snažil vystihnúť duševný život a ťažkú ​​dobu detstva, dospievania a samotnej vlády Václava spôsobom u stredovekých spisovateľov vzácnym. Otovu prácu ukončila smrť v marci 1314 a tak nestihol popísať ani Václavovu korunováciu.

V začatej kronike potom pokračoval budúci opát Peter Žitavský, ktorý sa v druhej časti kroniky pokúsil o zlúčenie glorifikácie predposledného Přemyslovca s oslavou novej Luxemburgovskej dynastie, panujúcej na českom tróne. Preto uvádza pri líčení smrti Václava II. aj cisárovnej Markéty zázraky, ktoré mali zvýšiť prestíž oboch osobností. Vo svojom rozprávaní sa na rozdiel od Ota nesústredil len na zbraslavské a české udalosti, ale aj na udalosti a záležitosti iných kráľovstev a zaujímavé príhody vôbec.

Zbraslavská kronika sa tak stala najdôležitejším prameňom pre české dejiny prvej polovice 14. storočia. Obsahuje okrem prozaického textu veľké množstvo veršov, z veľkej časti leoninských hexametrov. Bola mnohými opisovaná, celé dlhé úseky zo Zbraslavskej kroniky sa nachádzajú aj v Kronike Františka Pražského, v diele Beneš Krabice z Veitmile a čiastočne aj v kronike Pulkavovej.

Časti kroniky[upraviť | upraviť kód]

Kniha prvá[upraviť | upraviť kód]

Kniha druhá[upraviť | upraviť kód]

Sú tu spísané udalosti od roku 1317 takmer až do Karolovho návratu do Čiech, teda cca do konca leta 1333. Záznamy sú vykonané letopiseckým spôsobom (zvyčajne sa na jar zapísali udalosti roka minulého) a druhá kniha kroniky teda nemá jednotlivé kapitoly a udalosti sú za sebou mechanicky zoradené bez vzájomnej súvislosti.

Kniha tretia[upraviť | upraviť kód]

Začína veľmi nadšeným opísaním návratu mladého princa Karola a končí rokom 1337 vyhotoveným na jar 1338. Ďalej sa už Peter Žitavský nedostal.

Hladomor v Čechách[upraviť | upraviť kód]

V celém království nastal nedostatek potravin. V zemi se rozmohl mor tak prudký, jaký žádný stařec nepamatoval. Když lidé neměli potravy, živili se rozličnými druhy bylin, aby vysíleni tísnivým hladem náhle nezahynuli, ale nikdy nemůže lidská přirozenost dlouho vydržet, živí-li se semeny a trávou. Většina lidí jedla mršiny koní a ostatních zvířat, ohryzující maso jako psi z kostí syrové a nesolené a tím rychleji hromadně umírali. Čím více byli souženi hladem, tím více se obraceli k nezvyklé stravě. O neslýchaném soužení hladem svědčí i jedna matka, která zapomínajíc na mateřské city zabila nemluvně u svých prsou, aby nasycena jeho tělem mohla na chvilku prodloužit svůj bídný život. Před očima synům hynou hladem rodiče, bezprostředně následujíc již zemřelé. Od zápachu mrtvol se kazí vzduch a ten, kdo snad mohl žít déle, nakažen smradlavým vzduchem náhle se zadusí. Bratr chystá pohřeb bratru a hned ho spěšně ve smrti následuje. Hřbitovy nestačí a pro pohřbívání jsou kopány velké jámy, do nichž neustále přivážejí na vozech mnoho mrtvol a shazují je tam. Stalo se, že byl jeden lékař domněle mrtvý vhozen do připravené jámy, tam nabyl trošku vědomí a po tři dny ohryzoval lidské maso, poté ho položivého vytáhli. Když tedy lidé schli strachem z hladu, část ztrápeného národa opustila rodnou půdu a přestěhovala se do okolních zemí, kde si vydělávala mezi neznámým lidem na životní potřeby způsobem, kterým dovedla.
Zbraslavská kronika

Iné projekty[upraviť | upraviť kód]

Externé odkazy[upraviť | upraviť kód]

Zdroj[upraviť | upraviť kód]

Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Zbraslavská kronika na českej Wikipédii.