František Dvorník

z Wikipédie, slobodnej encyklopédie
František Dvorník
český byzantológ
František Dvorník
Narodenie14. august 1893
Chomýž, Česko
Úmrtie4. november 1975 (82 rokov)
Chomýž, Česko

František Dvorník (* 14. august 1893, Chomýž, Česko – † 4. november 1975, tamže) bol český byzantológ svetového významu. V anglofónnom prostredí publikoval a bol známy aj ako Francis Dvornik.

Životopis[upraviť | upraviť zdroj]

Narodil sa a vyrastal v katolíckej rodine v obci Chomýž. Maturoval na arcibiskupskom gymnáziu v Kroměříži v roku 1912.[1] V rokoch 1912 až 1916 študoval na teologickej fakulte v Olomouci. V roku 1916 bol vysvätený na kňaza. Následne pôsobil v pastorácii v mestách Bílovec a Vítkov.[2][pozn 1] V rokoch 1919 – 1920 študoval slavistiku a archeológiu na UK v Prahe. V roku 1920 obhájil na bohosloveckej fakulte v Olomouci dizertáciu, za čo mu bol udelený doktorát z teológie. Pokračoval štúdiom byzantológie na Sorbonne (1920 – 1926).[3][pozn 2] Navštevoval tiež École des sciences politiques, v roku 1923 získal diplom z politológie. Na základe monografie (jeho dizertačnej práce) Les Slaves. Byzance et Rome au IXe siècle mu Sorbonna v roku 1926 udelila titul „docteur ès lettres“.[pozn 3] V roku 1927[4] (prípadne 1928[3]) sa habilitoval na Katolíckej teologickej fakulte UK v odbore cirkevné dejiny. Spoluzakladal Slovanský ústav v Prahe a časopis Byzantoslavica. V akademickom roku 1938/1939 ho UK oslobodila od akademických povinností kvôli vedeckému bádaniu. Odišiel do Veľkej Británie, na jar v roku 1940 odcestoval do Francúzska. Po napadnutí Francúzska nacistickým Nemeckom sa mu podarilo dostať sa späť do Veľkej Británie. Tu prežil druhú svetovú vojnu. V roku 1948 dostal pozvanie, aby prišiel na jeden rok ako hosťujúci profesor, od Dumbarton Oaks (súčasť Harvardovej univerzity). Následne dostal možnosť zostať tu natrvalo ako riadny člen fakulty, najprv ako „Senior Scholar“ (v rokoch 1948 – 1949)[5] a potom ako profesor byzantskej histórie[pozn 4], konkrétne profesor vyšších byzantských štúdií[3].[4] Aktívne sa zúčastnil druhého vatikánskeho koncilu ako poradca pre oblasť histórie a ekumenizmu. Od roku 1964 pôsobil ako emeritný profesor.[5] Počnúc rokom 1965 pravidelne cez letné prázdniny navštevoval Česko-Slovensko, v roku 1975 zomrel na následky infarktu v rodnej obci Chomýž.

Význam a prínos[upraviť | upraviť zdroj]

Bol najväčším českým byzantológom.[6] Venoval sa štúdiu vzťahov Byzancie k slovanským národom, vzťahu duchovnej a svetskej moci v Byzancii, obdobiu schizmy počas patriarchátu Fotia. Pápež Pavol VI. mu za vedecké zásluhy v odbore cirkevných dejín udelil titul monsignore. V roku 1992 mu bol udelený in memoriam Rád Tomáša Garrigua Masaryka III. triedy.[7]

Knižná bibliografia[upraviť | upraviť zdroj]

  • Les Slaves, Byzance et Rome au IXe siècle. Paríž: Institut d’études slaves, 1926
  • La Vie de Saint Grégoire le Décapolite et les Slaves macédoniens au IXe siècle. Paríž: Institut d’études slaves, 1926
  • Život Svatého Václava, k tisícímu výročí jeho mučednické smrti. Praha, 1929
  • Les légendes de Constantin et de Méthode vues de Byzance. Praha: Slovanský ústav, 1933
  • National Churches and the Church Universal. Londýn: Dacre Press, 1944
  • The Kiev State and Its Relations with Western Europe. Londýn: Transactions of the Royal Historical Society 29, 1947
  • The Photian Schism: history and Legend. Cambridge: University Press, 1948
  • The Making of Central and Eastern Europe. Londýn: Polish Research Centre, 1949
  • Svatý Vojtěch, druhý pražský biskup. Chicago, 1950
  • The Slavs, Their Early History and Civilisation. Boston, 1956
  • The Idea of Apostolicity in Byzantium and the Legend of the Apostle Andrew. Dumbarton Oaks Studies 4, Cambridge 1958
  • The General Council of the Church. Londýn: Burns and Oates, 1961
  • The Slavs in European History and Civilization. New Brunswick: Rutgers University Press, 1962. Dostupné online.
  • Byzance et la primauté romaine. Paríž: Éditions du Cerf, 1964
  • The Slavs between East and West. Milwaukee: Marquette University Slavic Institute Papers 19, 1964
  • Early Christian and Byzantine Political Philosophy, Origins and Background. Washington: Dumbarton Oaks Studies 9, 2 diely, 1966
  • Se znamením kříže. Rím: Křesťanská akademie, 1967
  • Svatý Václav, dědic České země. Rím: Křesťanská akademie, 1968
  • Byzantine Missions among the Slavs. New Brunswick: Rutgers University Press, 1970
  • Photian and Byzantine Ecclesiastical Studies. Londýn, 1974
  • Origins of Intelligence Services: the Ancient Near East, Persia, Greece, Rome, Byzantium, the Arab Muslim Empires, the Mongol Empire, China, Moscovy. New Brunswick: Rutgers University Press, 1974

Vydané v češtine[pozn 5][upraviť | upraviť zdroj]

  • Byzantské misie u Slovanů. Preklad Vladimír Vavřínek. Vyd. 1. Praha : Vyšehrad, 1970. 393 s. (Historica.)
  • Zrod střední a východní Evropy : mezi Byzancí a Římem. Preklad Petr Slunéčko. V českém jazyce vyd. 1. Praha : Prostor, 1999. 525 s. (Obzor; zv. 21.) ISBN 80-7260-005-2.
  • Počátky zpravodajských služeb : starověký Blízký východ, Persie, Řecko, Řím, byzantská říše, arabsko-muslimské říše, mongolská říše, Čína, Moskevské knížectví. Preklad Petra Kůsová. V českém jazyce vyd. 1. Praha : Prostor, 2001. 404 s. (Obzor; zv. 37.) ISBN 80-7260-056-7.
  • Zrod střední a východní Evropy : mezi Byzancí a Římem. Preklad Petr Slunéčko. V českém jazyce vyd. 2. Praha : Prostor, 2008. 525 s. (Obzor; zv. 73.) ISBN 978-80-7260-195-0.
  • Fotiovo schizma : historie a legenda. Preklad Tereza Heiderová. Vyd. 1. Olomouc : Refugium Velehrad-Roma, 2008. 575 s. (Prameny spirituality; zv. 5.) ISBN 978-80-86715-94-0.

Vydané v slovenčine[upraviť | upraviť zdroj]

  • Život svätého Václava: K tisícemu výročiu jeho mučedlníckej smrti. Praha: Výbor jubilejných osláv, 1929

Poznámky[upraviť | upraviť zdroj]

  1. Prípadne aj obec Waltersdorf.[3]
  2. Pobyt v Paríži mu umožnilo štipendium od českých katolíkov v USA.[4]
  3. Ako prvému Čechovi vôbec.[4]
  4. Ako prvý rímskokatolícky kňaz na tejto tradične protestantskej univerzite.[4]
  5. Knihy pôvodne vydané v češtine sú v oddieli Knižná bibliografia; v tomto oddiele sú uvedené preklady diel pôvodne vydaných v francúzštine a angličtine.

Referencie[upraviť | upraviť zdroj]

  1. František Dvorník [online]. Filozofická fakulta Masarykovej univerzity, [cit. 2009-05-09]. Dostupné online. (po česky)
  2. Kdo byl František Dvorník. ZPRAVODAJ, september 2001, roč. 1. Dostupné online [cit. 2009-12-20]. [nefunkčný odkaz]
  3. a b c d AMBROS, Pavel: František Dvorník in DVORNÍK, František. Fotiovo schizma: Historie a legenda. Preklad Tereza Heiderová. 1. vyd. Olomouc : Refugium Velehrad-Roma, 2008. 575 s. (Prameny spirituality; zv. 5.) ISBN 978-80-86715-94-0. S. 532-533.
  4. a b c d e VAVŘÍNEK, Vladimír: Český historik František Dvorník in DVORNÍK, František. Zrod střední a východní Evropy: Mezi Byzancí a Římem. Preklad Petr Slunéčko. 2. vyd. Praha : Prostor, 2008. 525 s. (Obzor; zv. 73.) ISBN 978-80-7260-195-0. S. 513-522.
  5. a b DER NERSESSIAN, Sirarpie. Francis Dvornik. Dumbarton Oaks Papers, 1973, čís. 27, s. 1-11. ISSN 0070-7546.
  6. ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, et al. Dějiny Byzance. Vyd. 1. Praha : Academia, 1992. 529 s. ISBN 80-200-0454-8. S. 473.
  7. Řád Tomáše Gariggue Masaryka [online]. [Cit. 2009-12-20]. Dostupné online. (po česky)

Ďalšia literatúra[upraviť | upraviť zdroj]

Externé odkazy[upraviť | upraviť zdroj]