Siaha
Siaha je názov mnohých najmä dĺžkových, ale aj plošných, priestorových alebo hmotnostných mier.[1][2]
Názvy v iných jazykoch
[upraviť | upraviť zdroj]- angličtina: fathom[3]
- arabčina: bá’[4]
- čeština: sáh[3]
- čínština: čang (starší prepis: chang)[5][6]
- dánčina a nórčina: favn[3]
- francúzština: toise, brasse, canne[7][8][3]
- gréčtina (starovek): ὀργυιά/ὄργυια (prepisy: orgyia, orguia, orgyiá) alebo ὀργυιή (prepisy: orgyié, orguié)[9][3][10][11][12]
- holandčina: vadem[3], vaam[13]
- chorvátčina: hvat[3]
- inkský jazyk: rikra, cota-k’aspi[3]
- japončina: ken (staršie: keng, inck)[14][3], hiro[15]
- latinčina (pre strednú Európu alebo starovekeké Grécko; starorímsky ekvivalent neexistoval): orgia, orgya[1][16][17][9], ojedinele aj amplexus[18]
- maďarčina: öl[19]
- mjanmárčina: la(e)n[20]
- nemčina: Klafter, Faden[3][21][22][23][24]
- polština: sążeń, siąg[25]
- portugalčina: braça, jarda[3][26]
- ruština: sažeň[3]
- srbčina: chvat (starší prepis aj: khvat)[27][28]
- sumerčina: gi[9][29]
- španielčina: braza, estado, toesa, (námorná:) braca[30], (v Amerike:) brazada[31], cana[32]
- švédčina: famn[3]
- taliančina: tesa[2], canna[3]
- thajčina: wa(h)[3]
Dĺžková miera
[upraviť | upraviť zdroj]Ako jednotka dĺžky má siaha zodpovedať rozpätiu roztiahnutých ramien od špičiek prstov po špičky prstov. Vyskytovala sa už v starovekom Egypte, Mezopotámii a v starovekom Grécku[33][34][9].
Na Slovensku (v Uhorsku) sa do roku 1874 (zavedenie metrického systému) používali najmä tieto siahy (všetky sa delili na 6 stôp)[1][35]:
- viedenská siaha = 1,89648 m
- bratislavská siaha = 1,9010 m
- banskoštiavnická siaha (banská siaha, banskomestská siaha) = 2,0220 m
Okrem toho existovala kráľovská siaha (lat. amplexus regius/amplexus regalis/orgia regia; = 16 kráľovských stôp) = 3,056 alebo 2,5-3 m (napr. 2,98 m).[1][36][18]
Niektoré zahraničné siahy:
- Arábia: bá’ = 3 m[37]
- Česko[3][38]:
- Čína: čang = 3,2 m[6]
- Dánsko a Nórsko: favn = 1,883 m[39]
- Francúzsko[40][41][42][43]:
- pôvodne: veľa rôznych lokálnych hodnôt pre toise a canne (pozri http://sizes.com/units/toise_local.htm)
- 1766 -1812: toise de Paris/ toise de Pérou/ toise d‘ordonnance = 1,949 m
- 1812 - 1840: toise usuelle / toise métrique = 2 m
- brasse = a) 1,624 m (19. stor.), b) synonymum slova toise
- Grécko (starovek): orgyia (orgyié) = a) 1,776 m, b) 1,850 m, c) 1,85136 m[12][44][10]
- Holandsko: vadem (vaam) = 1,699 m[45][46]
- Chorvátsko, Srbsko: hvat (srbsky: chvat) = viedenská siaha[27]
- Inkovia: rikra = 1,62 m[47]
- Japonsko: ken = 1,82 m[14]
- Maďarsko: ako na Slovensku
- Mexiko: braza (toesa, estado) = 1,677 m[48]
- Mjanmarsko: la(e)n = 1,941 m[20]
- Nemecko - napr.[49]:
- Bavorsko: Klafter = 1,7512 m
- Berlín, Prusko: Klafter (Faden) = 1,8831 m
- Darmstadt: Klafter = 2,5000 m
- Gdansk: Klafter (Faden) = a) 1,7213 m, b) ako Berlín
- Hamburg: Klafter (Faden) = 1,7189 m
- Lipsko: Klafter = 1,6959 m
- Weimar: Klafter = 1,6919 m
- Paraguaj: toesa = 1,677 m[50]
- Peru: braza (toesa) = 1,69 m[50]
- Poľsko[25][51]:
- sążeń staropolski (staropoľská siaha) = 1,787 m
- sążeń nowopolski (novopoľská siaha) = 1,728 m
- Portugalsko: braça (jarda) = 2,2 m[51]
- Rakúsko: Klafter (Wiener Klafter) = viedenská siaha[52]
- Rusko: sažeň (ruská siaha, kulač) = 2,1336 m[25][53]
- Spojené kráľovstvo a Spojené štáty americké: fathom (morská siaha) = 1,8288 m (staršie existovali aj ďalšie dva fathomy: 1,6764 m a 1,524 m)[54][34]
- Sumeri: gi (trstina) = cca. 3 m[55]
- Španielsko[30]:
- braza (estado, toesa) = 1,672 m
- cana = 1,552 m
- Švajčiarsko[56]:
- do roku 1838 (rôzne veľkosti podľa kantónu), napr. 2,6 - 2,9 m alebo 1,95 m alebo 1,8-2,6 m alebo 3 m.
- od roku 1838/1851: Klafter/toise/tesa = 1,8 m
- Švédsko: famn = 1,78 m[57]
- Taliansko - napr.:[58][59]
- Neapol: canna = a) 2,0961 m, b) 2,646 m[59], c) mnohé ďalšie
- Rím: canna = a) 1,9920 m, b) 2,23425 m, c) 1,250 m
- Toskánsko: canna (pertica) = a) 2,9180 m, b) 2,332 m
- Palermo: canna = 1,9423 m
- Turin: tesa = 1,7126 m
- Thajsko: wa(h) = 1,981 m[60]
Plošná miera
[upraviť | upraviť zdroj]Siaha môže byť aj plošná miera (tzv. štvorcová siaha). Napríklad v habsburskej monarchii (vrátane Uhorska) existovala tzv. viedenská štvorcová siaha = 3,5966 m², ktorá bola uvedená aj v tereziánskom urbáre. Ďalej napríklad existovala banská štvorcová siaha = 4,10 m²[1][52][35].
Priestorová miera
[upraviť | upraviť zdroj]Používala sa aj ako merná jednotka na drevo (tzv. priestorová siaha). Obyčajne ide o priestor dlhý 1 (dĺžkovú) siahu a vysoký 1 (dĺžkovú) siahu, ale jeho šírka sa rôzni podľa regiónu. Napríklad v Uhorsku bolo priestorová siaha priestor s výškou a dĺžkou jednej (dĺžkovej) siahy, ale šírkou iba 1/2 (dĺžkovej) siahy. Jej objem bol 3,4 m³. Skutočná hmota dreva predstavovala asi 2,526 m³.[1][61][62].
Iný príklad je Haiti, kde bola siaha priestorová merná jednotka na akékoľvek účely; jej veľkosť bola 8 m³[41].
Hmotnostná miera
[upraviť | upraviť zdroj]Okrem toho sa používala v Uhorsku aj ako jednotka na seno s hmotnosťou asi 30 centárov (pričom 1 centár = 56,1229 až 58,92906 kg).[1]
Referencie
[upraviť | upraviť zdroj]- ↑ a b c d e f g siaha. In: Encyklopédia Slovenska V R – Š. 1. vyd. Bratislava : Veda, 1981. s. 230.
- ↑ a b Klafter [online]. Bern: Historisches Lexikon der Schweiz, rev. 2015-03-09, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p sáh. In: CHVOJKA, Miloš; SKÁLA, Jiří. Malý slovník jednotek měření. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1982. 280 s. (Malé encyklopedie; zv. 13.) S. 207.
- ↑ Arabisch-Deutsch Übersetzung für "باعة" [online]. LANGENSCHEIDT, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online. S. 515 – 516.
- ↑ a b REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 34.
- ↑ toise some local values [online]. Sizes, rev. 2006-11-07, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ heslá toise, brasse, canne. In: DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online.
- ↑ a b c d ROTTLÄNDER, R. C. A. Erläuterungen zur Gliederung der vormetrischen Längeneinheiten [online]. [Cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ a b CARDARELLI, Francois. Scientific Unit Conversion: A Practical Guide to Metrication. London; New York : Springer, 1997. Dostupné online. ISBN 3540760229. S. 258.
- ↑ KÖBLER, Gerhard. ὀργυιά (orgyiá), ὄργυια (órgyia), ὀργυιή (orgyiḗ) [online]. [Cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ a b REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 88.
- ↑ DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online. S. 565.
- ↑ a b REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 62.
- ↑ HEPBURN, James Curtis. A Japanese-English and English-Japanese Dictionar. 2. vyd. Shangai : American Presbyterian mission Press, 1872. Dostupné online. S. 134.
- ↑ orgia. In: Allgemeine Encyclopädie für Kaufleute und Fabrikanten so wie für Geschäftsleute überhaupt: oder, Vollständiges Wörterbuch. Leipzig: Verlag Otto Wigand, 1838. dostupné online s. 613.
- ↑ Quadrata orgyia. In: KIADTA PÁPAY, Sámuel. Észrevételek a magyar nyelvnek a polgári igazgatásra és törvénykezésre való alkalmaztatásáról. Veszprém : Özvegy Számmar Klára Betüivel, 1807. Dostupné online. S. 207.
- ↑ a b amplexus. In: BARTAL, Antonius. Glossarium mediae et infimae latinitatis regni hungarle. Lipsiae : in aedibus B.G. Teubneri, 1901. Dostupné online. S. 30.
- ↑ öl. In: Révai nagy lexikona XV. Budapest : Révai Testvérek Irodalmi Intézet Részvénytársaság, 1922. Dostupné online. S. 20.
- ↑ a b REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 19.
- ↑ Klafter. In: CHVOJKA, Miloš; SKÁLA, Jiří. Malý slovník jednotek měření. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1982. 280 s. (Malé encyklopedie; zv. 13.) S. 133.
- ↑ Faden. In: CHVOJKA, Miloš; SKÁLA, Jiří. Malý slovník jednotek měření. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1982. 280 s. (Malé encyklopedie; zv. 13.) S. 96.
- ↑ REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 73, 102.
- ↑ DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online. S. 524 – 525.
- ↑ a b c sążeń [online]. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ braca. In: CHVOJKA, Miloš; SKÁLA, Jiří. Malý slovník jednotek měření. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1982. 280 s. (Malé encyklopedie; zv. 13.) S. 63.
- ↑ a b Merne jedinice u KZ i KN [online]. Beograd: Republički geodetski zavod, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. Archivované 2015-12-22 z originálu.
- ↑ REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 64.
- ↑ gi [REED]. In: The Pennsylvania Sumerian Dictionary [online]. University of Pennsylvania Museum of Anthropology and Archaeology, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ a b REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 96.
- ↑ sáh. In: DUBSKÝ, Josef, a kol. Velký česko-španělský slovník II. P – Ž. 1. vyd. Praha : Academia, 1996. 1309 s. ISBN 80-200-0368-1. S. 479.
- ↑ canne. In: DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online.
- ↑ Sążeń [online]. Grupa Onet.pl, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. Archivované 2015-12-22 z originálu.
- ↑ a b fathom. In: The Oxford English Dictionary Second Edition on CD-ROM Version 4.0. ISBN 978-0-19-956383-8.
- ↑ a b CAMBEL, Samuel, ed. Dejiny Slovenska II: (1526-1848). 1. vyd. Bratislava: Veda, 1987, s. 814.
- ↑ MAGYAR PÉNZTÖRTÉNET 1000–1325 [online]. [Cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ باع [online]. Arabic Word Study Tool, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ sáh. In: Malá československá encyklopedie V Pom – S. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. s. 487 – 488.
- ↑ REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 37, 79.
- ↑ brasse [online]. Sizes, rev. 2008-09-13, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ a b toise [online]. Sizes, rev. 2004-08-07, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 46, 48.
- ↑ heslá toise a brasse. In: DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online.
- ↑ LANDERGOTT, Josef. Míry a váhy: Nejpoužívanější starověké míry a váhy [online]. [Cit. 2015-12-21]. Dostupné online. Archivované 2015-12-22 z originálu.
- ↑ REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 79.
- ↑ DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online. S. 524.
- ↑ MCELWAIN, Douglas. Inca Metronomy – An Intersection of Cultural Elements [online]. Electrum Magazine, 30.3.2015, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 72.
- ↑ DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online. S. 525, 526.
- ↑ a b REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 82.
- ↑ a b REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 83.
- ↑ a b Klafter [online]. Österreich-Lexikon, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 92.
- ↑ REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 25.
- ↑ REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 54.
- ↑ Toise [online]. Bern: Historisches Lexikon der Schweiz, rev. 2012-03-30, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 99.
- ↑ DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online. S. 83, 526.
- ↑ a b REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 58.
- ↑ REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 104.
- ↑ Klafter [online]. Sizes, rev. 2007-07-26, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ KRÜGER, Johann Friedrich. Vollständiges Handbuch der Münzen, Masse und Gewicht aller Länder der Erde. Quedlinburg; Leipzig : Verlag Gottfried Basse, 1830. Dostupné online. S. 138.