Svatopluk Čech

z Wikipédie, slobodnej encyklopédie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svatopluk Čech
český básnik, prozaik, novinár a cestovateľ
Svatopluk Čech
Osobné informácie
PseudonymNevolný, Volný
Narodenie21. február 1846
 Ostředek, Česko
Úmrtie23. február 1908 (62 rokov)
 Praha-Holešovice, Česko
Národnosťčeská
Zamestnanienovinár, spisovateľ, básnik, advokát
Dielo
Literárne hnutieRuchovci
PodpisSvatopluk Čech, podpis
Odkazy
Spolupracuj na CommonsSvatopluk Čech
(multimediálne súbory na commons)
Portrét Svatopluka Čecha
Čechov pohrebný sprievod na Václavskom námestí v Prahe
Ukladanie pozostatkov Svatopluka Čecha na Vyšehradskom cintoríne
Náhrobok Svatopluka Čecha na Vyšehrade

Svatopluk Čech (* 21. február 1846, Ostředek[1] – † 23. február 1908, Praha-Holešovice[2]) bol český básnik, prozaik, novinár a cestovateľ, ktorý sa preslávil fantastickými príbehmi pána Broučka.[3]

Život[upraviť | upraviť zdroj]

Narodil sa v Ostředku u Benešova. Jeho otec František Jaroslav Čech (1817, Peruc – 1877, Slupka, Bukovina) bol panský hospodársky správca a český vlastenec. V rokoch 1848 – 1849 v čase konania kroměřížského snemu pôsobil v Kroměříži ako novinár. Povolanie a vlastenectvo otca boli dôvodom častého sťahovania v dobe básnikovej mladosti.[4] Detstvo prežil Benešovsku v Ostředku, Jezeře, Střížkove a Postupiciach[5] a v Litni na Berounsku. V Prahe vyštudoval piaristické gymnázium a neskôr práva. Prispieval do almanachu Ruch a časopisu Kvety, od roku 1871 bol redaktorom Světozoru. V rokoch 1873-1876 pôsobil ako redaktor Lumír, krátko pôsobil aj v Národných listoch. V roku 1873 bol členom advokátskej kancelárie vo Slanom, toho istého roku však prax zanechal a venoval sa jej až v rokoch 1876 – 1879, kedy bol členom advokátskej kancelárie v Prahe. Riadnym členom Českej akadémie vied a umení zvolený dňa 3. júla 1890, svojho členstva sa vzdal v roku 1895.[6]

Veľa cestoval, navštívil Kaukaz, Chorvátsko, Dánsko, Poľsko, Taliansko, Paríž. V rokoch 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. Koniec života trávil v Prahe na Letnej, v Holešoviciach a v Tróji. Pochovaný bol s veľkou slávou na Vyšehrade. Na hrobe (podľa návrhu architekta Antonína Wiehla)[7] bola inštalovaná portrétna socha v životnej veľkosti, dielo Jakuba Obrovského.[8]

Dielo[upraviť | upraviť zdroj]

Jeho dielo je žánrovo veľmi bohaté. Písal predovšetkým eposy s mnohými prirovnaniami a opisy, ktorými je prerušovaná dej, ale aj sociálnu, politickú a alegorickú lyriku, satiry, poviedky a romány. Svojimi Výletmi pana Broučka sa stal jedným z priekopníkov science fiction v českej literatúre. Napísal tiež veľké množstvo humoristických poviedok, čŕt a fejtónov, ku ktorým čerpal často námety z advokátskeho prostredia. Mnohokrát bol kritizovaný za frázovitosť. Uznával, že jeho poézia môže pôsobiť frázovite, ale on sa hlásil k trvalým hodnotám, ktoré si v sebe niesol celý život (napr. láska k vlasti, túžba po sociálnej spravodlivosti atp.).[9][10]

  • Husita na Baltu (1868 v almanachu Ruch), historický epos, ktorý porovnáva dobu husitských vojen s búrkou v ľudských vzťahoch
  • Oběti pověry (1871), o čarodejníctve a prenasledovaní jeho v krajinách kresťanských, príspevok k dejinám ľudského bludu
  • Adamité (1873 v časopise Lumír), epos s námetom zničenia radikálnej husitskej sekty adamitov Jánom Žižkom
  • Básně (1874), básnická zbierka, v ktorej autor zhrnul všetky svoje významnejšie rané práce (okrem iného obsahuje aj prvé knižné vydanie Adamitů)
  • Čerkes (1875 v časopise Lumír), epos s námetom z Kaukazu
  • Upomínky z východu (Národní listy 1875-1876, knižne 1885), poviedky
  • Jestřáb kontra Hrdlička (1876 v časopise Lumír), poviedka o právnickom spore medzi peňazí chtivým úžerníkom Jestřábom a miernym a starostlivým Hrdličkom, ktorý nie je schopný splácať svoj dlh
  • Evropa (1878 v časopise Lumír), alegorický epos o lodi Európa, ktorá vezie politických väzňov do vyhnanstva, pričom ich vzájomné nezhody spôsobia katastrofu
  • Povídky, arabesky a humoresky (1878), tu okrem iného aj prvé knižné vydanie poviedky Jestřáb kontra Hrdlička
  • Povídky, arabesky a humoresky II. (1879)
  • Žižka (1879), rapsódia, v ktorej autor predstavuje Žižku ako vojvodca, ktorý bol odhodlaný postaviť sa proti Pražanom
  • Kandidát nesmrtelnosti (1879 v časopise Květy, knižne 1884), humoristický román
  • Ve stínu lípy (1879 v časopise Květy), idylický epos založený na spomienkach autora na detstvo prežité v Litni, vlastne cyklus malých poviedok veršom, ktoré si rozprávajú susedia pri spoločnom posedení
  • Povídky, arabesky a humoresky III. (1880)
  • Nová sbírka veršovaných prací (1880), tu okrem iného prvé knižné vydanie eposov Čerkes, Evropa a Ve stínu lípy
  • Václav z Michalovic (1882), epos z pobelohorskej doby inšpirovaný Mickiewiczovým Konrádom Wallenrodom
  • Petrklíče (1883), veršovaná báchorka
  • Povídky, arabesky a humoresky IV. (1883)
  • Lešetínský kovář (1883 zhabaný, druhýkrát vydané roku 1892 v USA), epos, v ktorom vedie český kováč spor s nemeckým podnikateľom, ktorý sa usiluje o jeho kováčňu
  • Několik drobných povídek (1884)
  • Kresby z cest (1884)
  • Slávie (1884), alegorický epos napísaný v duchu utopického panslavizmu, v ktorom zástupcovia slovanských národov spoločne úspešne odolávajú vzbure lodníkov na lodi Slávie
  • Hanuman (1884), satirický epos zosmiešňujúci súdobý český život aj politický režim v Rakúsko-Uhorsku (opičí kráľ sa márne snaží poeurópčiť svoju ríšu) Dostupné online
  • Několik obrázků moravských (1884)
  • Dagmar (1885), epos inšpirovaný básnikovým pobytom v Dánsku, ktorého hrdinkou je dcéra Přemysla Otakara I. Markéta vydatá za dánskeho kráľa Valdemara II., ktorú autor líči ako ideál ženy
  • Ikaros (1885 v časopise Květy, knižne 1908), sociálny román
  • Pravda a drobné básně (1886)
  • Humoresky, satiry a drobné črty (1887)
  • Různé črty žertovné i vážné (1887)
  • Jitřní písně (1887), zbierka básní, politická lyrika, v ktorej autor vyjadruje svoju nádej v lepšiu budúcnosť českého národa, ktorá bude podľa neho dosiahnutá duchovnými zbraňami a usilovnou prácou
  • Nové písně (1888), zbierka básní, politická lyrika, v ktorej autor okrem iného prekladá svoje úvahy o vlastnom živote a básnickej tvorbe a svoju vieru v budúcnosť slovanských národov
  • Několik povídek a různých črt (1888)
  • Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1888), satirická poviedka s fantastickým námetom, ktorej hrdinom je pán domáci Brouček, ktorý sa (zrejme ale vo sne) dostane na Mesiac, kde sa stretne s éterickými Mesiačanmi. Je tu však zosmiešňované nielen meštiactvo pána Broučka, ale aj prázdne intelektuálstvo a neplodné estétstvo reprezentované Miesiačanmi, ktorí nie sú schopní pochopiť reálny život
  • Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století (1888), druhá satirická fantastická poviedka s hlavným hrdinom pánom Broučkom, ktorý sa tentoraz dostane (opäť zrejme vo sne) do Prahy deň pred bitkou na Vítkove. Zaujíma ho však len vlastný prospech, a podľa toho, ako sa mu to hodí, sa vydáva tu za husitu, tú za katolíka. V závere príbehu Jan Žižka súdi, že nie je možné, aby sme mali takých potomkov
  • Kratochvílná historie o ptáku Velikánu Velikánoviči (1888), satirická báseň parodujúca súdobý spor o Rukopisy
  • Vácklav Živsa (1889-1891 v časopise Květy, knižne 1901), báseň
  • Pestré cesty po Čechách: společnou prací Matěje Broučka a společníků (1891), voľný rad novelistický-časopiseckých obrazov s memoárovými básňami a epizódami
  • Matěj Brouček na výstavě (1892), druhá časť Pestrých cest po Čechách, poviedka zosmiešňujúce podliezavosť meštiakov voči šľachte a ich prezieravý postoj k ľudu pred cudzincami
  • Druhý květ (1893 v časopise Květy, knižne 1899), autobiografická próza, v ktorej autor opisuje svoju mladosť a štúdium na gymnáziu
  • Sníh (1894 v časopise Květy, knižne 1900), báseň
  • Zpěvník Jana Buriana (1894), báseň riešiaca pomer českého sedliaka k odrodilej šľachte
  • Rozličná próza (1895)
  • Písně otroka (1895), alegorická lyrika pomocou ktorej chcel autor povzbudiť národ v boji za jeho práva, pretože mal pocit, že sa národ cíti ponížený
  • Modlity k Neznámému (1896), básne obsahujúce filozofické a náboženské úvahy
  • O čarovném pavouku (1896), báseň pre mládež
  • Šotek (1899), veršovaná báchorka
  • Sekáči (1904), báseň
  • Roháč na Sioně a jiné zlomky (1909), posmrtné vydanie autorových nedokončených prác
  • Poslední verše (1910), vydané posmrtne, obsahuje okrem iného básne Do světa širého a Step
  • Cestovní poznámky (1910), vydané posmrtne
  • Poslední kniha povídek a črt (1918), vydané posmrtne

Menom, srdcom rovnako Čech - básnikova pamiatka a tradícia[upraviť | upraviť zdroj]

Svatopluk Čech bol pre svoju tvorbu od 80. rokov 19. storočia veľmi obľúbenou a rešpektovanou osobnosťou českej spoločnosti. Vlastenecké zameranie a pátos Čechovej tvorby korešpondovalo s jeho heslom, ktoré sa stalo aj jeho symbolickým označením na verejnosti Jménem, srdcem stejně Čech.[11] Medzi vlastenecky naladenými Čechmi mali obrovský ohlas jeho Písně otroka. Veľmi populárna a čítaná bola jeho báseň Ve stínu lípy.[12] Úcta k nemu sa prejavovala už za jeho života a najmä po smrti v množstve pomníkov, sôch a označovaní ulíc, námestí a škôl v jeho mene.

Praha[upraviť | upraviť zdroj]

Už 3 mesiace po jeho smrti 6. júna 1908 bol pomenovaný Čechův most v Prahe.[13] Ešte za Čechovho života (1903) niesli jeho meno Sady Svatopluka Čecha na pražských Vinohradoch, kde bol v roku 1924 odhalený pomník, ktorého autorom je Jan Štursa. V Prahe boli v ďalších štvrtiach pomenované Námestie Svatopluka Čecha vo Vršoviciach, Čechova ulice na Letnej, Čechova čtvrť v Modřanech a Čechova škola v Tróji.

České mestá a obce[upraviť | upraviť zdroj]

Jeho meno nesú názvy mnohých ulíc, námestí a škôl. Pamiatku Svatopluka Čecha si aj po sto rokoch od jeho smrti pripomínajú najmä obce, kde od detstva býval: Ostředek[14], Bezděkov[15], Peruc[16], Postupice, ale aj miesta, kde pôsobil už ako uznávaný básnik a spisovateľ Slaný[17], Vraný, Praha a Obříství. V mestečku Liteň na Berounsku síce prežil iba 4 roky detstva, ale situoval do Litni svoje dielo Ve stínu lípy. Preto je v Litni jeho osobnosť pripomínaná zvlášť intenzívne. Liteňský farár P. Josef Kreisinger vo svojej práci Liteň a přifařené obce k ním vydanej v roku 1896 (teda za Čechovho života) uvádza v zozname správcov a direktorov liteňského panstva Roku 1852–1855 Frant. Čech, otec našeho předního básníka.[18] V Litni pripomína od roku 1925 Čechov pobyt pamätná tabuľa na dome správcu panstva vedľa zámku zvanom po ňom Čechovna,[19] od 5. júna 1938 pomník Svatopluka Čecha v Litni[20] pri kostole sv. Petra a Pavla na mieste, kde stála Lipa Svatopluka Čecha. Podobne ako v Litni boli ako ohlas jeho básne Ve stínu lípy na rôznych miestach Čiech označované lipy symbolicky ako Lipa Svatopluka Čecha. V Litni je významu Svatopluka Čecha venovaná časť expozície Múzea Svatopluka Čecha a Jarmily Novotnej[21] V roku 2013 bol v Litni inštalovaný Náučný chodník Liteň, ktorého štyri zastavenia na svojich paneloch pripomínajú Čechov pobyt v Litni a jeho dielo.[22][23][24][25] v Obříství na Mělnicku je Pamätník Svatopluka Čecha umiestnený v jeho domčeku a drevenej prístavbe, ktorý Čech zakúpil na národopisnej výstave v Prahe v roku 1895 a v ktorom v rokoch 1895 – 1903 žil.[26] V parčíku na námestí je pomník s bustou Svatopluka Čecha, odhalený 19. júna 1921.[27] Jeho pražský pobyt pripomínajú pamätné tabule v Holešoviciach a na Letnej v Prahe 7. na dome čp. 557/44 v Letohradskej ulici doska uvádza jeho pobyt v rokoch 1890 – 95 (podľa súpisu pražských domovských príslušníkov)[28]) a na dome čp. 908/17 v Šimáčkovej ulici, ktorý pamätná doska pripomína ako miesto jeho smrti. Táto adresa je uvedená aj v matričnom zázname o básnikovej smrti: Praha čís. pop. 908-VII. Šimáčkova ul.[2]). V tom istom čase žil tiež vo vile Pod Havránkou čp. 134/15 v Tróji, na ktorej bola umiestnená aj pamätná doska.[29][30]

Galéria miest spojených so životom Svatopluka Čecha[upraviť | upraviť zdroj]

Sochy a pomníky Svatopluka Čecha[upraviť | upraviť zdroj]

Ulice, námestia, múzeá a školy Svatopluka Čecha[upraviť | upraviť zdroj]

Referencie[upraviť | upraviť zdroj]

  1. Matričné ​​záznam o narodenia a krste
  2. a b Matričné ​​záznam o úmrtí a pohrebe
  3. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Čech Svatopluk, s. 47.
  4. STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha : F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. (česky)
  5. REGIONÁLNÍ AUTOŘI A REGIONÁLNÍ LITERATURA VLAŠIMSKA A PODBLANICKA [online]. Vlašim : Městská knihovna Vlašim, [cit. 2014-12-05]. Kapitola Autoři minulých staletí A - J. Dostupné online. (česky)
  6. ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha : Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 55.
  7. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. 1.. vyd. Praha : Jan Štenc, 1921. 27 s. Zvláštny otisk zo zborníku Umění. S. 7-11. (česky)
  8. VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Zväzok 2. Praha : Prometheus, 1938. Kapitola Svatopluk Čech, s. 2.
  9. NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl první [online]. I. vyd. Praha : Vesmír, 1921, [cit. 2015-08-15]. S. 1-237, xv s. Dostupné online. (česky)
  10. NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha : Vesmír, 1923, [cit. 2014-12-05]. S. 1-238, ix s.. Dostupné online. (česky)
  11. STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha : Topič, 1909. 58 s. (česky)
  12. NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý.. I. vyd. Praha : Vesmír, 1923. 238 s. Dostupné online. Kapitola štvrtá Tři idyly, s. 165-186. (česky)
  13. FISCHER, Jan; FISCHER, Ondřej. Pražské mosty. Praha : Academia, 1985. S. 78-86. (česky)
  14. POKORNÁ, Magdalena. \rodinné kořeny Svatopluka Čecha. Matiční listy – literární příloha Zpravodaje Matice české, duben 2009, roč. 2009, čís. 7, s. 3-6. Dostupné online [cit. 2014-12-05]. (česky)
  15. Spiessova naučná stezka. Zastavení 1 Bozděkov [online]. Bozděkov : Bozděkov, [cit. 2014-12-05]. Dostupné online. (česky)
  16. LANC, Antonín. Historie obce Peruc [online]. Peruc : Městys Peruc, 2006-05-23, rev. 2013-05-23, [cit. 2014-12-05]. Dostupné online. (česky)
  17. CVRČEK, Jaroslav. 6./I. Kulturně historické putování Slánskem – historický střed města [online]. Slaný : Město Slaný, [cit. 2014-12-07]. Dostupné online. (česky)
  18. KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. I. vyd. Liteň : nákladem autora, 1896. 79 s. Kapitola Dějiny panství. - Majitelé Litně., s. 64. (česky)
  19. Odhalení desky Svatopluka Čecha v Litni. Národní listy, 30. červen 1925, roč. 1925, čís. 176, s. 2. ISSN 1805-2444. (česky)
  20. Útulné podbrdské městečko Liteň oslaví 30. výročí úmrtí velikého národního básníka Svatopluka Čecha. Národní politika, 29. květen, roč. 1938, čís. 147, s. 6. ISSN 1805-2444. (česky)
  21. IVANA. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná [online]. Plzeň : Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. S. 89 - 96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
  22. A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech : Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština)
  23. A3 Muzeum [online]. Ořech : Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština)
  24. A6 Zámek [online]. Ořech : Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština)
  25. C1 Čechovna [online]. Ořech : Karlštejnsko, 2014, [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština)
  26. SVATOPLUK ČECH (*21.2. 1846 Ostředek u Benešova – †23. 2. 1908 Praha) [online]. Obříství : Obec Obříství, [cit. 2014-12-05]. Dostupné online. (česky)
  27. Pomník s bustou Svatopluka Čecha [online]. Obříství : Obec Obříství, [cit. 2014-12-05]. Dostupné online. (česky)
  28. Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920). Svatopluk Čech. [online]. Praha : Bach systems, s.r.o., [cit. 2015-08-15]. Dostupné online. (česky)
  29. Svatopluk Čech a Troja [online]. Praha : NADACE QUIDO SCHWANKA – TROJA, MĚSTO V ZELENI, [cit. 2014-12-06]. Dostupné online. (česjy)
  30. Přispějte na pomník pěvce "Písní otroka". Zdar. Politický týdeník pro okresy Rokycanský, Zbirožský, Hořovický, Blovický a Královecký., 25. únor 1938, roč. XXXVII, čís. 8. ISSN 1801-3287. (česky)

Iné projekty[upraviť | upraviť zdroj]

Literatúra[upraviť | upraviť zdroj]

  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha : Československý spisovatel, 1982. S. 37–41.
  • Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 277–293.
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha : Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 408–413.
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 64–65.
  • KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň : nákladom autora, 1896. S. 1 - 79.
  • NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl první [online]. I. vyd. Praha : Vesmír, 1921, [cit. 2015-08-15]. S. 237, xv s. Dostupné online. (česky)
  • NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha : Vesmír, 1923, [cit. 2014-12-05]. S. 1-238, ix s.. Dostupné online. (česky)
  • NOVÁK, Arne. Stručné dějiny literatury české. Olomouc : R. Promberger, 1946. Dostupné online. Kapitola Sv. Čech a básníci školy národní.
  • NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé. Praha : Novina, 1940. Dostupné online. Kapitola Svatopluk Čech na cestách.
  • STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha : Topič, 1909. 58 s. (česky)
  • STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha : F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. (česky)
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha : Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558.
  • WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. I. vyd. Praha : Jan Štenc, 1921. 27 s. Zvláštny otisk zo zborníka Umění. S. 7 - 11. (česky)

Online dostupné diela autora[upraviť | upraviť zdroj]

  • ČECH, Svatopluk. Dagmar : Adamité. 2. vyd. Praha : F. Topič, 1907. 325 s. Digitalizovaý zväzok obsahuje diela Dagmar a Adamité. Dostupné online.
  • ČECH, Svatopluk. Báchorky veršem. 2. vyd. Praha : F. Topič, 1909. 341 s. Dostupné online.
  • ČECH, Svatopluk. Čerkes a jiné básně. 5. vyd. Praha : F. Topič, 1896. 83 s. Dostupné online.
  • ČECH, Svatopluk. Dagmar : báseň Svatopluka Čecha. Praha : Tiskem a nákladem Františka Šimáčka, 1885. 288 s. Dostupné online.
  • ČECH, Svatopluk. Písně otroka. 4. vyd. Praha : F. Topič, 1895. 78 s. Dostupné online.
  • ČECH, Svatopluk. Poslední verše. Praha : F. Topič, 1910. 216 s. Dostupné online.
  • ČECH, Svatopluk. Povídky, arabesky a humoresky. Praha : J. Otto, 1880. 230 s. Dostupné online.
  • ČECH, Svatopluk. Roháč na Sioně a jiné zlomky. Praha : F. Topič, 1908. 398 s. Dostupné online.
  • ČECH, Svatopluk. Tři cykly básní a Sníh. Praha : F. Topič, 1904. 315 s. Dostupné online.
  • ČECH, Svatopluk. Václav Živsa. Slavie. 2. vyd. Praha : F. Topič, 1910. 296 s. Dostupné online.
  • ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy. 9. vyd. Praha : F. Topič, 1906. 81 s. Dostupné online.

Pozri aj[upraviť | upraviť zdroj]

Externé odkazy[upraviť | upraviť zdroj]

Zdroj[upraviť | upraviť zdroj]

Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Svatopluk Čech na českej Wikipédii.