Kitzbühel: Rozdiel medzi revíziami

z Wikipédie, slobodnej encyklopédie
Smazaný obsah Přidaný obsah
pracuje sa
Riadok 17: Riadok 17:
}}
}}


'''Kitzbühel''' je mesto v [[rakúsko|rakúskom]] [[Tirolsko|Tirolsku]] ležící na řece [[Kitzbühler Ache]], v [[nadmorská výška|nadmořské výšce]] 762 metrů, mezi horskými vrcholy [[Hahnenkamm]] (1712 m) a [[Kitzbüheler Horn]] (1996 m). Je také administrativním centrem [[Kitzbühel (okres)|okresu Kitzbühel]].
'''Kitzbühel''' je mesto v [[rakúsko]]m [[Tirolsko|Tirolsku]] ležiace na rieke [[Kitzbühler Ache]] v [[nadmorská výška|nadmorskej výške]] 762 metrov, medzi horskými vrcholmi [[Hahnenkamm]] (1712 m) a [[Kitzbüheler Horn]] (1996 m). Je tiež administratívnym centrom [[Kitzbühel (okres)|okresu Kitzbühel]].


==Dejiny==
==Dejiny==
Prvními obyvateli byli v období mezi 11. a 8. storočím před naším letopočtem [[Ilyrové]] těžící v okolních horách [[měď]]. Okolo roku [[15 pred Kr.]] jednotky císaře [[Augustus|Augusta]] překonaly [[Alpy]] a založily zde nové provincie, mezi nimi [[Noricum]]. Po zániku západořímské říše se okolo roku [[800]] v oblasti usadil [[Germáni|germánský]] kmen Bavorů, a začal mýtit zdejší lesy. Ve [[12. storočie|12. storočí]] je porvé zmiňováno jméno ''Chizbuhel'' v dokumentech kláštera v [[Chiemsee]]. ''Chizzo'' v bavorštině znamená ''klan'', ''Bichl'' ''(Bühel)'' popisuje umístění osady na kopcích.
Prvými obyvateľmi boli v období medzi 11. a 8. storočím pred naším letopočtom [[Ilýri]] ťažiací v okolitých horách [[meď]]. Okolo roku [[15 pred Kr.]] jednotky csára [[Augustus|Augusta]] prekonali [[Alpy]] a založili tu nové provincie, medzi nimi [[Noricum]]. Po zániku západorímskej ríše sa okolo roku [[800]] v oblasti usadil [[Germáni|germánsky]] kmeň [[Bavori|Bavorov]], a začal mýtiť miestne lesy. Ve [[12. storočie|12. storočí]] je po prvé zmieňované meno ''Chizbuhel'' v dokumentoch kláštora v [[Chiemsee]]. ''Chizzo'' v bavorštine znamená ''klan'', ''Bichl'' ''(Bühel)'' popisuje umiestnenie osady na kopcoch.


Kitzbühel se stal součástí [[Horní bavorsko|Horního Bavorska]] v roce [[1255]]. Vévoda Ludvík II. Bavorský mu udělil městská práva [[6. jún]]a [[1271]], a město bylo obehnáno silnými [[hradby|hradbami]]. Během následujících století se město stalo centrem obchodu a úspěšně se rozvíjelo. Nikdy nebylo postiženo válkou. Hradby byly proto sníženy na úroveň prvního patra a byly na nich postaveny nové domy. Když se [[Margita Tirolská]] vdala za bavorského vévodu Ludvíka V., stal se Kitzbühel v roce [[1342]] součástí [[Tirolsko|Tirolska]]. Po míru v Schärdingu v roce [[1369]] byl opět navrácen Bavorsku. [[30. jún]]a [[1504]] se město znovu vrátilo k Tyrolsku, když [[Maximilián I. Habsburský]] obsadil spolu s ním i [[Kufstein]].
Kitzbühel sa stal súčasťouí [[Horné Bavorsko|Horného Bavorska]] v roku [[1255]]. Vojvoda Ľudovít II. Bavorský mu udelil mestské práva [[6. jún]]a [[1271]], a mesto bolo obohnané silnými [[hradby|hradbami]]. Počas nasledujících storočí sa mesto stalo centrom obchodu a úspešne sa rozvíjelo. Nikdy nebolo postihnuté vojnou a hradby boli preto znížené na úroveň prvého poschodia a boli naĽich postavené nové domy. Keď sa [[Margaréta Tirolská]] vydala za bavorského vojvodu Ľudovíta V., stal sa Kitzbühel v roku [[1342]] súčasťou [[Tirolsko|Tirolska]]. Po mieri v Schärdingu v roku [[1369]] bol opäť vrátený Bavorsku. [[30. jún]]a [[1504]] sa mesto znovu vrátilo k Tirolsku keď [[Maximilián I. Habsburský]] obsadil spolu s ním aj [[Kufstein]].


Maximilián Kitzbühel zastavil a město se na konci 16. století dostalo do správy hrabat z Lambergu. K [[1. máj]]u [[1840]] přešlo město oficiálně pod rakouskou správu. Válečná tažení [[18. storočie|18.]] a [[19. storočie|19. storočia]] se města nijak výrazně nedotkla, ačkoliv někteří obyvatelé se zapojili do tyrolského povstání proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]]. Kitzbühel se také ještě jednou dostal pod bavorskou správu po uzavření [[Bratislavský mier (1805)|Prešpurského mieru]].
Maximilián Kitzbühel zastavil a město se na konci [[16. storočie|16. storočí]] dostalo do správy hrabat z Lambergu. K [[1. máj]]u [[1840]] přešlo město oficiálně pod rakouskou správu. Válečná tažení [[18. storočie|18.]] a [[19. storočie|19. storočia]] se města nijak výrazně nedotkla, ačkoliv někteří obyvatelé se zapojili do tyrolského povstání proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]]. Kitzbühel se také ještě jednou dostal pod bavorskou správu po uzavření [[Bratislavský mier (1805)|Prešpurského mieru]].


Po pádu Napoleona a [[Viedenský kongres|Viedenskom kongrese]] připadl opět Tirolsku.
Po pádu Napoleona a [[Viedenský kongres|Viedenskom kongrese]] připadl opět Tirolsku.
Riadok 32: Riadok 32:
== Turistika ==
== Turistika ==
[[Súbor:InnenstadtKitzbühel.jpg|thumb|left|Historické centrum Kitzbühelu]]
[[Súbor:InnenstadtKitzbühel.jpg|thumb|left|Historické centrum Kitzbühelu]]
Kitzbühel je jedním z nejznámějších rakouských turistických a sportovních středisek. Ve městě a přilehlých obcích [[Reith]], [[Aurach]] a [[Jochberg]] se nachází 516 ubytovacích podniků (z toho 6 pětihvězdičkových hotelů) s celkovou kapacitou 9200 lůžek. Jejich klientelu tvoří převážně [[Nemci]] (v zimě 35%, v létě dokonce 46%), [[Rakúšania]] (20% v zimě a 18% v létě) a [[Briti]] (14% a 10%), ale v posledních letech přibývá také [[Rusi|Rusov]], kteří zde vlastní i některé hotely: například luxusní hotel Grand Tirolia patří Jeleně Baturinové, manželce moskevského starosty [[Jurij Lužkov|Lužkova]] a nejbohatší ženě v Rusku.
Kitzbühel je jedním z nejznámějších rakouských turistických a sportovních středisek. Ve městě a přilehlých obcích [[Reith]], [[Aurach]] a [[Jochberg]] se nachází 516 ubytovacích podniků (z toho 6 pětihvězdičkových hotelů) s celkovou kapacitou 9200 lůžek. Jejich klientelu tvoří převážně [[Nemci]] (v zimě 35%, v létě dokonce 46%), [[Rakúšania]] (20% v zimě a 18% v létě) a [[Briti]] (14% a 10%), ale v posledních letech přibývá také [[Rusi|Rusov]], kteří zde vlastní i některé hotely: například luxusní hotel Grand Tirolia patří Jeleně Baturinové, manželce moskevského starosty [[Jurij Lužkov|Lužkova]] a nejbohatší žene v Rusku.


Na svazích hory [[Hahnenkamm]] se každoročně pořádají závody [[Světový pohár v alpském lyžování|světového poháru v alpském lyžování]].
Na svazích hory [[Hahnenkamm]] se každoročně pořádají závody [[Svetový pohár v alpskom lyžovaní|svetového poháru v alpskim lyžovaní]].


V létě se stává centrem golfu - v okolí města jsou dvě osmnáctijamková a dvě devítijamková hřiště a další se brzy začne stavět. Pravidelně se tu koná také jeden z turnajů [[Association of Tennis Professionals|ATP]] ''Generali Open''. Od roku [[1988]] se také jezdí v okolí ''Kitzbüheler Alpenrallye'', závod historických automobilů.
V lete sa stává centrem golfu - v okolí mesta jsou dve osmnáctijamková a dvě devítijamková hřiště a další se brzy začne stavět. Pravidelne sa tu koná také jeden z turnajů [[Association of Tennis Professionals|ATP]] ''Generali Open''. Od roku [[1988]] sa také jazdí v okolí ''Kitzbüheler Alpenrallye'', závod historických automobilů.


V okolí města je síť turistických stezek a horských cest v celkové délce přes 500 km - např. na Hahnenkamm, na Kitzbüheler Horn, k Schwarzsee (možnost koupání).
V okolí mesta je síť turistických stezek a horských cest v celkové délce přes 500 km - napr. na Hahnenkamm, na Kitzbüheler Horn, k Schwarzsee (možnost koupání).


==Obce v nejbližším okolí==
==Obce v najbližšom okolí==
*[[Aurach bei Kitzbühel]]
*[[Aurach bei Kitzbühel]]
*[[Jochberg]]
*[[Jochberg]]
Riadok 48: Riadok 48:


==Doprava==
==Doprava==
Městem prochází silnice ''B161'', spojující [[St. Johann in Tirol]] s městem [[Mittersill]], protíná ji ''B170'' do [[Wörgl]]u.
Mestem prochází silnice ''B161'', spojující [[St. Johann in Tirol]] s městem [[Mittersill]], protíná ji ''B170'' do [[Wörgl]]u.


Železnice byla do Kitzbühelu dovedena v roce [[1875]]. Ve městě jsou železniční stanice ''Kitzbühel Hauptbahnhof'', ''Kitzbühel Hahnenkamm'' a ''Kitzbühel Schwarzsee'' na trati spojující Salzburg s Tyrolskem.
Železnice byla do Kitzbühelu dovedena v roce [[1875]]. Ve městě jsou železniční stanice ''Kitzbühel Hauptbahnhof'', ''Kitzbühel Hahnenkamm'' a ''Kitzbühel Schwarzsee'' na trati spojující Salzburg s Tyrolskem.
Riadok 74: Riadok 74:
== Iné projekty ==
== Iné projekty ==
{{projekt|commons=Category:Kitzbühel}}
{{projekt|commons=Category:Kitzbühel}}

== Externé odkazy ==
* [http://www.ramingstein.at Oficiálna stránka]


==Externé odkazy==
==Externé odkazy==
Riadok 84: Riadok 81:
== Zdroj ==
== Zdroj ==
{{Preklad|cs|Kitzbühel|5686299}}
{{Preklad|cs|Kitzbühel|5686299}}


{{obce okresu Kitzbühel}}


[[Kategória:Mestá v Rakúsku]]
[[Kategória:Mestá v Rakúsku]]

Verzia z 21:24, 28. august 2010

Kitzbühel
obec
Štát Rakúsko Rakúsko
Spolková krajina Tirolsko
Súradnice 47°27′S 12°24′V / 47,450°S 12,400°V / 47.450; 12.400
Rozloha Chyba výrazu: Nerozpoznané diakritické znamienko „{“ km² (Chyba výrazu: Neočakávaný operátor < ha)
Obyvateľstvo 7 04 11 | | }} ({{Obyvateľstvo-AT-Chyba výrazu: Neočakávané číslo | 7 04 11 | POP_DATE | }})
Hustota Chyba výrazu: Nerozpoznané diakritické znamienko „{“ obyv./km²
Časové pásmo SEČ (UTC+1)
 - letný čas SELČ (UTC+2)
PSČ 6370
ŠÚJ Chyba výrazu: Neočakávané číslo Chyba výrazu: Neočakávané číslo Chyba výrazu: Neočakávané číslo
Poloha obce v Rakúsku
Poloha obce v Rakúsku
Poloha obce v rámci okresu
Wikimedia Commons: Kitzbühel
OpenStreetMap: mapa
Portál, ktorého súčasťou je táto stránka:

Kitzbühel je mesto v rakúskom Tirolsku ležiace na rieke Kitzbühler Ache v nadmorskej výške 762 metrov, medzi horskými vrcholmi Hahnenkamm (1712 m) a Kitzbüheler Horn (1996 m). Je tiež administratívnym centrom okresu Kitzbühel.

Dejiny

Prvými obyvateľmi boli v období medzi 11. a 8. storočím pred naším letopočtom Ilýri ťažiací v okolitých horách meď. Okolo roku 15 pred Kr. jednotky csára Augusta prekonali Alpy a založili tu nové provincie, medzi nimi Noricum. Po zániku západorímskej ríše sa okolo roku 800 v oblasti usadil germánsky kmeň Bavorov, a začal mýtiť miestne lesy. Ve 12. storočí je po prvé zmieňované meno Chizbuhel v dokumentoch kláštora v Chiemsee. Chizzo v bavorštine znamená klan, Bichl (Bühel) popisuje umiestnenie osady na kopcoch.

Kitzbühel sa stal súčasťouí Horného Bavorska v roku 1255. Vojvoda Ľudovít II. Bavorský mu udelil mestské práva 6. júna 1271, a mesto bolo obohnané silnými hradbami. Počas nasledujících storočí sa mesto stalo centrom obchodu a úspešne sa rozvíjelo. Nikdy nebolo postihnuté vojnou a hradby boli preto znížené na úroveň prvého poschodia a boli naĽich postavené nové domy. Keď sa Margaréta Tirolská vydala za bavorského vojvodu Ľudovíta V., stal sa Kitzbühel v roku 1342 súčasťou Tirolska. Po mieri v Schärdingu v roku 1369 bol opäť vrátený Bavorsku. 30. júna 1504 sa mesto znovu vrátilo k Tirolsku keď Maximilián I. Habsburský obsadil spolu s ním aj Kufstein.

Maximilián Kitzbühel zastavil a město se na konci 16. storočí dostalo do správy hrabat z Lambergu. K 1. máju 1840 přešlo město oficiálně pod rakouskou správu. Válečná tažení 18. a 19. storočia se města nijak výrazně nedotkla, ačkoliv někteří obyvatelé se zapojili do tyrolského povstání proti Napoleonovi. Kitzbühel se také ještě jednou dostal pod bavorskou správu po uzavření Prešpurského mieru.

Po pádu Napoleona a Viedenskom kongrese připadl opět Tirolsku.

Když císař František Jozef I. dokončil spojení své říše a byla postavena železniční trať mezi Salzburgem a Tyrolskem v roce 1875, začal obchodní a průmyslový rozvoj města. Během prvej a druhej svetovje vojn zůstal Kitzbühel daleko od válečného dění.

Turistika

Historické centrum Kitzbühelu

Kitzbühel je jedním z nejznámějších rakouských turistických a sportovních středisek. Ve městě a přilehlých obcích Reith, Aurach a Jochberg se nachází 516 ubytovacích podniků (z toho 6 pětihvězdičkových hotelů) s celkovou kapacitou 9200 lůžek. Jejich klientelu tvoří převážně Nemci (v zimě 35%, v létě dokonce 46%), Rakúšania (20% v zimě a 18% v létě) a Briti (14% a 10%), ale v posledních letech přibývá také Rusov, kteří zde vlastní i některé hotely: například luxusní hotel Grand Tirolia patří Jeleně Baturinové, manželce moskevského starosty Lužkova a nejbohatší žene v Rusku.

Na svazích hory Hahnenkamm se každoročně pořádají závody svetového poháru v alpskim lyžovaní.

V lete sa stává centrem golfu - v okolí mesta jsou dve osmnáctijamková a dvě devítijamková hřiště a další se brzy začne stavět. Pravidelne sa tu koná také jeden z turnajů ATP Generali Open. Od roku 1988 sa také jazdí v okolí Kitzbüheler Alpenrallye, závod historických automobilů.

V okolí mesta je síť turistických stezek a horských cest v celkové délce přes 500 km - napr. na Hahnenkamm, na Kitzbüheler Horn, k Schwarzsee (možnost koupání).

Obce v najbližšom okolí

Doprava

Mestem prochází silnice B161, spojující St. Johann in Tirol s městem Mittersill, protíná ji B170 do Wörglu.

Železnice byla do Kitzbühelu dovedena v roce 1875. Ve městě jsou železniční stanice Kitzbühel Hauptbahnhof, Kitzbühel Hahnenkamm a Kitzbühel Schwarzsee na trati spojující Salzburg s Tyrolskem.

Partnerské mestá

Rodáci

Iné projekty

  • Spolupracuj na Commons Commons ponúka multimediálne súbory na tému Kitzbühel

Externé odkazy

Zdroj

Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Kitzbühel na českej Wikipédii.