Kitzbühel: Rozdiel medzi revíziami
→Obce v nejbližším okolí: preklepy |
pracuje sa |
||
Riadok 17: | Riadok 17: | ||
}} |
}} |
||
'''Kitzbühel''' je mesto v [[rakúsko |
'''Kitzbühel''' je mesto v [[rakúsko]]m [[Tirolsko|Tirolsku]] ležiace na rieke [[Kitzbühler Ache]] v [[nadmorská výška|nadmorskej výške]] 762 metrov, medzi horskými vrcholmi [[Hahnenkamm]] (1712 m) a [[Kitzbüheler Horn]] (1996 m). Je tiež administratívnym centrom [[Kitzbühel (okres)|okresu Kitzbühel]]. |
||
==Dejiny== |
==Dejiny== |
||
Prvými obyvateľmi boli v období medzi 11. a 8. storočím pred naším letopočtom [[Ilýri]] ťažiací v okolitých horách [[meď]]. Okolo roku [[15 pred Kr.]] jednotky csára [[Augustus|Augusta]] prekonali [[Alpy]] a založili tu nové provincie, medzi nimi [[Noricum]]. Po zániku západorímskej ríše sa okolo roku [[800]] v oblasti usadil [[Germáni|germánsky]] kmeň [[Bavori|Bavorov]], a začal mýtiť miestne lesy. Ve [[12. storočie|12. storočí]] je po prvé zmieňované meno ''Chizbuhel'' v dokumentoch kláštora v [[Chiemsee]]. ''Chizzo'' v bavorštine znamená ''klan'', ''Bichl'' ''(Bühel)'' popisuje umiestnenie osady na kopcoch. |
|||
Kitzbühel |
Kitzbühel sa stal súčasťouí [[Horné Bavorsko|Horného Bavorska]] v roku [[1255]]. Vojvoda Ľudovít II. Bavorský mu udelil mestské práva [[6. jún]]a [[1271]], a mesto bolo obohnané silnými [[hradby|hradbami]]. Počas nasledujících storočí sa mesto stalo centrom obchodu a úspešne sa rozvíjelo. Nikdy nebolo postihnuté vojnou a hradby boli preto znížené na úroveň prvého poschodia a boli naĽich postavené nové domy. Keď sa [[Margaréta Tirolská]] vydala za bavorského vojvodu Ľudovíta V., stal sa Kitzbühel v roku [[1342]] súčasťou [[Tirolsko|Tirolska]]. Po mieri v Schärdingu v roku [[1369]] bol opäť vrátený Bavorsku. [[30. jún]]a [[1504]] sa mesto znovu vrátilo k Tirolsku keď [[Maximilián I. Habsburský]] obsadil spolu s ním aj [[Kufstein]]. |
||
Maximilián Kitzbühel zastavil a město se na konci 16. |
Maximilián Kitzbühel zastavil a město se na konci [[16. storočie|16. storočí]] dostalo do správy hrabat z Lambergu. K [[1. máj]]u [[1840]] přešlo město oficiálně pod rakouskou správu. Válečná tažení [[18. storočie|18.]] a [[19. storočie|19. storočia]] se města nijak výrazně nedotkla, ačkoliv někteří obyvatelé se zapojili do tyrolského povstání proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]]. Kitzbühel se také ještě jednou dostal pod bavorskou správu po uzavření [[Bratislavský mier (1805)|Prešpurského mieru]]. |
||
Po pádu Napoleona a [[Viedenský kongres|Viedenskom kongrese]] připadl opět Tirolsku. |
Po pádu Napoleona a [[Viedenský kongres|Viedenskom kongrese]] připadl opět Tirolsku. |
||
Riadok 32: | Riadok 32: | ||
== Turistika == |
== Turistika == |
||
[[Súbor:InnenstadtKitzbühel.jpg|thumb|left|Historické centrum Kitzbühelu]] |
[[Súbor:InnenstadtKitzbühel.jpg|thumb|left|Historické centrum Kitzbühelu]] |
||
Kitzbühel je jedním z nejznámějších rakouských turistických a sportovních středisek. Ve městě a přilehlých obcích [[Reith]], [[Aurach]] a [[Jochberg]] se nachází 516 ubytovacích podniků (z toho 6 pětihvězdičkových hotelů) s celkovou kapacitou 9200 lůžek. Jejich klientelu tvoří převážně [[Nemci]] (v zimě 35%, v létě dokonce 46%), [[Rakúšania]] (20% v zimě a 18% v létě) a [[Briti]] (14% a 10%), ale v posledních letech přibývá také [[Rusi|Rusov]], kteří zde vlastní i některé hotely: například luxusní hotel Grand Tirolia patří Jeleně Baturinové, manželce moskevského starosty [[Jurij Lužkov|Lužkova]] a nejbohatší |
Kitzbühel je jedním z nejznámějších rakouských turistických a sportovních středisek. Ve městě a přilehlých obcích [[Reith]], [[Aurach]] a [[Jochberg]] se nachází 516 ubytovacích podniků (z toho 6 pětihvězdičkových hotelů) s celkovou kapacitou 9200 lůžek. Jejich klientelu tvoří převážně [[Nemci]] (v zimě 35%, v létě dokonce 46%), [[Rakúšania]] (20% v zimě a 18% v létě) a [[Briti]] (14% a 10%), ale v posledních letech přibývá také [[Rusi|Rusov]], kteří zde vlastní i některé hotely: například luxusní hotel Grand Tirolia patří Jeleně Baturinové, manželce moskevského starosty [[Jurij Lužkov|Lužkova]] a nejbohatší žene v Rusku. |
||
Na svazích hory [[Hahnenkamm]] se každoročně pořádají závody [[ |
Na svazích hory [[Hahnenkamm]] se každoročně pořádají závody [[Svetový pohár v alpskom lyžovaní|svetového poháru v alpskim lyžovaní]]. |
||
V |
V lete sa stává centrem golfu - v okolí mesta jsou dve osmnáctijamková a dvě devítijamková hřiště a další se brzy začne stavět. Pravidelne sa tu koná také jeden z turnajů [[Association of Tennis Professionals|ATP]] ''Generali Open''. Od roku [[1988]] sa také jazdí v okolí ''Kitzbüheler Alpenrallye'', závod historických automobilů. |
||
V okolí |
V okolí mesta je síť turistických stezek a horských cest v celkové délce přes 500 km - napr. na Hahnenkamm, na Kitzbüheler Horn, k Schwarzsee (možnost koupání). |
||
==Obce v |
==Obce v najbližšom okolí== |
||
*[[Aurach bei Kitzbühel]] |
*[[Aurach bei Kitzbühel]] |
||
*[[Jochberg]] |
*[[Jochberg]] |
||
Riadok 48: | Riadok 48: | ||
==Doprava== |
==Doprava== |
||
Mestem prochází silnice ''B161'', spojující [[St. Johann in Tirol]] s městem [[Mittersill]], protíná ji ''B170'' do [[Wörgl]]u. |
|||
Železnice byla do Kitzbühelu dovedena v roce [[1875]]. Ve městě jsou železniční stanice ''Kitzbühel Hauptbahnhof'', ''Kitzbühel Hahnenkamm'' a ''Kitzbühel Schwarzsee'' na trati spojující Salzburg s Tyrolskem. |
Železnice byla do Kitzbühelu dovedena v roce [[1875]]. Ve městě jsou železniční stanice ''Kitzbühel Hauptbahnhof'', ''Kitzbühel Hahnenkamm'' a ''Kitzbühel Schwarzsee'' na trati spojující Salzburg s Tyrolskem. |
||
Riadok 74: | Riadok 74: | ||
== Iné projekty == |
== Iné projekty == |
||
{{projekt|commons=Category:Kitzbühel}} |
{{projekt|commons=Category:Kitzbühel}} |
||
== Externé odkazy == |
|||
* [http://www.ramingstein.at Oficiálna stránka] |
|||
==Externé odkazy== |
==Externé odkazy== |
||
Riadok 84: | Riadok 81: | ||
== Zdroj == |
== Zdroj == |
||
{{Preklad|cs|Kitzbühel|5686299}} |
{{Preklad|cs|Kitzbühel|5686299}} |
||
{{obce okresu Kitzbühel}} |
|||
[[Kategória:Mestá v Rakúsku]] |
[[Kategória:Mestá v Rakúsku]] |
Verzia z 21:24, 28. august 2010
Na tomto článku sa práve pracuje. Prosím, nezasahujte. Kým je tu zobrazená táto správa, prosím, neupravujte túto stránku. Vyhnete sa tak prípadným konfliktom pri ukladaní. Redaktor, ktorý sem pridal tento oznam, je uvedený v histórii, ak by ste ho chceli kontaktovať. |
Kitzbühel | |
obec | |
Štát | Rakúsko |
---|---|
Spolková krajina | Tirolsko |
Súradnice | 47°27′S 12°24′V / 47,450°S 12,400°V |
Rozloha | Chyba výrazu: Nerozpoznané diakritické znamienko „{“ km² (Chyba výrazu: Neočakávaný operátor < ha) |
Obyvateľstvo | 7 04 11 | | }} ({{Obyvateľstvo-AT-Chyba výrazu: Neočakávané číslo | 7 04 11 | POP_DATE | }}) |
Hustota | Chyba výrazu: Nerozpoznané diakritické znamienko „{“ obyv./km² |
Časové pásmo | SEČ (UTC+1) |
- letný čas | SELČ (UTC+2) |
PSČ | 6370 |
ŠÚJ | Chyba výrazu: Neočakávané číslo Chyba výrazu: Neočakávané číslo Chyba výrazu: Neočakávané číslo |
Poloha obce v Rakúsku
| |
Poloha obce v rámci okresu
| |
Wikimedia Commons: Kitzbühel | |
OpenStreetMap: mapa | |
Portál, ktorého súčasťou je táto stránka: | |
Kitzbühel je mesto v rakúskom Tirolsku ležiace na rieke Kitzbühler Ache v nadmorskej výške 762 metrov, medzi horskými vrcholmi Hahnenkamm (1712 m) a Kitzbüheler Horn (1996 m). Je tiež administratívnym centrom okresu Kitzbühel.
Dejiny
Prvými obyvateľmi boli v období medzi 11. a 8. storočím pred naším letopočtom Ilýri ťažiací v okolitých horách meď. Okolo roku 15 pred Kr. jednotky csára Augusta prekonali Alpy a založili tu nové provincie, medzi nimi Noricum. Po zániku západorímskej ríše sa okolo roku 800 v oblasti usadil germánsky kmeň Bavorov, a začal mýtiť miestne lesy. Ve 12. storočí je po prvé zmieňované meno Chizbuhel v dokumentoch kláštora v Chiemsee. Chizzo v bavorštine znamená klan, Bichl (Bühel) popisuje umiestnenie osady na kopcoch.
Kitzbühel sa stal súčasťouí Horného Bavorska v roku 1255. Vojvoda Ľudovít II. Bavorský mu udelil mestské práva 6. júna 1271, a mesto bolo obohnané silnými hradbami. Počas nasledujících storočí sa mesto stalo centrom obchodu a úspešne sa rozvíjelo. Nikdy nebolo postihnuté vojnou a hradby boli preto znížené na úroveň prvého poschodia a boli naĽich postavené nové domy. Keď sa Margaréta Tirolská vydala za bavorského vojvodu Ľudovíta V., stal sa Kitzbühel v roku 1342 súčasťou Tirolska. Po mieri v Schärdingu v roku 1369 bol opäť vrátený Bavorsku. 30. júna 1504 sa mesto znovu vrátilo k Tirolsku keď Maximilián I. Habsburský obsadil spolu s ním aj Kufstein.
Maximilián Kitzbühel zastavil a město se na konci 16. storočí dostalo do správy hrabat z Lambergu. K 1. máju 1840 přešlo město oficiálně pod rakouskou správu. Válečná tažení 18. a 19. storočia se města nijak výrazně nedotkla, ačkoliv někteří obyvatelé se zapojili do tyrolského povstání proti Napoleonovi. Kitzbühel se také ještě jednou dostal pod bavorskou správu po uzavření Prešpurského mieru.
Po pádu Napoleona a Viedenskom kongrese připadl opět Tirolsku.
Když císař František Jozef I. dokončil spojení své říše a byla postavena železniční trať mezi Salzburgem a Tyrolskem v roce 1875, začal obchodní a průmyslový rozvoj města. Během prvej a druhej svetovje vojn zůstal Kitzbühel daleko od válečného dění.
Turistika
Kitzbühel je jedním z nejznámějších rakouských turistických a sportovních středisek. Ve městě a přilehlých obcích Reith, Aurach a Jochberg se nachází 516 ubytovacích podniků (z toho 6 pětihvězdičkových hotelů) s celkovou kapacitou 9200 lůžek. Jejich klientelu tvoří převážně Nemci (v zimě 35%, v létě dokonce 46%), Rakúšania (20% v zimě a 18% v létě) a Briti (14% a 10%), ale v posledních letech přibývá také Rusov, kteří zde vlastní i některé hotely: například luxusní hotel Grand Tirolia patří Jeleně Baturinové, manželce moskevského starosty Lužkova a nejbohatší žene v Rusku.
Na svazích hory Hahnenkamm se každoročně pořádají závody svetového poháru v alpskim lyžovaní.
V lete sa stává centrem golfu - v okolí mesta jsou dve osmnáctijamková a dvě devítijamková hřiště a další se brzy začne stavět. Pravidelne sa tu koná také jeden z turnajů ATP Generali Open. Od roku 1988 sa také jazdí v okolí Kitzbüheler Alpenrallye, závod historických automobilů.
V okolí mesta je síť turistických stezek a horských cest v celkové délce přes 500 km - napr. na Hahnenkamm, na Kitzbüheler Horn, k Schwarzsee (možnost koupání).
Obce v najbližšom okolí
Doprava
Mestem prochází silnice B161, spojující St. Johann in Tirol s městem Mittersill, protíná ji B170 do Wörglu.
Železnice byla do Kitzbühelu dovedena v roce 1875. Ve městě jsou železniční stanice Kitzbühel Hauptbahnhof, Kitzbühel Hahnenkamm a Kitzbühel Schwarzsee na trati spojující Salzburg s Tyrolskem.
Partnerské mestá
- Bad Soden am Taunus, Nemecko, 1984
- Greenwich, Connecticut, USA, 1961
- Jamagata, Japonsko, 1963
- Rueil-Malmaison, Francúzsko, 1979
- Sterzing-Vipiteno, Taliansko, 1971
- Sun Valley, Idaho, USA, 1967
Rodáci
- Alfons Walde (* 1891 - † 1958), expresionistický maliar a architekt
- Peter Aufschnaiter (* 1899 - † 1973), horolezec a geograf
- Andreas Molterer (* 1931), lyžiar
- Ernst Hinterseer (* 1932), lyžiar
- Hias Leitner (* 1935), lyžiar
- Toni Sailer (* 1935), lyžiar
- Christl Haas (* 1943 - † 2001), lyžiar
- Hansi Hinterseer (* 1954), lyžiar a spevák
- Klaus Sulzenbacher (* 1965), lyžiar
- Markus Gandler (* 1966), bežec na lyžiach
Iné projekty
- Commons ponúka multimediálne súbory na tému Kitzbühel
Externé odkazy
Zdroj
Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Kitzbühel na českej Wikipédii.