Žlutice

	Žlutice
	mesto
	Celkový pohľad na Žlutice
Vlajka	Znak
Štát	Česko
Kraj (NUTS 3)	Karlovarský (CZ041)
Okres (NUTS 4)	Karlovy Vary (CZ0412)
Obec s rozš. pôs.	Karlovy Vary
Poverená obec	Žlutice
Historická krajina	Čechy
Nadmorská výška	497 m n. m.
Súradnice	50°5′31″S 13°9′47″V / 50.09194, 13.16306
Rozloha	53,03 km² (5 303 ha)
Obyvateľstvo	2 596 (31. december 2010)
Hustota	48,95 obyv./km²
Prvá pís. zmienka	1186
Starosta	Jaroslav Vojta
Časové pásmo	SEČ (UTC+1)
- letný čas	SELČ (UTC+2)
PSČ	364 52
Miestne časti	9
Zákl. síd. jednotky	11
Katastrálne územie	10
NUTS 5 (obec)	CZ0412 555762
Adresa mestského; úradu	Městský úřad Žlutice; Velké náměstí 144; 364 52 Žlutice
E-mailová adresa	meu@zlutice.cz
	Poloha mesta v Česku
	Wikimedia Commons: Žlutice
	Štatistika: ČSÚ
	Webová stránka: www.zlutice.cz
	Český portál

Žlutice (nem. Luditz) sú mesto v Česku v juhovýchodnej časti okresu Karlovy Vary v Karlovarskom kraji. 1. januára 2006 tu žilo 2 742 obyvateľov, z toho 1 353 mužov a 1 389 žien, pričom priemerný vek v obci je 37,7 rokov (muži 37,1 rokov, ženy 38,3 rokov).

[upraviť] Poloha

Žlutice sa rozkladajú v svahu nad údolím rieky Střela v romantickej krajine pod Vladařom.

[upraviť] Dejiny

Žlutice boli založené zrejme počas slovanskej kolonizácie ako obchodná stanica na ceste z Prahy do Chebu.

Prvá písomná zmienka o Žluticiach pochádza z roku 1186, kedy mali byť majetkom kladrubského kláštora. V prvej polovici 13. storočia získal Žlutice Boreš z Oseka-Rýzmburka, Rýzmburkovcom potom patrili do roku 1415. Od tohto rodu pochádza znamenie hrablí v mestskom znaku. Dátum povýšenia Žlutic na mesto nie je známe.

V období Karla IV. už mali Žlutice organizovanú mestskú správu, ktorá vydávala listiny a knihy.

Žlutice a okolie boli opakovane svedkami niekoľkých šarvátok. Najvýznamnejšie ale bolo stretnutie husitov vedených Jánom Žižkom z Trocnova so svojimi protivníkmi na vrchu Vladař v roku 1421.

V roku 1415 predal Jan Boreš z Rýzmburka svoju polovicu Žlutic Jindřichovi z Elstrberka na Plané, ktorý onedlho potom získal aj tú druhú.

V roku 1426 sa Žlutic zmocnil vojvodca Jakoubek z Vřesovic. Žlutice sa stali stredom a tiež jeho sídlom odkiaľ vládol nad takmer celým Loketských krajom. K obrane mesta postavil Jakoubek dva hrady – Nevděk a Mazanec.

Najväčšieho rozmachu dosiahli Žlutice v období renesancie. V roku 1515 dosiahli Vřesovicovci prepustenie žlutického panstva do slobodného dedičského držania. V roku 1537 predali Žlutice pánom z Plavna. V tom čase vzniká jedno z najkrásnejších diel iluminátorského umenia 16. storočia Žlutický kancionál, ktorý je uložený v Pamätníku národného písomníctva v Prahe. Do roku 1977 bol umiestnený v mestskom múzeu kde je dnes uložená jeho faksimile.

Obdobie rozkvetu doznievalo za vlády Lobkovicov z Hasištejna a Kokořovcov z Kokořova, ktorí mestský hrad v druhej polovici 17. storočia prestavali na barokový zámok s rozsiahlou záhradou.

V roku 1700 sa tu narodil jezuitský mních a kazateľ František Perger - na území dnešného Slovenska v rokoch 1744-51 viedol výstavbu významnej Kalvárie v Banskej Štiavnici a v r. 1752 horného kostola Kalvárie v Prešove, kde aj dožil.

Po tridsaťročnej vojne dochádza k postupnej germanizácii. Význam mesta poklesol po prenesení vrchnostenskej rezidencie v roku 1732 do Štědrej a obdobie rozkvetu definitívne ukončil veľký požiar zámku, ktorý už nebol obnovený zachovala sa len Zámocká brána.

Význam Žlutic stúpol potom, čo sa stali sídlom súdneho a politického okresu (1850–1948). Obyvateľstvo mesta sa v tom čase živilo predovšetkým poľnohospodárstvom, ďalšie podniky vznikli až po vybudovaní železnice Blatno u/J – Žlutice/Bochov – Bečov n/T. (1897).

V rokoch 1938–1945 v dôsledku mníchovskej dohody pripadlo pohraničie aj zo Žluticami Nemecku. Vo februári 1945 sa mesto stalo terčom náletu britského letectva, ktorý však nespôsobil väčšie škody.

Rozvoj mesta stagnoval až do 60. rokov. V roku 1968 bola ukončená výstavba vodnej nádrže. Panelové sídliská sa stavali v 70. a 80. rokoch.

Centrum mesta je mestskou pamiatkovou zónou.

[upraviť] Pamiatky

Radnica Žlutice

Radnica Než byla postavena radnice lidé se scházely v soukromých domech. Po zřízení radnice zakoupilo město tzv. Velký dům, dnešní muzeum. V roce 1779 při velkém požáru radnice vyhořela a v roce 1781 byla znovu postavena. V roce 1870 byly na radnici nainstalovány hodiny. V roce 1905 byla budova opravena. V roce 1923 byla odkryt znak Kokořovců a Švamberků. Radnice je postavena v renesančním slohu.

Zámocká brána Vznikla při přestavbě zámku v roce 1680, je trojdílná a jak je výše uvedeno nachází se v severozápadní části Velkého náměstí.

Kokořovský dvor Obrovská stavební hmota má základy asi už v době Rýzmburků. V roce 1680 byl dvůr s panstvím majetkem Ferdinanda Hroznaty z Kokořova. V témže roce začal s přestavbou dvora do dnešního stavu

Múzeum Nachází se na Velkém náměstí v kdysi panském domě Zumrů z Herstošic zvavém Velký dům. Nejstarší historii dokumentují archeologické nálezy a vzácné listiny, mezi nimi též Žlutický kancionál. Mladší historii dokumentují plastiky a obrazy Kokořovců. Nachází se zde i Městská šatlava. Mueum je věnováno převážně husitství.

Kostol svätého Petra a Pavla Nejstarší architektonická památka se začala budovat v polovině 14. století. Je zaklenuta gotickými klenbami. V jižní lodi jsou zbytky nástěnných maleb z rkoku 1435.^[1] V kostele se také nachází varhany z let 1774–1775, které jsou dnes národní kulturní památkou.

Podzemie Sklepy a chodby pod Žluticemi se stavěly od středověku až do 19. století a většinou jsou dvoupodlažní. Sklepení sloužilo pro uchovávání potravin a surovin. V dnešní době je část podzemí zpřístupněna, je zde umístěno malé divadlo a lapidárium.

[upraviť] Súčasnosť

Divadielko v Žlutickom podzemí

Žlutice patria do mikroregiónu Vladař a v súčasnosti tu žije skoro 3 tisíc obyvateľov.

Okrem materskej a základnej školy tu sídli tiež zvláštna škola, stredná lesnická škola a základná umelecká škola.

Každoročne sa tu koná Žlutická pouť a Žlutické divadelní léto.

Hlavným centrom Žlutic je štvorcové Velké námestie na ktorom sa nachádza radnica a múzeum. Uprostred námestia sa nachádza fontána a vedľa nej Stĺp Najsvätejšej Trojice z rokov 1701–1704 v severozápadnej časti námestia sa nachádza Zámocká brána do zrušeného zámku. Blízko mesta sa nachádza aj zmierovací kríž.

Z námestia vybiehajú rovnomerne ulice, jedna z nich, ulica Dukelských Hrdinů, vedie až ku kostolu Svätého Petra a Pavla.

[upraviť] Doprava v Žluticiach

Autobus

Do mesta vedú autobusové linky z Karlových Varov, Toužimi, Plzne, Chyše a Mariánských Lázní.

Železnica

Cez Žlutice vedú 2 železničné trate:

Trať 161 Bečov nad Teplou - Blatno u Jesenice - Rakovník, osobná a nákladná doprava
Trať 163 Protivec - Bochov, nákladná doprava

V Žluticiach sa nachádza železničná stanica a zastávky:

Žlutice - železničná stanica, asi 1 km od centra
Záhořice - železničná zastávka, asi 1 km od centra Záhořic a asi 4 km od centra Žlutic
Protivec - železničná zastávka (odbočka na trať č. 163), asi 1 km od centra Protivca a asi 6 km od centra Žlutic

Cestné spojenie

Žluticami prechádza niekoľko ciest druhej triedy: