Miroslav Zikmund

z Wikipédie, slobodnej encyklopédie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Miroslav Zikmund, Dr. h. c.
český cestovateľ, spisovateľ, fotograf, dokumentárny režisér a kameraman
Miroslav Zikmund
Narodenie14. február 1919 (100 rokov)
Plzeň, Československo
RodičiaAntonín Zikmund, Magdalena Voráčková
ManželkaEva Mašková (1953 - r. 1972)
DetiMiroslav
PodpisMiroslav Zikmund, podpis (z wikidata)
Odkazy
CommonsSpolupracuj na Commons Miroslav Zikmund

Miroslav Zikmund (* 14. február 1919, Plzeň) je český cestovateľ, spisovateľ, fotograf, dokumentárny režisér a kameraman.

Životopis[upraviť | upraviť kód]

Narodil sa do rodiny strojvodcu Antonína Zikmunda a jeho manželky Magdaleny, rodenej Voráčkovej, v dome č. 31 na Úhlavskej ulici v Plzni, kde žili do roku 1927. Jeho starý otec Josef Zikmund bol mäsiar a krčmár vo Volduchách na Rokycansku.[1]
Svoju prvú dlhšiu cestu podnikol v asi šestnástich rokoch s mladším bratom Josefom a kamarátom Václavom na Podkarpatskú Rus, ktorá bola v období prvej republiky súčasťou Československa.[2]
Po maturite v roku 1938 začal študovať Vysokú obchodnú školu, ale pretože na začiatku druhej svetovej vojny nemeckí okupanti uzavreli české vysoké školy, mohol ju ukončiť až v roku 1946. Na škole študoval s Jiřím Hanzelkom, ktorý bol jeho partnerom na cestách i spoluautorom jeho kníh.

V rokoch 19471950 podnikol spolu s Jiřím Hanzelkom cestu do Afriky a Južnej Ameriky.[3] Celú výpravu absolvovali autom Tatra 87 a rozhlas z nej odvysielal vyše 700 reportáží. Urobili veľké množstvo fotografií a natočili množstvo filmového materiálu, ktorého dokumentárna cena je značná. Afrika bola vtedy pod nadvládou európskych koloniálnych mocností. O komunistickom puči v Československu vo februári 1948 sa dozvedeli v Belgickom Kongu, kde miestna tlač venovala udalostiam v strednej Európe len malú pozornosť.[2] V líbyjskej Syrte mala po sabotáži ich tatrovka haváriu,[4] v Egypte prenocovali na vrchole Cheopsovej pyramídy, v Tanganike vystúpili na vrchol Kilimandžára, v konskom pralese sa stretli s Pygmejmi. Z Kapského mesta sa preplavili loďou do Buenos Aires, v Riu de Janeiru na pláži Copacabana sa Zikmund takmer utopil pri kúpaní v mori,[5] v Ekvádore, kde uvažovali o emigrácii z Československa, sa stretli s lovcami lebiek.[2]

Podľa Zikmunda bol svet v dobe ich cesty do Afriky a Južnej Ameriky bezpečnejší. Počas africkej cesty navštívili napríklad Talianskom ovládané Somálsko, ktoré je v 21. storočí zrúteným štátom nebezpečným pre cudzincov.[2] Najnebezpečnejšiu situáciu v Afrike zažili Zikmund a Hanzelka v Habeši, kde ich prepadli lupiči.[5]

V roku 1953 sa oženil s opernou speváčkou a sólistkou Národního divadla Evou Maškovou[6] s ktorou má syna Miroslava.[7]

Druhú cestu podnikli už so sprievodom v dvoch upravených nákladných autách Tatra 805 v rokoch 19591964. Pri tejto výprave prešli Áziu a Oceániu a nazhromaždili veľké množstvo dokumentárneho materiálu. Pri druhej ceste navštívili napríklad Turecko, Sýriu, Pakistan, Indiu, Cejlón, Barmu, Kambodžu, Indonéziu, Japonsko či Irak. Zikmund neskôr uviedol: „V málokteré zemi jsme se cítili tak dobře a tak bezpečně jako v Iráku.“[8] Počas cesty po indonézskych ostrovoch sa dostali až na Západnú Novú Guineu, ktorú Indonézia získala krátko predtým od Holandska a neskôr anektovala. Pri plavbe zo Sumatry do Japonska zažil Zikmund rovníkový „Neptúnov krst“.[5] Precestovali veľkú časť Sovietskeho zväzu, od Tiksi na severe Jakutska až po Pamír v Tadžikistane.[9] Nemohli navštíviť Čínu, pretože v 60. rokoch za vlády Mao Ce-tunga vypukla medzi Čínou a sovietskym blokom roztržka.[10]

V roku 1968 sa postavil na stranu tzv. „reformných komunistov“ a preto od roku 1969 nemohol ďalej publikovať a účastniť sa verejného života.

Po roku 1989 začal znovu cestovať do zahraničia. V roku 1991 vycestoval do Japonska, v roku 1992 do Austrálie a v roku 1994 na Nový Zéland. V roku 1996 sa zúčastnil s dokumentaristom Milanom Maryškom expedície „Sibiř – peklo, nebo ráj“, z ktorej vznikol rovnomenný štvordielny dokumentárny cyklus. V roku 2000 podnikol cestu na Srí Lanku a Maledivy a tiež do USA.

V roku 1993 dostali Zikmund a Hanzelka za celoživotné dielo Cenu E. E. Kischa. V roku 1999 prevzali z rúk českého prezidenta Václava Havla Medaili Za zásluhy II. stupně.

Zikmund dlhú dobu žije v Zlíne a v roku 2014 mu Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně udelila čestný doktorát. V tom istom roku mu 28. októbra český prezident Miloš Zeman udelil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. triedy.

Dielo[upraviť | upraviť kód]

Celé dielo napísal spoločne s J. Hanzelkom (obaja autori si rovným dielom delili všetky honoráre)[11] a týka sa výhradne ich ciest. Cestám je venovaná aj stála expozícia v Muzeu jihovýchodní Moravy v zlínskom zámku S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly, otvorená 30. novembra 1996. V roku 2013 bola expozícia presťahovaná do bývalého areálu Baťových závodov (Svitu) a novo inštalovaná v budove 14/15 Baťovho inštitútu.

Počas 3,5 roka Zikmund a Hanzelka v Tatre 87 prešli 44 krajín Európy, Afriky a Južnej Ameriky

Literatúra[upraviť | upraviť kód]

  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Afrika snů a skutečnosti 1. [s.l.] : Orbis, 1952. 262 s.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Afrika snů a skutečnosti 2. [s.l.] : Orbis, 1952. 286 s.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Afrika snů a skutečnosti 3. [s.l.] : Orbis, 1952. 296 s.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. S československou vlajkou na Kilimandžáro. [s.l.] : SNDK – Státní nakladatelství dětské knihy, 1954.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Tam za řekou je Argentina. [s.l.] : Naše vojsko, 1958. 385 s.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Přes Kordillery. [s.l.] : Naše vojsko, 1957. 306 s.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Za lovci lebek. [s.l.] : Orbis, 1958. 270 s.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Mezi dvěma oceány. [s.l.] : Orbis, 1959. 354 s.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Jižní Amerikou. [s.l.] : SNDK – Státní nakladatelství dětské knihy, 1959. 350 s.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Obrácený půlměsíc. [s.l.] : SNPL – Státní nakladatelství politické literatury, 1961. 304 s.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Světadíl pod Himálajem. [s.l.] : Svoboda, 1969. 376 s.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Zvláštní zpráva č. 4. [s.l.] : Lidové nakladatelství, 1990. 128 s. ISBN 80-7022-061-9.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Cejlon – ráj bez andělů. [s.l.] : Svoboda, 1991. 480 s. ISBN 80-205-0164-9.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav; SLOMEK, Jaromír. Život snů a skutečnosti. [s.l.] : Primus, 1997. 192 s. ISBN 80-85625-78-4.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Modrý Mauritius... a přece Austrálie!. [s.l.] : [s.n.], 1999. 69 s. ISBN 80-86207-00-5.
  • ZIKMUND, Miroslav; HORKÝ, Petr; NÁPLAVA, Miroslav. Sloni žijí do sta let. [s.l.] : Euromedia, 2002. 207 s. ISBN 80-242-0797-4.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Afrika kolem Tatry. [s.l.] : Carpe diem, 2002. 100 s. ISBN 80-86362-17-5.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Přemožení pouště. [s.l.] : Carpe diem, 2006. 60 s. ISBN 80-86362-71-X.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav; ŠVAŘÍČEK, Rudolf. Past na rovníku. [s.l.] : Livingstone, 2008. 446 s. ISBN 978-80-904021-1-9.
  • HANZELKA, Jiří; STINGL, Miloslav; HANZELKA, Jiří; ŠVAŘÍČEK, Rudolf. Tamtamy času: Nová Guinea – svět, o kterém jste si mysleli, že už neexistuje. [s.l.] : Livingstone, 2002. 328 s. ISBN 978-80-7217-724-0.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Velké vody Iguazú. [s.l.] : Carpe diem, 2010. 120 s. ISBN 80-86362-07-8.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Legenda H+Z První cesta. [s.l.] : Jota, 2010. 351 s.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Legenda H + Z. [s.l.] : Jota, 2010. 356 s. ISBN 978-80-7217-798-1.
  • HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Turecko. [s.l.] : Carpe diem, 2010. 80 s. ISBN 978-80-87195-16-1.
  • ZIKMUND, Miroslav; HORKÝ, Petr; NÁPLAVA, Miroslav; KROC, Vladimír. Století Miroslava Zikmunda. [s.l.] : Jota, 2017. 434 s. ISBN 978-80-7462-754-5.
  • Tisíc a dvě noci, 1967
  • Sumatra, naděje bez obrysů, 1976 (ineditná edícia)
  • Živá Afrika, 1996, spolu s Hynkem Adámkom

Ďalej sú autormi veľkého množstva časopisových a novinových článkov, prednášok, atď.

Film[upraviť | upraviť kód]

  • Afrika I.
  • Afrika II.
  • Z Argentiny do Mexika
  • Je-li kde na světě ráj

Okrem týchto celovečerných filmov natočili 147 dokumentárnych, krátkometrážnych alebo televíznych filmov.

  • 1965
    • Darváz
    • Do země dálné a nejbližší
    • Jací jsou jaci
    • Jenisej
    • Křest mrazem
    • Máj klepe na dveře
    • Medvědí ledovec
    • Město voják
    • Není všechno zlato světa
    • Neříkej velkolepý
    • Pamír
    • Půlnoční slunce
    • Sibiřská nafta
    • Slaná hora
    • Směr západ
    • Světoběžníci
    • Ulak
    • V zaaltajských horách
    • Zkuste to s bidýlky
    • Zlato dálného východu
  • 1964
    • Ať se stáří vydovádí
    • Dobrou chuť, lidé zítřka
    • Dravci nebo oběti
    • Javanské solo
    • Jezdí se vlevo, ale…
    • Kdyby všichni bozi světa
    • Kouzelníci z Asahi
    • Kusamba loví v noci
    • Lontar
    • Město dvakrát zrozené
    • Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka v Japonsku 1963 (TV seriál)
    • Pravěk v rokli mrtvých
    • Řasy nejsou brvy
    • Tókio největší na světě
  • 1963
    • Bangka, loterie s dvojitou zárukou
    • Bohyně chce krev
    • Byl Bismark v Kašmíru?
    • Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund v Sovětském svazu (TV seriál)
    • Královské M
    • Na stezce lovců lebek
    • Pod sopkou Merapy
    • Z bláta do louže
  • 1962
    • Cestou za Metuzalémy
    • Čajová dresúra na Cejloně
    • Dva póly Tirukunámalé
    • Esala perahero
    • Irácký Kurdistan
    • Mezi svými
    • S kamerou do Velkého Himalaje
    • Skoupá perla Tamilů
    • V moci ohně a bohů
    • Vzkříšení sinhálské země
    • Závod století
  • 1961
    • Cestou hrdinů
    • Čarodějové na Dalu
    • Epocha mladých ve Šrínagaru
    • Jak daleko je z Cejlonu do Arizony?
    • Jste moji starší bratři
    • Kašmír: Je-li kde na světě ráj
    • Město pod kamennou lavinou
    • Mezi nebem a zemí
    • Pod našimi okny
    • Pozdrav z Pravarsenapury
    • Řeka života
    • Šikára, gondola asijských Benátek
    • Umíte číst červíčky
    • Velké prádlo
    • Ve Šrínagaru straší
    • Zač je datle v Iráku
    • Zná Kašmír kašmírské šátky?
  • 1960
    • Beit el Lachne
    • Cedry na Libanonu
    • Haššaš
    • Chán Šejchůn
    • Na arabském trhu
    • Nad zálivem Svatého Jiří
    • Na prahu indického světadílu
    • Návštěvou u beduínů
    • Noria
    • Pozdrav ze Středního východu
    • Pozdrav z Halebu
    • Sálim el Kerím
  • 1955
    • Býčí zápasy
  • 1953
    • Afričtí trpaslíci
    • Afrika II. – Od rovníku ke Stolové hoře
    • Lovci lebek
    • V pravlasti kávy
    • Z Argentiny do Mexika
    • Zrození sopky
  • 1952
    • Afrika I. – Z Maroka na Kilimandžáru
    • Lihovary v Argentině
    • Motocykly v Quatemale
    • Ostrovy milionů ptáků
    • Za tučňáky, lvouny a velrybami

Referencie[upraviť | upraviť kód]

  1. Miroslav Zikmund: Je mi jen pětadevadesát!. lideazeme.reflex.cz, 2014-10-21. Dostupné online [cit. 2019-02-14].
  2. a b c d Miroslav Zikmund: Na stýskání nebyl čas, ale několikrát jsem se fakt bál. iDNES.cz, 2014-09-14. Dostupné online [cit. 2018-01-09].
  3. KOBERA, Pavel. Hanzelka a Zikmund vyrazili před 70 lety. Archiv rozhlasu (Český rozhlas), 21.4.2017. Dostupné online [cit. 2017-04-21].
  4. KOBERA, Pavel. Osudná Libye Hanzelky a Zikmunda. Český rozhlas, 2017-05-26. Dostupné online [cit. 2018-01-09].
  5. a b c Miroslav Zikmund: Na své narozeniny jsem se málem utopil v Riu. iDNES.cz, 2016-02-16. Dostupné online [cit. 2018-01-09].
  6. https://www.imdb.com/name/nm9587781/bio?ref_=nm_ov_bio_sm
  7. JAROŠ, Jan. Jaký je film Století Miroslava Zikmunda?. Kultura21.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-09].
  8. "Hanzelka a Zikmund v Iráku". Česká televize. 9. apríla 2011.
  9. "Miroslav Zikmund (* 14. 2. 1919 Plzeň) – český novinář a cestovatel". Hedvabnastezka.cz.
  10. Ponorkovou nemoc jsme nikdy neměli, vzpomíná cestovatel Zikmund. Lidovky.cz, 2014-09-04. Dostupné online [cit. 2018-01-09].
  11. BAUER, Zdeněk. Století Miroslava Zikmunda (recenze). blog.abchistory.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-09].

Literatúra[upraviť | upraviť kód]

  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. II., N–Ž / Milan Churaň a kol.. Praha : Libri, 1998. ISBN 80-85983-64-8. S. 301.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha : Kdo je kdo, 1991. ISBN 80-901103-0-4. S. 1133.
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 762.
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. [s.l.] : Ottovo nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 814.
  • TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 567.
  • VYKOUPIL, Libor. Ecce homo : z rozhlasových fejetonů. Brno : Julius Zirkus, 2004. 312 s. ISBN 80-903377-0-8.

Iné projekty[upraviť | upraviť kód]

Externé odkazy[upraviť | upraviť kód]