Redaktor:Mikulas1/pieskovisko

z Wikipédie, slobodnej encyklopédie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Meno Krajina Reprezentoval vo futbale Úspechy Repr.
v hokeji
Úspechy
Vsevolod Bobrov
Sovietsky zväz
3× (1952) účastník OH 1952
59×
olympijský víťaz 1956,
2× majster sveta
Sven Bergqvist
Švédsko
35× (1935 - 1943) účastník OH 1936
41×
účastník ZOH 1936
Hans Mild
Švédsko
31× (1960 - 1965) Futbalista roka vo Švédsku 1964
63×
22 ZOH 1964
Sven Tumba Johansson
Švédsko
1× (1956)
245×
3× majster sveta, 14 MS
Vlastimil Bubník
Česko-Slovensko
14× (1957 - 1960) 33 ME 1960
127×
účastník 4 ZOH, 9 MS
Timo Nummelin [1]
Fínsko
14× (1967 - 1971) Futbalista roka vo Fínsku 1968
225×
Hokejista roka 1981 vo Fínsku
Teodor Reimann
Slovensko
Česko-Slovensko
14× (1939 - 1944)
5× (1948 - 1954)
účastník MS 1954

██ Donald Trump

██ Ted Cruz

██ Marco Rubio

██ John Kasich

██ Uncommitted

<ref>
<ref name="EA">{{Citácia knihy
  | meno zborník = 
  | priezvisko zborník =
  | autor zborník =
  | odkaz na autora zborník =
  | kapitola zborník =
  | url kapitoly zborník =
  | priezvisko = Svoboda
  | meno = DrSc. Ludvík
  | odkaz na autora = 
  | titul = Encyklopedie antiky
  | vydavateľ = Academia
  | miesto = Praha
  | rok = 1973
  | isbn =
  | dátum prístupu =
  | url = 
  | diel =
  | typ dielu = 
  | strany = 
  | jazyk = čeština
}}</ref>
<ref name="EA" />
Poznámka: iniciátorom myšlienky vzniku EPM bol Gabriel Hanot, redaktor L'Équipe
Pruské kráľovstvo
Königreich Preußen (nem.)
 Brandenbursko-Prusko
 Pruské vojvodstvo
1701 – 1918
Vlajka štátu
vlajka
Štátny znak
znak
Geografia
Mapa štátu
Najväčší územný rozsah Pruského kráľovstva
Rozloha
348 780 km² (1910)
Obyvateľstvo
Počet obyvateľov
34 472 509 1910
Národnostné zloženie
Štátny útvar
Predchádzajúce štáty:
Brandenbursko-Prusko Brandenbursko-Prusko
Pruské vojvodstvo Pruské vojvodstvo
Nástupnícke štáty:
Weimarská republika Weimarská republika
Slobodný štát Prusko Slobodný štát Prusko
Druhá poľská republika Druhá poľská republika
Litovské kráľovstvo Litovské kráľovstvo

Pruské kráľovstvo (nem. Königreich Preußen) bol nemecký štát, ktorý existoval od roku 1701 do roku 1918. Počas sliezskych vojen a delenia Poľska sa podarilo pruským kráľom získať rozsiahle územie, ktoré v ďalších rokoch ďalej rozširovali. Po Viedenskom kongrese sa stalo súčasťou Nemeckého spolku. Od roku 1871 do porážky Nemecka v prvej svetovej vojne bolo Pruské kráľovstvo vedúcim štátom Nemeckého cisárstva, ktorého bolo súčasťou. V rámci Nemeckého cisárstva malo Prusko výnimočné postavenie ako vo vedení, počte obyvateľov, rozlohe či priemyselnom význame.

Dejiny Pruského kráľovstva[upraviť | upraviť kód]

Pruské kráľovstvo vzniklo v roku 1701 a zaniklo v roku 1918, trvalo teda vyše 200 rokov, počas tejto doby sa stalo jedným z najmocnejších štátov v Európe.

Vznik Pruského kráľovstva[upraviť | upraviť kód]

18. januára 1701 sa syn Friedricha Wilhelma, brandenburský kurfist a pruský vojvoda Friedrich III. vyhlásil v Kráľovci (Königsberg), so súhlasom poľského kráľa a rímskonemeckého císara,Kráľom v Prusku“ ako Fridrich I., čím založil neskôr veľmi mocné Pruské kráľovstvo. V rovnaký deň bol tiež spolu so svojou ženou korunovaný za kráľa. Korunovácii predchádzalo založenie rádu Čiernej orlice. 18. januára 1701 bol Friedrich III. za okázalých ceremónií korunovaný v Königsbergu, pričom si sám položil korunu na hlavu a na hlavu svojej ženy a až potom sa nechal pomazať.[2]V rámci ťažko akceptovaného kompromisu sa tak stal suverénnym panovníkom iba na územiach, ležiacich mimo Svätej ríše rímskej. Cisársky súhlas získal korunným traktátom 16. novembra 1700 za záväzok poskytnutia osemtisícového vojska do vojny o španielske dedičstvo, čím učinil zadosť cisárskemu uznaniu povýšenia pruského vojvodstva, ktoré ako suverénne územie nepatrilo do rímsko-nemeckej ríše, na kráľovstvo.

Friedrich I., prvný pruský kráľ.

Príčiny tohto činu možno nájsť vo výbojnej politike brandenburských kurfistov, ktorí boli súčasne pruskými vojvodami. Ich ďalšiemu mocenskému vzostupu stáli v ceste nepriateľské rody, ktoré poväčšine získali v tej dobe kráľovské tituly a tak dosiahli významné úspechy. Práve na prelome 17. a 18. storočia získala severonemecká hannoverská dynastia následníctvo v Spojenom kráľovstve, a členovia dynastie sa v roku 1714 skutočne na britský trón dostali. Ďalší souper, tentokrát z vlivného rodu Wettinu, saský kurfirt Fridrich August I. Silný získal roku 1697 titul polského krále, takže se královský titul stával pro Prusko (Braniborsko-Prusko) čím dál více otázkou prestiže. Problémem bylo jak jej získat.

Získání cizího kráľovského titulu bylo nepravdepodobné, stejne tak jako že by císar povýšil braniborské markrabství na kráľovství a tak zbylo jen Prusko resp. pruské vévodství. Jak již bylo uvedeno, Hohenzollerny držená část Pruska byla vévodstvím, a byla také jedinou jejich významnou državou mimo Svatou ríši rímskou. Ovšem území, k nemuž se symbolicky mohl kráľovský titul v Prusku vázat, a to takzvané „kráľovské Prusko“, ovládalo polské kráľovství, a tak se kurfirt a vévoda Fridrich III. nemohl jen tak prohlásit pruským králem. V rámci obtížne akceptovaného kompromisu s rímskonemeckým císarem a polským králem se tedy prohlásil „králem v Prusku“ (König in Preußen). Pruské kráľovství ve své počáteční podobe tedy de facto predstavovalo území puvodního pruského vévodství. Jeho následný rust a pripojení území „kráľovského Pruska“ však na sebe nenechalo dlouho čekat.

Územní rust pruského kráľovství[upraviť | upraviť kód]

thumb|280px|Územní rust Pruska

Pruské kráľovství čím dál více sílilo a tak ve slezských vojnách v letech 1740-1745 získalo od Habsburské monarchie vetšinu Slezska i s puvodne českým Kladskem. Tento zisk pak dokázalo ubránit v další sedmileté vojne, kde bojovalo proti koalici Habsburské monarchii, Francie a Ruska. To byl počátek mocenského vzestupu Pruska, které se stalo jedním z nejduležitejších evropských státu. V této dobe vytvorilo Prusko nejen skvele vycvičenou armádu, ale také efektivní úrednický aparát.

V letech 1772-1795 se Pruské kráľovství zúčastnilo trojího delení Polska a získalo tak rozsáhlá území na východe, mezi nimiž mely pro Prusko nejvetší význam práve tzv. Prusy kráľovské (pozdejší Západní Prusko), což melo za formální dusledek znovusjednocení Pruska a nárok na oprávnený titul pruského krále. A jelikož se tedy situace vymenily a polský král se stal de facto závislým panovníkem, zmenil tehdejší „král v Prusku“ Fridrich II. Veliký svuj titul a začal se tituloval (jak je bežné) jako „pruský král“ (König von Preußen).

Behem trojího delení Polska získalo Prusko krome kráľovského Pruska také tyto území: Varmii, Chelmiňsko, Notečsko - Netzedistrikt, Velkopolsko, Kujavsko, Siradzko, Leczycko část Podlesí, a západní a severní Mazovsko včetne Varšavy), kde pak postupne vznikly provincie Západní Prusko, Nové Východní Prusko a Jižní Prusko.

Za vlády kurfirta Fridricha Viléma IV. (pruský král Fridrich Vilém III.) v roku 1806, bylo do pruského kráľovství včleneno Braniborské kurfirtství, čímž skončila reálná unie Braniborska a Pruska.

Prusko a Napoleonské vojny[upraviť | upraviť kód]

Šablóna:Podrobne thumb|250px|Pruské kráľovství po roku 1818

V období napoleonských válek ztratilo Prusko v bojích proti Napoleonovi a jeho spojencum, rozsáhlá území na západe i východe, což si však po porážce Francie vykompenzovalo na Vídeňském kongrese, kde získalo západní část varšavského knížectví, na níž vzniklo velkovévodství a pozdeji pouze provincie Poznaňsko, severní polovinu Saska včetne Dolní Lužice a severovýchodní poloviny Horní Lužice, celé Porýní a Vestfálsko.

Dále získalo od Švédska smlouvou ze 4. června 1815 severní část Predního Pomoranska včetne Rujány. 8. června 1815 pak Prusko spolu s Rakouskem a ostatními nemeckými státy vytvorilo Nemecký spolek, k nemuž však nepatrily jeho 3 nejvýchodnejší provincie Poznaňsko, Západní Prusko a Východní Prusko.

Další územní rust Pruského kráľovství[upraviť | upraviť kód]

Šablóna:Podrobne

[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R29818, Otto von Bismarck.jpg|thumb|left|180px|Pruský ministerský predseda Otto von Bismarck]] Pruské kráľovství bylo roku 1851 poraženo Dánskem v prusko-dánské vojne (1848-1851), v níž chtelo Prusko ovládnout Dánskem kontrolované Šlesvicko s početnou nemeckou menšinou. Roku 1863 pak bylo Šlesvicko začleneno prímo do Dánska, což bylo zjevným porušením Londýnského protokolu z roku 1851, v nemž se Dánsko mimo jiné zavázalo ponechat Šlesvicku jeho práva.

Dusledkem byla následující nemecko-dánská vojna roku 1864 pak Prusko s Rakouskem a ostatními nemeckými státy bojovalo proti Dánsku, které chtelo oddelit jím ovládané Hoštýnsko a Lauenbursko od Nemeckého spolku (Dánský král byl v rámci personální unie také vévodou Šlesvicka-Holštýnska, ale Holštýnsko bylo spolu s Lauenburskem na rozdíl od severnejšího Šlesvicka členem Nemeckého spolku) a začlenit je do Dánska. V této vojne bylo Dánsko poraženo, Šlesvicko se stalo prusko-rakouským kondominiem, Holštýnsko získalo Rakousko a Lauenbursko s titulem vévodství Prusko.

Spor s Rakouskem o vedoucí úlohu v Nemeckém spolku a o Šlesvicko-Holštýnsko pak vedl roku 1866 k prusko-rakouské vojne, v níž bylo Rakousko a jeho spojenci poraženi. Prusko pak krome anexe celého Šlesvicka-Holštýnska anektovalo rozsáhlá území rakouských spojencu Hannoverského kráľovství, kurfirtství Hesenského a vévodství Nasavského.

V anexi dalšího rakouského spojence kráľovství Saského mu zabránilo negativní stanovisko Rakouska a Francie, a Sasko bylo postiženo „pouze“ vysokými reparacemi. Další rakouští spojenci kráľovství Bavorské a velkovévodství Hesenské musely postoupit Prusku menší okrajová území. Na získaných územích poté Prusko vytvorilo provincie Hannoversko, Hesensko-Nassavsko a Šlesvicko-Holštýnsko.

Prusko se pak stalo zakládajícím spolkovým státem Severonemeckého spolku, který byl pod jeho hegemonií a v nemž mu patrila vetšina území. Až do konce první svetové vojny si podrželo stejný rozsah.

Pruské kráľovství vedoucím státem Nemeckého císarství[upraviť | upraviť kód]

Šablóna:Podrobne thumb|250px|Politická mapa Pruska (pred rokem 1905)

V letech 1870-1871 Pruské kráľovství bojovalo po boku dalších nemeckých státu proti Francii v prusko-francouzské vojne, kterou vyhrálo. V dusledku vítezství se 18. ledna 1871 stalo nejvetší a vudčí spolkovou zemí nove založeného Nemeckého císarství s oficiálním názvem Nemecká ríše.

V rámci Nemeckého císarství melo Pruské kráľovství (opet) hegemonii, jež byla zaručena již tím že podle ústavy byl pruský král dedičnými predseda (nemecké ríše) majícími titul nemeckého císare, zároveň byl i pruský ministerský predseda nemeckým spolkovým kanclérem, takže mezi Pruskem a Nemeckým císarstvím byla takzvaná reálná unie.[3]

Zánik pruského kráľovství[upraviť | upraviť kód]

V dusledku nemecké porážky v první svetové vojne se v listopadu 1918 úplne vyčerpané Nemecko vzdalo. Následne vypukla v Berlíne, takzvaná listopadová či nemecká revoluce jenž se rozšírila po celém Nemeckém císarství. Jejím dusledkem bylo, že byly zrušeny či padly všechny nemecké monarchie včetne Nemeckého císarství a samotného pruského kráľovství. A práve po prevratu z 9. listopadu 1918, v nemž se vyznamenali i pruští dustojníci a jenž se stal koncem monarchie, pojal císar Vilém II. v posledním okamžiku v rámci Nemecka státoprávne nerealizovatelnou, ale z historického hlediska správnou myšlenku vzdát se císarského titulu, nikoliv ale pruské koruny. Nakonec se ale pod tlakem událostí vzdal obou, čímž ukončil petisetleté panování Hohenzollernu v Braniborsku, trísetletého v Prusku a padesátiletého v Nemecku.

A tak po pádu monarchie roku 1918, v rámci Výmarské republiky vznikl Svobodný stát Prusko (Freistaat Preussen). V dusledku Versailleského míru ztratilo Prusko rozsáhlá území na východe, severu a západe, tj. ve prospech Belgie, Dánska, Polska, Litvy a Československa.[4]Paradoxní je, že 30 let po svrhnutí monarchie v Prusku byl bývalý silný pruský stát rozhodnutím spojenecké kontrolní komise zcela zrušen.[5]

Odkazy[upraviť | upraviť kód]

Reference[upraviť | upraviť kód]

{{Překlad|en|Kingdom of Prussia|314882431}}

  1. . Dostupné online.
  2. Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dejiny státu, 2004, ISBN 80-86379-59-0
  3. Dejiny Nemecka - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dejiny státu, ISBN 80-7106-188-3
  4. Clark, Christopher (2006): Iron Kingdom: The Rise and Downfall of Prussia, 1600-1947. ISBN 0-7139-9466-5
  5. Nemecká revoluce 1918-1919 - Sebastian Haffner, vydalo Brno Books, 1998, ISBN 80-85914-62-X

Literatura[upraviť | upraviť kód]

Šablóna:Členské státy Německého spolku Šablóna:Členské státy Severoněmeckého spolku Šablóna:Spolkové země Německého císařství

Prírodné a technické vedy, veda a technika

SaintPierre1.JPG Architektúra · Saturday.PNG Astronómia (The Sun by the Atmospheric Imaging Assembly of NASA's Solar Dynamics Observatory - 20100819.jpg Hviezda · Celestia.png Slnečná sústava) · Polyploidization.svg Biológia · Zeichen 330 - Autobahn, StVO 1992.svg Cesty · Schematicky atom.png Fyzika · Gnome-globe.svg Geografia · Chemistrylogo.png Chémia · Nuvola apps display.png Informatika
Shuttle.svg Kozmonautika · Airplane template.png Letectvo · F of x.svg Matematika · Star of life3.svg Medicína · Pawprint.png Pes · Jordens inre.svg Vedy o Zemi


Humanitné a spoločenské vedy, život a spoločnosť

P culture.png Divadlo · Nuvola apps kaboodle.svg Film ·  Hourglass drawing-full.svg História · Eighth notes and rest.png Hudba · Globe of letters.svg Jazyk · Open bible 01 01.svg Literatúra · Nuvola apps kdmconfig.png Ľudia · Society.svg Politika · Sports icon.png Šport (Tennis ball.svg TenisChessSet.jpg Šach)


Krajiny a regióny


Kategorie:Prusko Kategorie:Království


 {{vitajte|reg=regáno|redaktor=Mikulas1}}

<ref>{{Citácia elektronického dokumentu
  | priezvisko = 
  | meno = 
  | odkaz na autora = 
  | titul = 
  | url = 
  | dátum vydania = 
  | dátum aktualizácie = 
  | dátum prístupu = 
  | vydavateľ = 
  | miesto = 
  | jazyk = 
}}</ref>

<ref name="emos">{{Citácia knihy
  | meno zborník = Vladimír
  | priezvisko zborník = Krupa
  | autor zborník =
  | odkaz na autora zborník =
  | kapitola zborník = Vrbové
  | url kapitoly zborník =
  | priezvisko = Šüle 
  | meno = Peter
  | odkaz na autora = 
  | titul = [[Encyklopédia miest a obcí Slovenska]]
  | vydavateľ = PS-LINE
  | miesto = Lučenec
  | rok = 2005
  | isbn = 80-969388-8-6
  | dátum prístupu =
  | url = 
  | diel =
  | typ dielu = 
  | strany = 136
  | jazyk = 
}}</ref>  <ref name="emos" />
== Poznámky ==
== Referencie ==
== Pozri aj ==
== Literatúra ==
== Iné projekty ==
== Externé odkazy ==
== Zdroj ==
Cyprus: Miesto výbuchu
Miesto výbuchu
Poloha na mape Cypru
<ref name="Lex">{{Citácia elektronického dokumentu
  | priezvisko = 
  | meno = 
  | odkaz na autora = 
  | titul = Sarnen (Gemeinde)
  | url = http://www.hls-dhs-dss.ch/textes/d/D746.php
  | dátum vydania = 
  | dátum aktualizácie = 
  | dátum prístupu = 2013-02-26
  | vydavateľ = Historisches Lexikon der Schweiz (HLS)
  | miesto = 
  | jazyk = po nemecky
}}</ref>
<ref name="Lex" />